Největší možnosti mají v Rusku dlouhodobě průmyslová odvětví. „České firmy dodávají komponenty pro důlní a metalurgická zařízení, stavějí elektrárny a podílí se na mnoha dalších projektech,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva exportní pojišťovny EGAP Jan Procházka s tím, že nelze opomenout dodávky automobilového průmyslu, kde logicky vévodí Škoda Auto.
Nové příležitosti pro české firmy se na ruském trhu otevřou ale i s tím, jak se bude postupně měnit jeho struktura. „K tomu bezesporu patří i podpora inovací, lidského kapitálu, prosazování práva a spravedlivé hospodářské soutěže,“ řekl Dmitrij Černikov, specialista na rusky mluvící teritoria z odboru dvoustranných ekonomických vztahů ministerstva zahraničních věcí. Podle Černikova tento proces povede nejen k odstranění překážek pro rozvoj ruské ekonomiky, ale i k otevírání nových obchodních možností pro uplatnění zahraničních podniků, včetně těch českých.
Důležité na tom je i ono zdánlivě nenápadné slovíčko včetně. Že je Ruský trh z hlediska obchodu velmi zajímavý, si totiž neuvědomují jen čeští exportéři, ale i jejich zahraniční konkurence. „Právě to představuje nové možnosti, ale také velkou výzvu pro české exportéry,“ upozornil Anton Murgaš, mluvčí brněnské strojírenské společnosti Alta, jejíž tržby jsou z jedné třetiny závislé právě na vývozu do Ruska.
Čeští exportéři bedlivě sledují i projekt rozšiřování hlavního města Moskvy. Více než desetimilionová metropole se má rozrůst na dvojnásobnou rozlohu a ve finále zabrat zhruba pětkrát větší území, než pokrývá Praha. „Je to velká, možná neopakovatelná možnost. Představuje to poptávku pro budování dopravní infrastruktury, zpracování komunálního odpadu, zdravotnictví, obytných sídlišť, energetických zařízení, a dalších projektů,“ vysvětlil předseda představenstva Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států Václav Petříček. I v jednáních o těchto zakázkách se ale s největší pravděpodobností projeví, že si čeští exportéři v Rusku nevystačí jen s historickými vazbami. „Zkušenosti z doby před revolucí jsou důležité, ale ne rozhodující. Na ruském trhu existuje tvrdá konkurence,“ dodal Petříček. Česká republika i české firmy mají ale v Rusku dobré jméno a mohou z toho těžit. „Usnadní to možnost vstupu na tamní trh,“ připustil Jaroslav Jirkovský, ředitel Divize export ve stavební firmě PSJ, která první zakázku v Rusku získala už v roce 1995. Nakonec ale stejně rozhodne kvalita a cena.

Stinnou stránkou posilujících ekonomických vztahů s Ruskem je ale i nárůst nedobytných pohledávek České exportní banky. „To je samozřejmě velký problém,“ připustil Procházka z EGAPu a dodal, že nové vedení pojišťovny v loňském roce podniklo všechny kroky pro to, aby se podobné případy neopakovaly. Jisté riziko u exportu do Ruska ale stále zůstává. „Právě proto tady existuje EGAP, kdyby tam riziko nebylo, bez problémů by export pojistily komerční úvěrové pojišťovny,“ doplnil Procházka.
Podle firem se finanční zajištění a bezpečnost ruských zakázek nijak zvlášť neliší od těch českých. „I zde musíte mít u hodnocení každého potenciálního projektu na zřeteli vyváženost možných rizik a kladů,“ vysvětlil Jirkovský z PSJ. Vývoj navíc ukazuje, že Rusko je v tomto ohledu čím dál bezpečnější. Podíl EGAPem pojišťovaných projektů totiž klesá, i když celkový vývoz do Ruska jde stále nahoru. „Ukazuje se, že to jde i bez nás, tedy bez pojištění,“ uzavřel Procházka.