Generální ředitel EGAP Pavol Parízek řekl Právu: Zelenou dostává podpora malých a středních firem
Jak globalizace mění mapu rizikových oblastí světového obchodu?
Kde má nyní exportní a úvěrová pojišťovna svoje rizikové oblasti?
Mapa rizikových oblastí pro vývoz se mění opravdu rychle. K velkým dramatickým škodám, kdy se celé země stávaly platebně neschopné, dochází výjimečně. Země, kam vyvážíme a které byly ještě před deseti lety považovány za vysoce rizikové, se ekonomicky rychle stabilizují, což platí zejména pro oblasti bývalého SSSR.
V současnosti směřuje 85 procent našeho vývozu do Evropské Unie. Ta se stává nejen centrem světového obchodu, ale i místem, kde dochází ročně k desetitisícům bankrotů, kde firmy vznikají ale i krachují. I v takových zemích, jako je Německo či Francie, probíhá 30-40 tisíc bankrotů ročně. Proto se dnes české firmy setkávají s partnery, kteří mají potíže s plněním svých závazků, nejčastěji v Evropě. Takže když hovoříme o rizicích, máme na mysli počtem i objemem spíše Evropu, což ale neznamená, že již neexistují rizikové exotické země.
Rostou objemy vypláceného pojistného plnění?
Roste především objem vývozu , který EGAP pojišťuje. Loni tato suma přesáhla 122 miliard, v roce 2004 to bylo 102 miliard. Přes 100 miliard, reprezentujících asi třicet tisíc případů, představovalo vloni komerční pojištění, z toho rozhodující většina byla vývoz do zemí s vyspělou tržní ekonomikou. Počty případů, kdy vzniknou u odběratele českého zboží v těchto zemích takové problémy se splácením, že vyplácíme pojistné plnění, se pohybuje kolem 120 ročně. To jsou velmi dobré výsledky i ve srovnání s našimi konkurenty. Přispívá k tomu i fakt, že se aktivně snažíme s našimi českými klienty riziku nezaplacení předcházet. Vývozci nám každoročně hlásí několikanásobně více případů problémů s placením. Jakmile se však objeví první náznaky takových problémů, hledáme společně s českou firmou i zahraničním kupujícím přijatelné východisko nejen proto, aby nikomu nevznikla škoda, ale také proto, aby byl pokud možno zachován obchodní vztah.
Jak se projevují změny v české i evropské ekonomice v nabídce druhů pojištění?
Především se vedle tradiční činnosti, tedy pojištění vývozu jak se státní podporou, tak čistě komerčního, rozšiřuje nabídka služeb. Chceme našich kapacit využít k podpoře spolupráce mezi soukromými investory a státem při financování tzv. veřejných služeb, jako je například budování infrastruktury, zařízení pro sociální služby v rámci tzv. partnerství PPP atd.. Českým firmám chceme pomoci zvládnout také rizika při využívání financování prostřednictvím strukturálních fondů EU.
A v přímém pojištění vývozu, tedy ve vaší základní činnosti?
Hlavní pozornost nyní zaměřujeme na podporu malých a středních podniků. Velké podniky už naše produkty znají a naučily se je využívat. Jsou ale tisíce malých a středních firem, které úvěrové pojištění nevyužívají, nevědí o něm, nebo ho považují za komplikované a pro ně nedosažitelné. Přitom menší čeští vývozci často jak se říká "jdou ve vývozu naslepo", protože nemají dost síly či zkušeností, aby si nechali prověřit svého budoucího partnera, a pak se ocitají v problémech. Přitom nedílnou součástí úvěrového pojištění je pochopitelně prověření kupujícího neboli dlužníka.
Vy máte informace i o malé firmě třeba někde v Provence?
Máme přístup k celosvětové databázi zhruba 44 milionů zahraničních a tisíce českých firem, ale umíme ohodnotit i firmy, které v ní nejsou, a to díky spolupráci s našimi partnerskými úvěrovými pojišťovnami v mnoha zemích světa.
Není divné, že přitom spolupracujete s konkurenčními pojišťovnami?
Je to vzájemně výhodné, spolupracujeme i při společných projektech na tzv. třetích trzích, kdy se dvě či více pojišťoven dělí o riziko.To je třeba případ, kdy česká firma zajišťuje subdodávky pro finálního, zahraničního dodavatele. Je to forma vzájemného propojení podobných institucí. Díky spolupráci pojišťovny vědí, do čeho jdou. I to je reakce na globalizaci ekonomiky.
Umí malé firmy vůbec zajistit a zorganizovat "bezpečný" vývoz? Neproděláte na pomoci malým a středním firmám?
Úvěrové pojištění je právě pro malé firmy, které často nemají speciální pracovníky pro řízení pohledávek, velmi výhodné, protože zamezuje vzniku nedobytných pohledávek a tím vlastně přispívá k jejich prosperitě. Problém je však v tom, že malé firmy jsou pro komerční úvěrové pojišťovny ekonomicky nezajímavé. To ale neplatí pro nás. My jsem jim vždy věnovali zvláštní pozornost a potvrzením toho je fakt, že přes 70% našich klientů tvoří právě malé a střední firmy. Navíc se teď změnila unijní pravidla a my můžeme při pojišťování krátkodobých pohledávek do komerčně pojistitelných zemí, kam vlastně patří všichni naši sousedi, nabízet malým firmám vedle komerčního pojištění i pojištění se státní podporou, a to v případě, že jejich roční objem vývozu nepřekročí hranici 2 mil. EUR. Jinými slovy, nabídneme jim stejný komfort obsluhy jako u komerčního pojištění, ovšem za výrazně výhodnějších podmínek. Samozřejmě, že na tom nevyděláme, ale to ani není náš cíl. Tím je zpřístupnit malým firmám tuto službu za stejných podmínek jako velkým firmám, podpořit jejich vývozní aktivity a umožnit jim tak třeba i další růst.
Je tady však i další aspekt. Spolupráce s námi umožňuje mnohem lepší přístup k finančním zdrojům. Firma, která má od nás pojistku , má prakticky jistotu, že banka neodmítne její žádost o úvěr nebo vystavení záruky v souvislosti s exportem.
Proč se tedy připravuje prodej komerční pojišťovny, která je součástí EGAP? Neznamená to konec státní podpory vývozu?
Když EGAP v roce 1992 vznikla, od počátku rozvíjela jak pojištění se státní podporou, tak souběžně i komerční pojištění, tedy pojištění bez jakékoliv vazby na státní rozpočet. Obě činnosti probíhaly zcela odděleně s tím, že zajištění pro komerční pojištění EGAP hledala a nacházela na privátních mezinárodních trzích, což znamená, že stát v tomto směru nikdy nenesl žádná rizika. V zájmu naprosto transparentního oddělení obou druhů pojištění jsme veškeré komerční aktivity převedli vloni do dceřiné společnosti pod názvem Komerční úvěrová pojišťovna EGAP. A pro ni teď chceme najít strategického partnera. Jde nám především o to, abychom mohli nabídnout našim klientům stejné služby a stejné výhody, jaké mají jejich konkurenti ve všech vyspělých evropských zemích. Komerční úvěrové pojištění je kapitálově a investičně nesmírně náročné odvětví. Musíme neustále rozšiřovat elektronické databáze podnikatelských subjektů, zdokonalovat informační sítě, zavádět nové výpočetní a komunikační technologie, a to vše je velmi drahé. Právě z důvodu velké náročnosti došlo na evropské scéně v posledních deseti letech ke koncentraci přibližně čtyř desítek pojišťoven do tří velkých skupin, které dnes ovládají přes 80% evropského trhu. A každá malá nezávislá pojišťovna, jakou je i naše dceřiná firma, to má v konkurenci těchto gigantů velmi těžké. Pokud tedy bude mít nějaký významný partner zájem o český trh a bude chtít dále rozvíjet komerční úvěrové pojištění, tak ho uvítáme. Přitom si ponecháme minimálně 30 % akcií a to nejenom proto, abychom drželi kontrolní balík, ale především proto, abychom mohli v budoucnu nabízet českým firmám komplexní a vzájemně se doplňující služby úvěrového pojištění.
Jiří Vavroň