Čeští exportéři a jejich subdodavatelé jsou přitom už dnes podepsáni pod celou řadou opravdu velkých energetických projektů. Pomohla to nastartovat účast na výstavbě čtyř bloků elektrárny Afšin Elbistan B o celkovém instalovaném výkonu 1355 MW, která využívá dodávky hnědého uhlí z nedalekých dolů ve východní Anatolii. Na subdodávkách pro německou společnost Babcock Krafwerkstechnik se podílely významné české firmy z energetického sektoru, jako Alstom Brno, ZVVZ Milevsko, ČKD DIZ Praha, ŠKODA Praha a PBS Třebíč.

Účast na této akci potvrdila tradičně vysokou kvalitu českých výrobců energetických zařízení pro tepelné elektrárny a získaná hodnotná reference přinesla své ovoce. Společnost Vítkovice Power Engineering staví hnědouhelnou elektrárnu v Adularyi, která měla mít původně dva bloky, každý z nich o výkonu 145 MW, ale pravděpodobně nezůstane jenom u nich. Dodávku kompletního zařízení pro uhelný důl v tomto případě zajišťuje firma Ferrit. Společnost Škoda Power má zase spolu se SES Bohemia zakázku na dodávku parní turbiny 135 MW včetně technologického zařízení a kotle na spalování lignitu pro tepelnou elektrárnu Bolu Goynuk.

Příležitostí pro české firmy, jak se uplatnit se svými dodávkami, ať už v roli generálních dodavatelů nebo subdodavatelů, je a bude určitě dost a dost. Přitom Turecko nijak nezapomíná na obnovitelné zdroje a klade například velký důraz na zlepšování poměru mezi energií dodávanou do sítě z tepelných a vodních elektráren. Z tohoto pohledu je bezesporu atraktivní loňská investice české společnosti ENERGO-PRO do nákupu a následného provozování pěti vodních elektráren v pojistné hodnotě zhruba 12 miliard korun.

Investiční celky energetického charakteru mají pro české exportéry jednoznačně největší perspektivu. Turecko však mohutně buduje i průmyslové kapacity a to je další oblast, ve které máme co nabídnout. Jako nejschůdnější se jeví joint-ventury s tureckými partnery. Velké možnosti se rýsují i v oblasti potravinářských technologií a čističek odpadních vod všech velikostí.

Turecko řadí experti OECD v současné době do 4. kategorie z celkových sedmi podle míry teritoriálního rizika. Vzhledem k pozitivnímu hospodářskému vývoji a postupnému zlepšování podnikatelského prostředí lze očekávat, že tato z hlediska HDP šestá ekonomika v Evropě si může v tomto směru polepšit. To by se pozitivně odrazilo i na výši pojistných sazeb a mohlo by být dalším impulsem pro český export do Turecka.

Ing. Vlastimil Nesrsta
EGAP