/Rozhovor EURO/ Rekordní výsledky potěší, ale teď jde o to být připraven na globální změny

Středa, 26. Březen 2025

 

Českému exportu se daří a exportní pojišťovně EGAP také. Svět zahraničního obchodu ale schytává jednu těžkou ránu za druhou. Co platilo včera, nemusí platit dnes. Respektive, kdo splácel včera, zítra už taky nemusí splatit ani korunu. Jak se s riziky vypořádává státní instituce na podporu exportu, jsme se ptali předsedy představenstva EGAP Davida Havlíčka.

V čele představenstva EGAP jste přesně dva roky. Co pro vás bylo při nástupu do funkce prioritní, co z toho je splněno? . . . Prioritní pro mě bylo a vždy bude, aby EGAP byl spolehlivým partnerem českého exportu, aby byl dobře fungující a zároveň moderní institucí.
Za uplynulé dva roky jsme tak pomohli českým exportérům vyvézt jejich technologie, ale i investice za zhruba 110 miliard korun, a to je nebývale vysoké číslo nejen z hlediska historie pojišťovny, ale i v kontextu české ekonomiky. Jsou to obchody, které by jinak nevznikly, respektive vznikly, ale bez účasti českých firem.
Takže obchodně teď pojišťovna prožívá opravdu zlaté roky, a to samé můžeme říct doslova i o jejím hospodaření. V roce 2023 jsme meziročně zdvojnásobili zisk na 1,8 miliardy korun, což je vůbec nejvyšší číslo za celých 33 let pojišťovny. A pokud trochu předběhnu výrok auditora, tak naznačím, že i loni jsme dosáhli zisku, a to přes 300 milionů korun. A to v minulosti vůbec nebývalo zvykem. Přitom, a to je důležité říct, míra rizika – pravděpodobnost selhání jednotlivých obchodních případů – je nejnižší v naší historii. Pro mě osobně tak náš slogan – spolehlivý partner českého exportu – nikdy nebyl a nebude jen prázdnou frází, ale každodenním cílem. Věřím, že čísla uplynulých let dokazují, že právě takovým partnerem EGAP je. A pak jsou tady konkrétní nové projekty a produkty, které jsme zavedli – jako třeba pojištění domácích investic exportérů nebo asi nejviditelnější Fond Ukrajina, který vaši čtenáři budou znát.
 
Tam máte splněno?
Máme. Pojištění domácích investic exportérů jsme uvedli do ostrého provozu v roce 2023, a to tak, že s námi exportně orientované podniky podepsaly sedm pojistných smluv.
Loni jich už bylo 13, téměř dvojnásobek. Potřeba našich exportérů investovat do výroby, do jejího rozšiřování nebo do energetických úspor je zřejmá, a vyšli jsme jí naproti právě včas. Loni si s naším pojištěním řekli bankám o úvěry například producenti potravin, výrobce vagónů a pak několik dalších strojírenských firem. A rozhodně tím nekončíme, do budoucna se na domácí investice chceme zaměřit ještě více a připravujeme pro ně další speciální program.
 
Říkáte Fond Ukrajina, ten jste spustili taky ještě tentýž rok vašeho nástupu do funkce. Jak hodnotíte fungování Fondu Ukrajina? Splnil očekávání exportérů i samotného EGAP?
Když jsem se před pár dny díval, tak počítadlo udávající celkovou hodnotu objemu pojištěného vývozu na Ukrajinu ukazovalo něco přes 1,1 miliardy korun. Takže teď to bude ještě o něco víc. Objemem vývozu jsme díky Fondu Ukrajina na číslech, která jsme měli před válkou, takže ten hlavní cíl – udržet obchodní vztahy s Ukrajinou – se nám daří. Fond Ukrajina je pro mě až osobní záležitostí. Opravdu jsme tvrdě pracovali na tom, abychom už v tom roce 2023 měli nástroj, který pomůže našim vývozcům vrátit se na Ukrajinu. A to se povedlo. Samozřejmě, situace na Ukrajině a obchodování s ní mají svou dynamiku, takže jsme ve spolupráci s ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu a obchodu ještě loni prodloužili splatnost úvěrů až na 1,5 roku a navýšili kapacitu téměř na dvojnásobek. Vývozci tak s námi dosáhnou, jak se říká, na delší peníze, a tím, že má Fond revolvingový charakter, tak můžeme stále přijímat nové poptávky pojištění. Program běží perfektně a na jeho parametry se nás ptají i kolegové ze zahraničních ECAs (Export Credit Agencies). Třeba minulý týden jsme s jeho principy seznamovali delegaci ze Slovinska. A ani po roce a půl provozu Fondu jsme nezaznamenali žádnou pojistnou událost. Všechny úvěry jsou stále spláceny. Ale není to jen o parametrech našeho Fondu. Chci zejména ocenit české firmy, že se nebojí i v této složité době na Ukrajině obchodovat. Platební rizika na sebe bereme my, ale stále to vyžaduje velkou podnikatelskou odvahu do toho jít.
 
Plánujete v budoucnu podobné specializované fondy, například pro obnovu Ukrajiny nebo jiné regiony?
Fond Ukrajina kryje vývoz především zemědělské techniky pro ukrajinské farmáře, dále potravin a nově například keramiky. Jedná se tedy o řádově menší zakázky, než jakými může být třeba rekonstrukce energetické infrastruktury. Jsme připraveni na startovní čáře, známe ukrajinské prostředí, firmy, banky a až se začne s poválečnou obnovou země, tak tady budeme pro české firmy připraveni. Jestli k tomu bude potřeba nějakých speciálních nástrojů?
Budou potřeba především peníze. České firmy jich budou potřebovat hodně a v rychlém časovém sledu. My si uvědomujeme, že nemůžeme zůstat pozadu za konkurencí ze zahraničí a proto pracujeme na takzvaném druhém okruhu, tedy na možnosti, kdy by EGAP mohl za splnění určitých podmínek a po souhlasu vlády uzavírat smlouvy případně i nad rámec svých dosavadních limitů. I tady – a je to patrné z toho, co už jsem řekl, z našich výsledků – postupujeme my jako EGAP velice obezřetně a opatrně.
Příležitost to bude pro české firmy obrovská, ale nesmíme přitom udělat chybu, která by takovou podporu ohrozila.
 
Jaká rozhodnutí za poslední dva roky byla z vašeho pohledu nejvýznamnější?
Na začátku to určitě bylo právě spuštění Fondu Ukrajina. Obecně to je ale snaha neustále inovovat. Svět je v pohybu, mění se rizika ale i nabídka služeb našich partnerských organizací z jiných států. A my nesmíme zůstat pozadu. Naopak, postupně se snažíme dostat i na mezinárodní úrovni do skupiny inovátorů a nabízet českým firmám finanční služby na světové úrovni. Proto například s našimi kolegy z Polska a Jižní Koreje plánujeme spustit mezinárodní výměnný program pro sdílení zkušeností. Když chcete být nejlepší, musíte se také od nejlepších učit.
 
Narazil jste během svého působení na něco, co vás výrazně překvapilo, ať už pozitivně, nebo negativně?
Pozitivně mě překvapila akceschopnost ministerstev. Ať už šlo o Fond Ukrajina, legislativní změny nebo další novinky, které chystáme. Naši kolegové na ministerstvu financí, průmyslu, ale i jinde jsou profesionálové, kteří podrobně rozumí nejen tomu, co děláme, ale proč je třeba věci posouvat dále dopředu. Naopak negativně mě překvapilo, jak rychle se dokáže geopolitická situace měnit. To tempo je skutečně až zarážející. A pro nás, kteří podporujeme i velmi dlouhodobé obchodní případy, je to něco, čemu se musíme naučit přizpůsobovat.
 
Jak vnímáte posun EGAP pod vaším vedením, například z hlediska hospodaření, vztahu k exportérům nebo interního fungování?
Jsme pojišťovna, a to je typ instituce, která je založena na kontinuitě. Řada z dnešních rekordních výsledků tak je výsledkem dlouhodobé práce. Osobně jsem v EGAP již téměř 13 let, a je úžasné vidět, jak se postupně naplňují výsledky mravenčí práce z minulých let. Co se snažíme dál prohlubovat, jsou právě inovace a vztahy k exportérům. Jezdím osobně k našim klientům, řada z nich má na mě přímý kontakt, a když se objeví nějaké komplikace, snažíme se je hned řešit. Zároveň se ale snažíme zvyšovat tlak na efektivitu. I přes výraznou inflaci, kterou jsme v ČR měli, se nám podařilo snížit náklady o 5 %. Velký podíl na tom má digitalizace. V letošním roce již bude možné žádat o jakýkoliv náš produkt elektronicky, stejně tak vyřizovat pojistné události.
 
Ve vaší knize „Investor 21. století“ zdůrazňujete dlouhodobost investičních strategií. Uplatňujete tuto filozofii i při řízení EGAP?
Činnost EGAP je z podstaty dlouhodobá, takže to perfektně zapadá. Projevuje se to pak v různých oblastech. Ve vztahu ke klientům je to naše poradenská role. Neposkytujeme jen pojištění, ale zároveň pomáháme i obchodní případy strukturovat, správně nastavit. Ošetřit například dodavatelská rizika, kterým by vývozci mohli čelit. Je to naše dlouhodobá investice do klientů, která se nám pak vrátí ve zdravém průběhu obchodního případu a v pozitivních referencích. Ale je to i oblast vnitřní – investujeme do našich vlastních lidí, do jejich rozvoje, jazykových znalostí, dobrého pracovního prostředí. A vrací se nám to v jejich špičkové práci, loajalitě a nízké fluktuaci.
 
Je nějak odlišné řízení státní pojišťovny oproti komerčním finančním institucím?
Jsme státní pojišťovna. Co může být větší symbol konzervativnosti? A přesto se naopak snažíme být inovátorem a poskytovat klientům moderní finanční služby.
Osobně nevidím důvod, proč bychom jako státní instituce měli zaostávat. Inspirujeme se komerčním trhem i zahraničím. Samozřejmě naše obchodní případy budou vždycky v něčem specifické, ale to neznamená že u státní pojišťovny nemůžete získat pojištění například elektronicky nebo že vám poskytneme kvalitní analytickou podporu už ve fázi dojednávání vašeho vývozního obchodu.
 
Jaké jsou podle vás největší chyby, které čeští exportéři dělají z pohledu řízení rizik při investování v zahraničí?
Moc se to neví, ale čeští investoři jsou v zahraničí aktivní a ve většině případů úspěšní. Jenom případy, které byly realizovány s námi, byly v takovém objemu, že se ČR dostala na 7. největší objem pojištěných investic na světě.
Samozřejmě jsou ale vždy příležitosti pro zlepšení. Pokud investoři chtějí využít naše pojištění – například proti riziku vyvlastnění nebo zákazu převodu dividend –, tak je určitě lepší když přijdou již na začátku úvah o své expanzi do zahraničí, abychom byli při vyhodnocování rizik zapojeni hned od prvopočátku. Investoři, kteří jdou čistě komerční cestou, dělají samozřejmě hlavní chybu v tom, že k nám nepřijdou (smích).
 
Jak si podle vás stojí český export v současné době? Daří se nám využívat příležitostí, které svět nabízí?
Export loni rostl rychleji než inflace a asi neznám nikoho, kdo by řekl, že si stojíme špatně. Máme tady skvělé firmy, které drží krok se světovou špičkou a některé dokonce to tempo ještě ostatním udávají. Vidět na vlastní oči, jak v Kunovicích umí vyvinout a postavit vlastní letadlo, tedy L410, které pak Aircraft Industries prodává do celého světa, to byl jeden ze zážitků nedávné doby, který stál za to. Není to fráze, fakt patříme mezi ty nejlepší na světě. Pak je tady ovšem ta struktura zahraničního obchodu a skutečnost, že prostě skoro třicet procent vývozu míří do Německa. A od toho jsme tady my, EGAP, abychom tuzemským firmám pomohli prosadit se na trzích, kam to mají z Česka dál. A z našeho pohledu se jim to daří. Prožíváme v tomto ohledu skvělé časy, ale pozor, připravme se na probuzení, které může být hodně tvrdé. Míra rizika ve světě je opravdu vysoká a dynamika změn nevyzpytatelná.
 

     Zdroj foto: Euro Platinum


Jak se na výsledcích českého exportu odrazily poslední globální ekonomické turbulence a válka na Ukrajině?
Výrazně. Teď je otázka, které turbulence máte na mysli, protože nejistota a míra rizika rostou, ať se podíváme na východ či naopak na USA. Co je ale delší dobu vidět na číslech, je válka na Ukrajině. Řada firem, i z řad našich klientů, tak přišla ze dne na den o své odbytiště – ať už v Rusku nebo na Ukrajině – a všichni se pak museli vypořádat se skokovým navýšením cen energií. Na to jsme právě měli záruční program EGAP Plus, tam během pouhých devíti měsíců roku české firmy vyčerpali celou jeho kapacitu, přes šest miliard korun. Byly to různé strojírenské firmy, ale například i výrobce kol. Z pohledu naší angažovanosti je pak zajímavé sledovat, jak ta se dlouhodobě snižuje v případě Ruska. Když se podíváme hodně dozadu, to je před rok 2014, kdy začala okupace Krymu, tak v té době naše angažovanost v Rusku dosahovala přes 70 miliard korun. To je hodně vysoké číslo. Dnes je angažovanost prakticky zanedbatelná. Z předválečných asi 11 miliard korun, které jsme v Rusku v únoru 2022 měli zůstává dnes něco kolem tří miliard. Jsou to samozřejmě případy z minulosti, žádné nové pojistky do Ruska od začátku války neděláme.
 
Jak se českým exportérům daří pronikat na nové trhy? Vidíte nějaké perspektivní regiony, na které by se měli více zaměřit?
Myslím si, že to není tak jednoduché. Nejde zabodnout prst do mapy a říct – tak a teď všichni do Afriky. Každé odvětví, každá země a každá firma a každý produkt má svá specifika. Máme silný analytický tým, který i na základě podnětů exportérů skutečně detailně a vyčerpávajícím způsobem vyhodnocuje příležitosti a rizika konkrétních trhů. Každý trh má svá pro a proti, každé podnikání nese rizika. Důležitou roli v tom má ministerstvo zahraničních věcí, které připravuje každoročně světovou mapu oborových příležitostí.
 
Existuje dnes oblast, ve které české firmy zaostávají a kde by podle vás měla přijít výraznější podpora?
Celý život zastávám názor, že podporovat se mají silné stránky – ať už osobnosti, firem, odvětví nebo státu. Každá koruna investovaná do silné stránky mívá až třikrát větší efekt než snaha vylepšovat něco, v čem zaostáváte. Někdy vám nic jiného nezbyde, ale pokud máte možnost volby, tak je to vždy lepší investice. Vůbec se nestydím za to, že mezi našimi klienty jsou úspěšné firmy, kterým pomáháme například v některých zemích, kde je rizikovější prostředí. A i na úrovni odvětví či firem vždy najdete něco v čem je to dané odvětví nebo firma komparativně lepší, a tam bychom měli – i například prostřednictvím jiných státních nástrojů – směrovat naši podporu.
 
 

Dvouměsíčník EURO platinum