Mezi nejžádanější pojistné produkty patří dlouhodobě pojištění rizik nezaplacení závazků z poskytnutého odběratelského úvěru a pojištění krátkodobého dodavatelského úvěru. V číselném vyjádření u pojištění odběratelských úvěrů proti riziku nezaplacení se jedná o 2,6 mld. Kč u pojištění krátkodobých dodavatelských úvěrů se jedná o 345 mil. Kč v roce 2004. Pro srovnání v roce 2003 se jednalo o 1,2 mld. Kč u pojištění odběratelských úvěrů a 78 mil. Kč u pojištění krátkodobých dodavatelských úvěrů.

Vzhledem ke skutečnosti, že EGAP je od roku 1996 členem Mezinárodní unie úvěrových a investičních pojistitelů (Bernské Unie) a rovněž se řídí pravidly poskytování státní podpory vývozu dle tzv. Konsensu OECD, sám změnu způsobenou vstupem ČR do Evropské unie ve své každodenní činnosti nepocítil. Zrcadlovým způsobem EGAP žádné zásadní změny pro získání pojistné ochrany neimplementoval ve svých požadavcích na své zákazníky - české banky a české vývozce. V běžné praxi se vstupem do EU žádné změny neprojevily.

Vývoj ruského trhu je v posledním období positivní. Kromě rychlého růstu HDP ( kolem 7%) Rusko pokračuje v obezřetné fiskální politice a finanční pozice vlády se posiluje. Vláda plní všechny své zahraniční finanční závazky, předčasně umořuje své dluhové povinnosti vůči Pařížskému klubu věřitelů a vytvořila Stabilizační fond ve výši 28mld. USD. Rovněž devizové reservy dosáhly rekordní výše 140 mld. USD.

Na druhé straně se jen pomalu daří zlepšovat investiční klima, posilovat právní kulturu, odstraňovat korupci a zamezit tak pokračujícímu odlivu kapitálu ze země. O problému opětovně hovořil president Putin ve své výroční zprávě parlamentu dne 25. dubna. Je nepochybné, že například aféra Jukos, ať již je obvinění pana Chodorkovského oprávněné či nikoli, poškodila pověsti Ruska v očích zahraničních investorů.

Rovněž strukturální přestavba ruské ekonomiky zaostává a země je stále silně závislá na surovinovém sektoru. Vývoj míry rizika souvisí s celkovým ekonomickým a zejména finančním vývojem země a tedy se v posledních letech, od finanční krize v roce 1998, postupně zlepšuje. Renomované ratingové agentury udělily Rusku investiční stupeň, Standard&Poor´s: BBB-, Fitch: BBB- (listopad 2004) a Moody´s: Baa3 (listopad 2003). Podle klasifikace Konsenzu OECD patří Rusko do 4. rizikové kategorie, např. spolu s Bulharskem, Chorvatskem, Egyptem či Iránem.

V této souvislosti je třeba upozornit na jisté specifikum ruské ekonomiky. Jestliže suverénní riziko (riziko státu) v posledních letech nepochybně klesá, vývoj celkového teritoriálního rizika (tedy i rizika jednotlivých subjektů, jak korporací tak vnitřních administrativních celků) je méně jednoznačný. Vývoj jednotlivých ruských společností nesměřuje vždy jednoznačně ke snižování rizika a pokud mají korporace udělený rating od mezinárodních ratingových agentur, bývá tento často o několik stupňů nižší než je rating ruského státu. Výrazně nižší rating ruských podniků proti ratingu státu je pro Rusko typický.

V důsledku nerovnoměrného rozdělení bohatství mezi regiony je rovněž velký rozdíl v míře rizika jednotlivých subjektů ruské federace. Fungování země je tak ve značné míře založeno na přerozdělování přes federální rozpočet, což vede rozdělení regionů na donorské a ostatní a dalším problémům vyplývajících z přirozené neochoty donorských regionů podílet se na financování ostatních.

Mezi všemi obchodními případy je nutné zmínit obchodní případ kontraktu v hodnotě 106,7 mil. EUR určený na rekonstrukci závodu na zpracovávání plynu v Sosnogorsku v republice Komi. Hlavním dodavatelem byla ŠKODA JS, kupujícím Severgazprom, stoprocentní dceřiná společnost Gazpromu a dlužníkem GAZPROMBANKA, patřící do stejné skupiny. Tento obchodní případ byl sice pojištěn v roce 2001, nicméně závod byl úspěšně uveden do provozu koncem loňského roku a svým významem a velikostí se řadí mezi velké projekty, na kterých se účastnil EGAP a ČEB ve formě pojištění respektive financování odběratelského úvěru.

Pokud jde o další vývoj ruského trhu, lze střednědobě očekávat pokračující růst provázený přežívajícími problémy s vnitřní restrukturalizací právní, institucionální, sociální i ekonomickou. U ruských regionů lze očekávat tlak na vytváření nových větších a především životaschopnějších celků. Prvá vlaštovka v podobě spojení rozvinutého Krasnodarského kraje s přírodně bohatým Tajmyrským a Eveneckým okruhem je už na pořadu dne.

Vcelku lze očekávat vzrůstající exportní a investiční příležitosti na ruském trhu, z hlediska vývoje rizika půjde přes positivní celkový vývoj i nadále o složitý trh, kde bude zapotřebí velmi individuálně analyzovat každý obchodní případ a respektovat specifika ruského podnikatelského prostředí a právní, institucionální a územně administrativní vývoj.

Ing. & Ing. Martin Ďurina
oddělení pojišťování teritoriálních rizik

Ing. Jaroslav.Fingerland, CSc.
odbor teritoriálních a makroekonomických analýz