Sedm let bez koruny ze státního rozpočtu (Parlamentní listy 11/06)

Středa, 1. Listopad 2006

O pojišťovnách se toho napsalo už hodně. Zvláště před lety, kdy se boural monopol tehdy jediného státního pojišťovacího ústavu. Koho by ale napadlo, že zhruba ve stejné době vznikla jedna nová, opět státní pojišťovna. EGAP - Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. Na důvod její existence jsem se šel pozeptat generálního ředitele Ing. Pavla Parízka.

Naše pojišťovna je specifická tím, že je součástí systému státní podpory vývozu. Jejím posláním je ochrana vývozců a bank financujících vývoz před politickými a komerčními riziky, která mohou vést ke vzniku nedobytných pohledávek. Jako taková je EGAP unikátní a nekonkuruje si s žádnou jinou pojišťovnou na českém trhu. Vedle úvěrového pojištění se státní podporou jsme v roce 1992, kdy EGAP začal fungovat, uvedli na český trh také úvěrové pojištění, kterému říkáme komerční. Komerční proto, protože je založeno čistě na tržních vztazích, nemá žádnou návaznost na státní rozpočet, ale zato má úzkou návaznost na činnost státní pojišťovny. Zda někdo využívá státní nebo komerční pojištění, závisí jenom na struktuře jeho vývozu a kupujících. Co může a co nemůže dělat stát, záleží víceméně na tom, kam se vyváží, o jakého dlužníka se jedná, jestli jde o krátkodobý nebo dlouhodobý úvěr atd. V zásadě platí, že krátkodobé pohledávky, pod kterými se rozumí krátkodobé dodavatelské úvěry, se pojišťují komerčně. A to jak tuzemské, tak i exportní, které ovšem musejí být poskytnuty kupujícímu v zemi s fungující tržní ekonomikou neboli v zemi komerčně pojistitelné, mezi které patří pochopitelně také všechny členské země EU, kam dnes směřuje prakticky 85 % českého vývozu. Abychom splnili pravidla EU, žádající transparentní oddělení komerčních aktivit od úvěrového pojištění se státní podporou, vyčlenili jsme v loňském roce komerční část do dceřiné společnosti Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s. a ta tedy dnes, pokud jde o export, pojišťuje všechny krátkodobé pohledávky za kupujícími ve vyspělých zemích.

Ale tam je snad riziko nižší?

Riziko, že do obchodu zasáhne stát, je tam pochopitelně nižší, ale co určitě není nižší je riziko komerční, tedy riziko, že konkrétní kupující nezaplatí, protože zbankrotuje, dostane se do platební neschopnosti, nebo že prostě odmítne zaplatit. V počtu škod, které vyplácíme, tato teritoria rozhodně vedou. Kupujících, které prověřujeme, je dnes do dvaceti tisíc za rok, a škodných případů, kdy dochází k nezaplacení a pojišťovna je musí řešit, jsou stovky a vyplacených milionů desítky. U pojištění se státní podporou tolik pojistných událostí není, na 300 - 350 nově uzavřených smluv vyplácíme ročně zhruba patnáct až dvacet případů. U komerčního pojištění je frekvence škod mnohem větší. Zpravidla ovšem jde o menší objemy.

Kdo tedy je vaším klientem?

Naším klientem může být jakýkoli český podnik, který vyváží své výrobky nebo služby. U komerčního pojištění se navíc pojišťují, jak už jsem říkal, i domácí pohledávky, skoro z padesáti procent objemu. To jsou pohledávky, které vznikají tak, že český dodavatel jednoduše poskytne českému odběrateli krátkodobý odklad platby, neboli dodavatelský úvěr.

Vypadá to, že firmu pojistíte proti jakémukoli krachu obchodu. To ale vypadá až moc krásně…

Zní to krásně, ale takhle to také v podstatě funguje. U vývozních úvěrů jsou velice přesné mezinárodní předpisy a omezení. Aby bylo například možné pojistit úvěr se státní podporou, musí se jednat buď o krátkodobé riziko nepřijatelné pro komerční pojišťovnu anebo musí jít o úvěr se splatností nejméně dva roky po ukončení dodávek. Když se staví třeba nějaká elektrárna, dodávky trvají dva, tři roky a dalších dvanáct let se splácí. Ve velké většině případů takové kontrakty financují banky, je to nejobvyklejší způsob financování vývozu složitých zařízení, strojů a investičních celků. Pojištění se státní podporou však využívá i mnoho výrobců spotřebního zboží. My přitom na sebe bereme nejen riziko, že dlužník nezaplatí, ale i riziko, že český výrobce včas nedodá či dokonce nevyrobí objednané zboží nebo nesplní požadavky odběratele na kvalitu.

Vypadá to, že si mohu vymyslet jakýkoli projekt a když se mi nepodaří, stejně za něj od vás dostanu zaplaceno…

Vždycky, než takovou pojistku uzavřeme, zkoumáme samozřejmě podrobně našeho vývozce, pokud máme převzít odpovědnost za jeho kvalitní výkon, a současně i zahraničního kupujícího, jedná-li se o pojištění vývozního úvěru. A chceme vědět, že na to, co ten zahraniční odběratel kupuje, má anebo v době dodávky bude mít peníze, že je dostatečně silný a movitý. Vždy vycházíme z důkladných analýz dlužníka a pojišťujeme proti riziku, že v době splatnosti, za tři, pět či deset let a někdy i déle, nebude mít dostatečné finanční zdroje. Pro českého vývozce a jeho banku je to pochopitelně velká neznámá a tady má úvěrové pojištění se státní podporou nezastupitelnou roli, protože na komerční bázi nelze tak dlouhotrvající riziko pojistit.Velmi často také zkoumáme už samotný projekt. Velice dobrým příkladem jsou sklárny. Jedna firma z Turnova s naší pomocí postavila nebo zrekonstruovala už přes dvacet skláren v Rusku a v dalších zemích SNS. Tam je momentálně velká poptávka po obalovém skle, ale my zkoumáme, jestli bude mít sklárna kontrakty s nějakým místním odběratelem i v budoucnu, aby měla zajištěný odbyt nejenom teď, ale po celou dobu splácení úvěru.

Jenomže pak může přijít revoluce, zestátnění…

Ano, to jsou ta rizika, proti kterým také pojišťujeme, rizika politická, kam zahrnujeme vedle zestátnění bez odpovídající náhrady také třeba nemožnost transferu zisku do ČR a dokonce i škody způsobené politicky motivovaným násilím.

U komerční pojišťovny je jednoduché zajištění - smlouvou se zajišťovnou. Jak jste zajištěni vy?

Zjednodušeně řečeno, zajišťovnou pro EGAP je státní rozpočet. Funguje to tak, že v počátečních letech jsme byli státem vybaveni určitými finančními zdroji na vytvoření zákonem předepsaných fondů a rezerv na krytí pojistných událostí a naším úkolem je spravovat tyto svěřené prostředky s péčí řádného hospodáře s tím, že pokud by nám zdroje nestačily, státní rozpočet je povinen je doplnit. V praxi se snažíme být soběstační, to znamená financovat běžný provoz pojišťovny a výplaty škod z toho, co vyděláme, především tedy z vybraného pojistného a z dalších výnosů, a nepožadovat žádné další rozpočtové dotace. To se nám už sedm let po sobě daří.

Pojišťovna vznikla vlastně o chvíli dříve než samostatný český stát, kdy byli naši podnikatelé slabí začátečníci. Není dnes už přežitkem?

Vůbec ne. Začínali jsme z nuly a v komerční části letos pojistíme kolem 125 miliard korun krátkodobých vývozních i domácích pohledávek, v rámci státní podpory pak dalších 25 až 27 miliard nových, převážně dlouhodobých úvěrů. Dopad našich služeb na ekonomiku opravdu není zanedbatelný. Pojišťujeme odhadem 7-8 %, a možná i více, celého českého vývozu! A poptávka stále roste. Na začátku jsme do české ekonomiky přinesli efektivní nástroj ochrany věřitelů, který tady do té doby nebyl znám. Přinesli jsme ho na trh a naučili vývozce ho používat. Je to instrument, který v západní Evropě existuje již od meziválečného období a podíl pojištěných úvěrů na domácích i vývozních pohledávkách je tam také mnohonásobně vyšší. U dlouhodobých úvěrů se vývozce bez pojistky prostě neobejde. Evropská unie má samozřejmě velmi přísná pravidla, která vymezují, co stát v rámci podpory exportu může dělat, aby si vývozci nekonkurovali rozsahem státní podpory, ale jen cenou a kvalitou svého zboží. Ale ve všech evropských i vyspělých mimoevropských zemích pojišťovny jako je EGAP existují a neustále se rozšiřují.

Jak se s časem vyvíjí úroveň vašich pojistných produktů?

Je jedno základní pravidlo. Pokud mají být naši vývozci úspěšní, musí nabídnout stejné platební podmínky kupujícím, jako nabízí konkurence. Proto musíme nabídku neustále inovovat. Zavedli jsme i řadu produktů, které má ve svém portfoliu málokterá jiná státní úvěrová pojišťovna. Například velice úspěšně pojišťujeme úvěry na financování výroby pro vývoz, kdy na sebe bereme riziko výkonu exportéra. To opravdu dělá málokdo. Teď jsme nově na trh zavedli pojištění úvěru na financování investic do zahraničí, kterým chráníme banku investora nejen proti politickým rizikům, ale i proti rizikům komerčním, tedy rizikům že investice nebude návratná. To je taková malá revoluce, protože tohle zatím vůbec nikdo nedělal. Připravujeme také nový režim pojištění krátkodobých pohledávek malých podniků. Chceme se totiž výrazně postarat i o ty nejmenší podniky, které zatím zůstávají trošku stranou zájmu komerčních pojišťoven. Prostě jde o neustálý proces přizpůsobování se požadavkům klientů. Za patnáct let naší existence zaznamenalo pojištění pohledávek obrovský posun, došlo k nebývalému rozšíření spektra forem pojišťování v návaznosti na rozvoj forem obchodu a jeho financování. Za celou dobu existence jsme dosud pojistili přes 250 mld. korun vývozních úvěrů se státní podporou a přes 540 mld. korun krátkodobých vývozních i domácích pohledávek.

V podpoře českého vývozu jsou tři pilíře - CzechTrade, Česká exportní banka a vy. Spolupracujete spolu?

S ČEB jsme do velké míry propojeni. Nejen že jsme jejími minoritními akcionáři, což je dáno historicky, ale hlavně ČEB si všechny úvěry, které poskytuje, u nás pojišťuje. Nicméně není jedinou bankou, která financuje export a které my poskytujeme servis. Její podíl na našem ročním obratu se pohybuje mezi 30 - 50 %. Forem spolupráce s agenturou CzechTrade je samozřejmě celá řada, ale já bych tady rád zmínil především síť třinácti regionálních exportních manažerů. To je společný projekt Hospodářské komory ČR a CzechTrade, ke kterému jsme se spolu s ČEB připojili. Přispíváme na tento projekt, který se rozjel letos, poměrně významnými částkami, protože věříme, že je to jedna z cest, jak účinně oslovit exportéry v jednotlivých regionech naší republiky a seznámit je s komplexní nabídkou státní podpory exportu, včetně nabídky pojištění úvěrů, bankovních záruk a investic v zahraničí.

Je lepší mít vlastníka stát? Jak moc se o vaši činnost zajímá?

EGAP je ve stoprocentním vlastnictví státu, který obsazuje dvě třetiny dozorčí rady svými zástupci na úrovni náměstků ministrů. Stát samozřejmě určuje základní politiku EGAP a jeho zástupci rozhodují o největších obchodních případech, což nás ovšem v žádném případě nezbavuje manažerské odpovědnosti.

Myslím, že každodenní prací ve prospěch našich exportérů potvrzujeme oprávněnost naší existence a určitě nám v tom pomáhá i skutečnost, že už celou řadu let stát nic nestojíme, že si plně vystačíme s vlastními zdroji. Spravujeme značné státní prostředky a proto patříme mezi nejvíce kontrolované instituce v tomto státě. Máme interního auditora, externího auditora, dozorčí radu, právo chodit k nám na kontroly má NKÚ, spadáme pod sjednocený dohled ČNB nad finančním trhem, každou chvíli tady máme na kontrole finanční úřad a v neposlední řadě se dvakrát ročně zpovídáme parlamentu, když podle zákona podáváme zprávu hospodářskému a rozpočtovému výboru sněmovny. Před dvěma lety jsme navíc splnili podmínky pro získání certifikátu managementu jakosti ISO 9001 : 2000 a švýcarský certifikační orgán SGS SA u nás pravidelně vykonává dohledový audit. Kontrolováni jsme tedy po všech stránkách, ale rozhodně si nestěžujeme.

Tomáš Vladislav Novák