Češi objevují Ameriku! To není ironická zpráva. O Spojené státy se ve zvýšené míře zajímají české firmy, a to nejen kvůli vývozu. V Americe chtějí také vyrábět. „Takový zájem o Spojené státy nepamatuji,“ říká předseda představenstva exportní pojišťovny EGAP David Havlíček. O nové výrobní kapacity v USA se podle něj zajímají firmy z odvětví obrany, energetiky, ale i strojírenské a zemědělské techniky. Až dosud se v postcovidových letech firmy na pojišťovnu obracely téměř výhradně kvůli pojištění vývozu svého zboží, ne kvůli dlouhodobé investici jako nyní. Detaily o možnostech pojištění přitom podle Davida Havlíčka zjišťují i exportéři, kteří přišli do EGAP poprvé.

Pojďme se na tuto nevídanou byznysovou událost blíže podívat. Milan Šlapák je prezidentem Americké obchodní komory v České republice a nově také šéfem slavné rakouské zbrojovky Steyr Arms, která se pod jeho vedením dívá za oceán. O cestě do USA, na niž má sbaleno řada českých i evropských firem, dokáže mluvit velmi zasvěceně.

Po Spojených státech se podle něj nyní ohlížejí, nehledě na obory, v zásadě dva typy firem: První řeší lokalizaci výroby nebo její části primárně kvůli obavám z dovozních tarifů, které jejich produkty na americkém trhu zdraží či sníží jejich prodejní marže. Další firmy k tomuto rozhodování přistupují strategičtěji, porovnávají výrobní náklady, ceny energií, jež jsou v USA výrazně nižší, mimo jiné i díky absenci zátěže spojené s Green Dealem – a celkovou byrokratickou náročnost podnikání. „Pokud se oprostíme od mediálního šumu a emocí, je faktem, že nová administrativa vysílá jasný signál směrem k byznysu: Přijďte k nám a zůstaňte – vytvořili jsme pro vás bezkonkurenční podmínky. Zajistíme dlouhodobě nízké ceny energií, podpoříme inovace a nebudeme vás zatěžovat nadměrnou regulací. A ve srovnání zejména s Evropou to skutečně platí,“ říká Milan Šlapák.

Nevýhoda pro Evropu

Přesun firem z Evropy či konkrétně z České republiky do USA by měl podle něj ale jednoznačně negativní dopad. „Hospodářský růst i bezpečnostní stabilita stojí a padají na technologické vyspělosti. Pokud by Evropa přišla o tyto inovativní segmenty, znamenalo by to zásadní problém,“ míní. Čas na velké emoce by však prý nyní přicházet neměl. Byznys se nezastavil a nezastaví se ani v budoucnu. Evropa a USA by měly stavět na společných prioritách, které vyzdvihl prezident Trump – obrana, umělá inteligence a vesmírné technologie.

Milan Šlapák se kvůli vedení rakouské zbrojovky vystěhoval z Česka, aby mohl firmu řídit na místě. Než do jejího vedení nastoupil, vedl skupinu RSBC miliardáře Roberta Schönfelda. Investiční skupina má jedno specifikum – fond zaměřený pouze na odvětví obrany.

Samotný Steyr Arms má výrobní základnu v Alabamě, ta mu poskytuje silné zázemí pro posílení na americkém trhu. Zbrojovka do budoucna plánuje výrobní kapacity rozšiřovat, a to nikoli pouze z důvodu rétoriky nové americké administrativy.

Když se Milana Šlapáka zeptáte na plány RSBC, prozradí, že za oceánem skupina něco chystá. „Teď probíhají jednání o dalším strategickém přírůstku. Možné dokončení akvizice směrujeme na polovinu roku 2025. Společnost, kterou kupujeme, má velký růstový potenciál a podtrhuje strategii fondu RSBC Defence,“ naznačuje.

Auta na odjezdu

Když předseda představenstva EGAP David Havlíček mluvil o oborech, které za oceán míří, jmenoval vedle obrany také strojírenství. To je v Česku úzce spjato s automotive a právě z tohoto ranku bude rozšiřování za oceán asi nejvýraznější.

Obecně Česko vyveze ročně do USA zboží v objemu 150 miliard korun a automotive z toho činí zhruba polovinu. Další část jde nepřímo přes producenty aut zejména z Německa. Je jasné, že cla v objemu 25 procent, kterými hrozí prezident Trump, by pro tenhle obor v Česku znamenala nepříjemnou změnu a nutnost relokace části výroby do USA.

K výrobcům, o nichž se už nějakou dobu nahlas mluví, a mezi které patří i Brano Pavla Juříčka, se přidal ještě jeden nový – Koh-i-noor Vlastislava Břízy, jenž má výraznou automotive divizi. „Vzhledem k aktuálnímu vývoji ve světě, zvláště v celní oblasti, hledáme další příležitosti, jak bychom naši pozici v USA ještě více posílili. Jestli to bude otevřením výroby, akvizicí, nebo jinými cestami, je zatím předčasné zmiňovat,“ popisuje mluvčí firmy Jan Kubát.

Zmíněné Brano je mnohem dále. Pavel Juříček už tři roky, nezávisle na politice, pracuje na tom, aby měl v USA samostatnou firmu. Ve státě Georgia je pro Brano postavená továrna, kterou si bude pronajímat. Proces se spustí letos. Svůj závod má Brano i v Číně. V USA bude dodávat díly pro automobilky General Motors a Tesla.

Cla mohou znamenat ztráty milionů eur ročně

Během letošního roku by chtěl akvizici v USA dotáhnout ke konci také Martin Wichterle ze strojírenského Wikovu. „Možnosti vidíme zejména na jihu, například v Texasu,“ řekl majitel skupiny v závěru loňského roku.

Společnost Linet produkující zdravotnická lůžka je připravena učinit rozhodnutí ohledně strategie v USA ve chvíli, kdy bude známa přesná výše uvalených cel na jejich segment. Z přesunu části výroby ale radost nemá a ukazuje tak odvrácenou stránku expanze. „Kdyby byla uvalená pětadvacetiprocentní cla, tak se bohužel nevyhneme ztrátám. Pohybovaly by se ve vyšších jednotkách milionů eur ročně,“ řekl šéf závodu Tomáš Kolář.

Scénář je prý firma připravena odehrát během tří až čtyř měsíců. „Například bychom přesunuli více přidané hodnoty do USA. Nejvyšší přidaná hodnota vzniká na posledních taktech výrobní linky, takže bychom tuhle část výroby přesunuli do USA. Nevyváželi bychom takzvané dokončené produkty, ale zpola dokončené produkty bez přidané hodnoty. V tomhle režimu funguje většina českého průmyslu, marže z přidané hodnoty by tak vznikala v USA,“ plánuje.

Linet má nachystané i dlouhodobé scénáře. Týkají se změny výrobkového portfolia a hlubší integrace výroby v USA. Veškeré plány na částečný přesun výroby do USA nicméně mají jednu slabinu, a to objem. „V Evropě ročně vyrábíme okolo sto tisíc postelí. Když přesuneme výrobu sedmi tisíc postelí z Evropy do USA, kde jsou náklady vysoké, nebudeme zdaleka tak efektivní, jako když vyrábíme sto tisíc v Evropě,“ říká Kolář.

Ať už bude odsun výroby českých firem za oceán vítaným rozšířením, nebo krokem z rozumu, miliardové investice, o kterých mluví EGAP, se mohly dříve či později v režii firem odehrát v tuzemsku, potažmo v Evropě. Obchodní válku, k níž kroky prezidenta Trumpa směřují, definuje asi nejlépe citát Warrena Buffetta: „Obchodní války jsou jako jiné války. Nikdo nevyhrává.“

České firmy na cestě do USA

Linet
Výrobce nemocničních lůžek, který uvažuje o výstavbě výrobního závodu v USA kvůli možnému zavedení cel.

Wikov
Skupina specializující se na průmyslové převodovky a vodní turbíny se poohlíží po akvizici v USA, která by byla vstupenkou na tamní trh.

Brano
Společnost plánuje výrobu v nové, pronajaté továrně v Georgii v USA. Vyrábět bude například pro Teslu Elona Muska.

Czechoslovak Group (CSG)
Firma loni akvírovala jednoho z největších výrobců malorážního střeliva, americkou firmu The Kinetic Group. Spustila také kroky k výrobě velkorážní munice přímo v USA.

PBS Group
Výrobce proudových motorů plánuje zahájení výroby v USA a hledá vhodnou lokalitu.

Koh-i-noor
Automotive divize této firmy hledá způsob, jak v USA posílit. Může to být akvizicí jiné firmy či otevřením nové výroby.

Bednar
Významný výrobce zemědělské techniky usiluje o vytvoření silného odbytového pilíře, který se opírá o zámořské trhy, mapuje i terén v USA.

autor: Petr Weikert