Čeští potravináři a zemědělci by mohli mít usnadněný vstup na některé zahraniční trhy. K novým obchodům jim mají pomoci agrární diplomaté, kteří v cizině vyjednávají za tuzemské podniky. K již stávajícím čtyřem zástupcům velmi brzy přibudou další tři. Tito vyslanci ministerstva zemědělství se kromě prodeje potravin a surovin zaměří i na byznys v oblasti výrobních a zpracovatelských technologií.
Ministr zemědělství Marian Jurečka se stále rozhoduje, do jakých zemí své zástupce pošle. Mezi vytipované destinace patří USA, Japonsko, Nigérie, Turecko a Ukrajina. "Pokud chceme v některých zemích posílit agrární export, tak potřebujeme specifického diplomata, který má určité znalosti," vysvětluje.
Například od amerického trhu si ministerstvo slibuje odbyt u bio produktů, zdravé výživy nebo košer potravin. "Pro segment trhu s biopotravinami může být taková podpora stimulem, který oceníme až v budoucnu," tvrdí Kateřina Nesrstová, mluvčí svazu ekologických zemědělců ProBio.
Plusem u Japonska má být nízká soběstačnost a bohaté domácnosti. Nigérie podle analýzy ministerstva představuje jeden z nejdynamičtějších trhů a vstupenku do regionu. "Subsaharská Afrika a Nigérie jsou velmi zajímavé zejména pro pekárny a sýrárny a také pro výrobce zemědělské techniky," hodnotí mluvčí státní Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Hana Hikelová.
Agrárních diplomatů má být zatím sedm. Export chce ministr podporovat také zřízením dalších vyslanců, kteří by neměli status diplomata, ale spíše obchodního zástupce Česka v dané zemi. "V Kazachstánu a Gruzii už máme vytipované lidi a řešíme s nimi smlouvu," říká Jurečka.
Začátkem roku už ministerstvo poslalo za hranice čtyři vyslance – do Číny, Saúdské Arábie, Srbska a Ruska. "Diplomaté zahájili řešení prvních případů vývozu českých společností," uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Stávající výběr zemí, i těch nově uvažovaných, ale úplně nekopíruje názory některých českých zemědělců. "Z exportních trhů by pro nás měly být prioritou okolní země, tedy Slovensko, Polsko, Maďarsko nebo Německo, a samozřejmě EU. Ze třetích zemí jsou to pak určitě ostatní země východní Evropy a Asie, Blízký a Střední východ," uvádí prezident Agrární a Potravinářské komory Miroslav Toman.
Jiní zase uvažují o samotném smyslu agrárních diplomatů. "Agrární diplomaté mohli fungovat kdysi, ale v dnešním globálním světě mohou dělat firmy obchody efektivněji samotné," tvrdí předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.
V zahraničí je především zájem o firmy, které umí vyrobit zařízení pro pekárny, pivovary, minipivovary, mlékárny a výrobu sýrů. Z komodit se jedná třeba o sušené mléko, slad či pšenici. Například státní EGAP podpořila za posledních deset let vývoz za více než 22 miliard korun.