Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
35 miliard dolarů, tedy skoro 700 miliard korun, o tolik si řekla Ukrajina, aby zachránila své hospodářství. Tamní ministerstvo financí uvedlo, že částku potřebuje pro letošní a příští rok. Díry v rozpočtu musí zalepit nejen kvůli současné krizi. Obrovské dluhy už před sebou tlačilo několik vlád.

Iva BREJLOVÁ, redaktorka
--------------------
Politická krize přišla jen těsně před tou ekonomickou. Ukrajinskému hospodářství už roky docházejí síly a demonstrace situaci jen urychlily. Špatně je na tom průmysl, je zastaralý, energeticky náročný a jednostranně zaměřený. A navíc je v zemi specifické obchodní prostředí.

František MASOPUST, Komora pro hospodářské styky se SNS
--------------------
Je potřeba vidět, že na Ukrajině samozřejmě jsou oligarchové, kteří mají významný vliv, mají své kontakty, mají své ani ne tak lobbisty jako partnery, se kterými spolupracují.

Iva BREJLOVÁ, redaktorka
--------------------
Vlády se na druhé straně snažily zavděčit obyvatelům. A zajistit si tak úspěch v příštím volebním období. Například Ukrajinci platí za plyn jen pětinu toho, za co je kupuje vláda. Přitom žádná se neodvážila cenu navýšit. Většina obyvatel by ji nebyla schopna zaplatit. Naopak někteří politici s penězi problém neměli. Třeba právě uprchlý a svržený prezident země. Jeho honosné sídlo se teď stalo turistickou atrakcí.

návštěvnice sídla Viktora Janukovyče
--------------------
Chceme si to tady prohlédnout, podívat se, kam šly naše peníze a na co jsme pracovali. Pracovali jsme pro něj, aby mohl vládnout a dívat se na celou tuhle krásu.

Iva BREJLOVÁ, redaktorka
--------------------
Ukrajina má stále důležité zdroje. Je evropská obilnice a význam má i jako transportní země. Právě její plynovody přivádí do Evropy plyn z Ruska. Jenže problémy se objevovaly stále častěji a Evropa už připravuje cesty mimo ukrajinské hranice. Teď na její pomoc země visegrádské čtyřky prohlásily, že podpoří zprovoznění opačného proudění plynu, tedy za Západu a Východ. Eva Brejlová, Česká televize.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentář přidá František Masopust, výkonný ředitel Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států, dobrý večer. Ať už od Evropské unie nebo mezinárodního měnového fondu, bude 35 miliard dolarů stačit?

František MASOPUST, Komora pro hospodářské styky se SNS
--------------------
Jako začátek zcela jistě. Ale náklady, které před sebou má Ukrajina, to určitě nepokryje. Svého času, někdy v listopadu, v době, kdy se argumentovalo, proč se nepodepíše dohoda s Evropskou unií. Tak se prezident, ještě stále prezident nebo bývalý prezident prohlásil, že Ukrajina potřebuje 160 miliard.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to funguje, když začnou přicházet tak obrovské peníze v rámci pomoci. Jak se rozdělují, a co jdou jako první? Existuje už ze zkušenosti, řekněme, nějaký harmonogram, anebo je to případ od případu?

František MASOPUST, Komora pro hospodářské styky se SNS
--------------------
Záleží na tom, od koho ty peníze jsou a jakým způsobem jsou nasmlouvány. Jestliže od Rusů měly dostat 15 v dolarech za dluhopisy, tam měla Ukrajiny zcela jasný prostor k tomu, kam ty peníze uloží a vloží. Mezinárodní měnový fond svoji půjčku podmiňuje zásadníma změnama v ekonomice, ve společnosti a to už je obrovsky limitující pro vládu, která to bude dělit.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Jana Horká zjišťovala, jak tohle všechno může ublížit českým firmám, které tam podnikají nebo chtějí. Jani, přidejme do této mozaiky konkrétní případ konkrétní firmy.

Jana HORKÁ, redaktorka
--------------------
Tak je pravda, že české firmy dějí na Ukrajině bedlivě sledují. Dosud nasmlouvané a dlouhodobé obchody zatím většinou pokračují. Kontrakty, o kterých se ale už jednalo, možná vůbec nezačnou. To může způsobit komplikace i firmě Sagalec Praha, do července má na Ukrajinu odeslat řídící jednotky pro tramvaje a trolejbusy. Měla už domluvené další projekty, ty teď stojí. Ročně by přitom mělo jít o zakázky za 100 milionů korun.

Stanislav KUDRNÁČEK, generální ředitel CEGELEC
--------------------
V této chvíli je pro nás ohrožen projekt pro obnovu dopravy na Ukrajině a tento program řešil zhruba 1600 nových trolejbusů do roku 2017 a zhruba 700 nových tramvají, kde jsme předpokládali také naši účast.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Generální ředitel EGAP Jan Procházka je právě teď na jednání řídícího výboru bernské unie, která sdružuje přední úvěrové pojišťovny z celého světa. Na jednání o tom, jak v případě Ukrajině postupovat. Dobrý večer do Londýna. Na čem jste se právě dohodli? EGAP pozastavuje pojišťování, jak se k tomu postavily velké úvěrové světové pojišťovny?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel EGAP
--------------------
Ona ta jednání zatím začínají takovou pracovní večeří, hlavní program je samozřejmě až zítra, to znamená, až tam se budou probírat jednotlivé situace, ale myslím si,že jsme v tom hlavním proudu, to znamená většina institucí jako je EGAP k tomu přistupuje naprosto stejně, které ještě mnohem tvrději. Jako jsou například společnosti z Maďarska, společnosti z Německa, které tu podporu víceméně úplně zastavují.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Co považujete momentálně vůbec za největší rizika?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel EGAP
--------------------
Tak největší rizika z našeho pohledu a pro naše exportéry jsou samozřejmě ty sankce, které tam přichází to znamená jakási nemožnost stáhnout zahraniční měnu z toho trhu nebo naopak poslat, převádět hřivny do eura, posílat je do České republiky, to je asi zatím největší problém, který tam zatím nastává. To znamená, my teď nejsme schopni ve spolupráci s bankami v podstatě strukturovat exportní transakce tak, abychom měli jistotu, že se peníze do České republiky k tomu exportérovi dostanou.

Jana KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
A je tedy některý z těch projektů v ohrožení?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel EGAP
--------------------
Já myslím, že toto opatření je dočasné, my jsme to tak vyhlásili. Vyhlásili jsme to poměrně silně, projekty samozřejmě v ohrožení mohou být, ale nemyslím si, že by došlo k úplnému zastavení. Myslím si, že tato situace může trvat jednotky dnů, týdnů, ale myslím si, že Ukrajina je součástí celého tady evropského prostoru a nemyslím si, že by tam mělo dojít k nějaké dlouhodobější změně.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
A můžeme krátce uvést nějaký konkrétní případ?

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel EGAP
--------------------
Konkrétní případ nějakého obchodu, který je v ohrožení?

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak jsem to myslela.

Jan PROCHÁZKA, generální ředitel EGAP
--------------------
My se tam zabýváme obchody zejména v energetice, v dopravě, ve službách, myslím si, že tady v tomto oboru jsou rozjednány další tři velké obchody českých exportérů, kteří vytvoří několik stovek pracovních míst v České republice a samozřejmě jejich ztráta by byla pochopitelně citelná pro ty exportéry. My nechceme nic uspěchat, stejně tak jsme prostě tu podporou nezastavili a myslím si, že k tomu ukončení nakonec možná vůbec nemůže dojít.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za váš čas, přímo na jednání do Londýna hezký večer. Pane Masopuste, existuje nějaká rada firmám, které tam podnikají nebo chtějí podnikat, co teď mají dělat, nebo čemu se mají vyhnout?

František MASOPUST, Komora pro hospodářské styky se SNS
--------------------
Vždycky ta zásada první je, důvěrohodný partner. To znamená prověřování, prověřování, prověřování. Dneska samozřejmě v této složité situaci to musí být prioritně ukrajinská vláda, která dokáže okolnímu světu, že je důvěryhodná, že do nich ten svět může investovat, a pokud tohle to dokáže vláda, tak postupem času se vrátí důvěra i ke konkrétním ukrajinským firmám, ať už to jsou firmy státní nebo firmy soukromé. Prostě je to o důvěře, je to o tom vědět s kým obchoduju, s kým uzavírám kontrakty.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme si tedy shrnout, za kolik peněz tam české firmy vyvážejí?

Jana HORKÁ, redaktorka
--------------------
Vzájemný obchod Česka s Ukrajinou před současnou politickou krizí několik let po sobě rostl. Loni se na Ukrajinu vyvezlo zboží a služby za víc než 30 milionů korun. České firmy na tamní trh dodávají hlavně technologie pro těžební a chemický průmysl, ale i dopravní prostředky, téměř vše směřuje buď do Kyjeva nebo na jihovýchod země. Dovoz z Ukrajiny do Česka se pak ve stejném období držel nad 20 miliony. Ukrajinský vývoz stojí především na dodávkách do ocelářského průmyslu. A to i přestože zájem o ocel ve světě klesá a dolů jde i její cena. Pořád také platí, že Ukrajina je evropská obilnice. Ve světové konkurenci se vejde do první desítky producentů. V roce 2012 představovalo obilí téměř čtvrtinu veškerého vývozu. Jak už jsme slyšeli, jednostranně zaměřený průmysl, zastaralé energeticky náročné techniky, kterými se těží suroviny pro hutnictví a už zmíněný klesající zájem o ocel, důvody toho, proč se ukrajinská ekonomika loni podle prvních odhadů propadla o 0,7 %. Výrazně zpomalila už v roce 2012, i když tehdy se ještě udržela aspoň v mírném růstu.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajímala ses také o to, jak na to všechno reagují běžní lidé?

Jana HORKÁ, redaktorka
--------------------
Ukrajinci úplně přestali věřit své měně. Koneckonců poslechněme si teď ukrajinského ekonoma Andrije Novaka.

Andrij NOVAK, ekonom, Ukrajina
--------------------
Za takových okolností je jediný způsob, jak se obyčejní Ukrajinci můžou ochránit. Změnit hřivny na americké dolary, eura nebo takzvané tvrdé měny. Takže čím déle bude pokračovat současná krize, tím hůř se projeví devalvace hřivny.

Jana HORKÁ, redaktorka
--------------------
Problémem Ukrajinské ekonomiky jsou jak už bylo řečeno, obrovské dluhy. Jen od Ruska dostala země úvěr 15 miliard dolarů. Začít spláce by ho měla už příští rok. Případný kolaps ukrajinské hospodářství by poznamenal i evropské banky. Ty na Ukrajině investovaly 23 miliard dolarů. Nejvíc rakouské a italské finanční domy.

Serhil MISCHENKO, člen ukrajinského parlamentu
--------------------
Současná vláda teď nemůže couvnout od propojení s Ruskem. Je příliš silné. Dostali jsme už první tři miliardy dolarů. Nemůžete je pak podvést a vybrat si jinou cestu. Rusko by nám to nikdy neodpustilo.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Takovéto neustálé varování, aby lidé prostě nebrali útokem své účty přes bankomaty, není to třeba pro něj jen plané utěšování, mohou tomu skutečně věřit?

František MASOPUST, Komora pro hospodářské styky se SNS
--------------------
Já si myslím, že jakkoliv oficiální místa doporučují, žádají, nabádají, aby se nevybíraly peníze, je to marné, protože v té situaci, v jaké Ukrajina dneska je, v době, kdy už několik měsíců třeba státní zaměstnanci v některých regionech nedostali výplatu, prostě ti lidé se bojí, že přijdou i o ty úspory, které mají v bankách, takže logicky vybírají a logicky přemýšlí o tom, kam odjet, kde by se ty hřivny daly vyměnit za tvrdou měnu.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Na druhou stranu, kam tohle ale může vést?

František MASOPUST, Komora pro hospodářské styky se SNS
--------------------
Nejsem ekonom, nejsem makroekonom, to už vůbec ne, ale to riziko, že Ukrajina se dostane do plného defoltu, že Ukrajina nebude schopna pokrývat náklady, které jsou  svázané s provozem země, je obrovské.

Petra KRMELOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vám děkuji za to, že jste přišel. Na shledanou.