Velké české strojírny jako Vítkovice nebo Škoda Transportation nedávno oznámily významné zakázky v Turecku. Sekundují jim už i menší firmy. I tak je ale podle diplomatů i samotných byznysmenů obchod mezi Tureckem a Českou republikou poddimenzován. Často si podle nich totiž mnozí vývozci neuvědomují, že kontakty v Turecku otevírají cesty na celý blízkovýchodní muslimský trh.
I proto, aby se tento potenciál naplnil, je Turecko letošním partnerem Mezinárodního strojírenského veletrhu a firmy z Malé Asie obsadily se svými stánky část pavilonu Z.
Klíč k lukrativnímu trhu V konzervativním středoanatolijském městě Konya začnou brzy jezdit v Česku vyrobené tramvaje. Plzeňská Škoda Transportation za šedesát kusů utrží přibližně 2,7 miliardy korun. Ještě několikanásobně větší je objem zakázky, kterou v Turecku získal holding Vítkovice. Těm přinese jedenáct miliard korun podíl na výstavbě elektrárny ve spolupráci se společností Adularya. Podle ekonomického rady turecké ambasády v Praze Necmiho Ugurla je to ale stále velmi málo. „Objem vzájemného obchodu je 2,7 miliardy dolarů. Když se na to podíváme z jednotlivých stran, tak český vývoz do Turecka tvoří 0,7 procenta celkového českého exportu. Turci do Česka vyvezou pouze 0,6 procenta svého vývozu,“ říká turecký diplomat působící čtvrtým rokem v Praze.
Čím to podle něj je? Částečně technickými překážkami, jako jsou například víza nutná pro turecké byznysmeny. „Kromě toho ale brzdí obchod předsudky. Pro Turky je Česko jenom nějakou malou postkomunistickou zemí. Bavil jsem se s našimi vystavovateli v Brně a ti se podivovali, že vůbec nevěděli, jak významný strojírenský veletrh je,“ říká Ugurla.
Z druhé strany podle něj předsudky fungují také. „Češi vnímají Turecko jako rozvojový blízkovýchodní trh. Velmi málo si například uvědomují jeho důležitost v rámci muslimského světa,“ říká obchodní rada, jehož cílem je, aby v roce 2015 vzájemný obchod obou zemí přesáhl hranici pět miliard dolarů.
S Ugurlovou vizí souhlasí i Vladimír Soták, předseda představenstva ŽP Group, pod kterou patří i například i česká strojírenská firma Žďas. Sám Soták zastává roli honorárního konzula Turecké republiky na Slovensku. „A i díky tomu nejspíš pojedu příští týden s řediteli firem z našeho portfolia do Istanbulu jednat o nových zakázkách,“ říká muž, který si cení potenciálu blízkovýchodního trhu. „Přes Turecko vede cesta k muslimskému trhu s 450 miliony obyvatel. To je odbytiště velikostí srovnatelné s Evropskou unií,“ říká Soták. Dobrým příkladem společných investic ve třetích zemích jsou dva současné projekty, které spolu budují zlínská PSG a turecká Renessaince. Tou první je stavba elektrárny v severoiráckem Erbilu. Jedná se o největší českou zakázku od pádu režimu Saddáma Husajna před deseti lety. Naopak v Česku bližším ruském Petrohradu obě firmy staví obchodní a administrativní centrum Pravda.
Příkladem české firmy, která naopak z Turecka dováží, může být hutnický velkoobchod Ferona. „Nakupujeme z Turecka některé výrobky pro doplnění našeho sortimentu. Například plechy a profily,“ popisuje předseda představenstva Ferony František Kopřiva.
Protiváha k Rusku Že Turecko patří mezi vzrůstající exportní cíle, potvrzuje i ředitel státní exportní pojišťovny EGAP Jan Procházka. „Je to pro nás zajímavá země, která může vyvažovat orientaci na Rusko. Je zejména hladová po energiích, a tak se tam daří firmám orientovaným na energetiku,“ říká Procházka s tím, že Turecko patřilo loni spolu s Ruskem a Ázerbájdžánem mezi země, ve kterých EGAP pojistil největší objem zakázek.
Nakolik jsou investice v Turecku rizikové? Podle klasifikace OECD patří Turecku na sedmistupňové škále prostřední čtyřka. „Kdyby se Turkům podařilo dokončit vstup do Evropské unie, známka by se určitě zlepšila. Právní systém se tam totiž určitým způsobem stále ještě tvoří. Jinak je to ale standardní země,“ dodává Procházka.
***
54,8 MILIARDY KORUN byl loni objem česko-turecké obchodní výměny. Z toho přes 33 miliard připadlo na český vývoz a stroje a dopravní prostředky mají na vývozu více než dvoutřetinový podíl. Cílem prezentovaným na brněnském veletrhu je zvýšit obrat českotureckého obchodu z 2,7 miliardy dolarů v roce 2012 na pět miliard dolarů v roce 2015.
Reportéři IHNED.cz sledovali dění na Mezinárodním strojírenském veletrhu přímo na brněnském výstavišti. On-line reportáže i články shrnující to nejdůležitější najdete na: ihned.cz/msv
O autorovi| Aleš Černý, mailto:ales.cerny@economia.cz