Prezident Tatarstánu Rustam Minnichanov na podzim jednal v Praze o příležitostech pro české podnikatele v rozvíjejícím se ruském regionu. Zúčastnil se setkání klubu V zájmu exportéra v Pražském obecním domě, kde ČR označil za jednoho z klíčových zahraničních partnerů.
Podle něj už jsou v oblasti dobře známí čeští strojaři. Nyní se hledá oboustranně výhodný obchodní model pro společný česko-tatarský strojírenský podnik. Region přitom prochází neustálou modernizací, ve výstavbě je například magistrála Kazaň–Moskva, což slibuje další příležitosti.
Ředitel EGAP Jan Procházka mezi příklady dobré spolupráce jmenoval nedávno postavené multifunkční centrum v tatarské metropoli Kazaň od českého dodavatele PSJ. Firma si nyní díky úspěšně dokončené zakázce vyjednává v regionu nové obchody. Mezi významné české aktivity v Tatarstánu patří i dodávky pro farmaceutický průmysl a zemědělství. Česko-tatarská obchodní výměna loni přesáhla 162 milionů dolarů. Pouze tento ruský region má v Česku stálé obchodní zastoupení.
Reciproční česká návštěva Kazaně přinesla pro české firmy nové kontrakty. Rozjednané dohody z Prahy se v Kazani dotáhly u příležitosti cesty hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška a ministra průmyslu a dopravy Jana Mládka v doprovodu podnikatelské mise.
Vzhledem k povaze průmyslu v regionu se jednání soustředila především na oblasti strojírenství, stavitelství a farmacie. Během návštěvy podepsaly české společnosti kontrakty v hodnotě přibližně 100 miliónů euro.
Společnost PSJ Jihlava uzavřela v Kazani smlouvu na vybudování třídírny tuhého komunálního odpadu Samosyrovo pro společnost KEK.
Generální ředitel společnosti PBS Velká Bíteš Milan Macholán se dohodl s firmou MAVEN na spolupráci v oblasti dodávek pro výrobu turbovrtulových motorů, a s Kazaňským vrtulníkovým závodem na výrobě pomocných energetických jednotek pro civilní dopravní vrtulníky.
Představitelé společnosti FAVEA podepsali smlouvu s Tatchimfarmpreparaty na dodávku další výrobní linky na produkci gelů a mastí. Předseda představenstva ALTA Invest Vladimír Plašil pak podepsal s ministrem průmyslu a obchodu Ravilem Zaripovem memorandum o výstavbě závodu na výrobu kovoobráběcích strojů v podniku ZAO ALABUGA.