Evropská komise totiž zvažuje, že se modifikovaně připojí k iniciativě USA. Americká administrativa už v loňském roce schválila novou energetickou politiku USA a v návaznosti na ni úvěrová pojišťovna US-EXIM Bank nadále nesmí se státní podporou financovat a pojišťovat export dodávek pro uhelné elektrárny. Pokud by se k návrhu přidaly všechny země Evropské unie, potažmo OECD, české firmy, které jsou historicky v energetickém strojírenství velmi silné, by mohly přijít o miliardové zakázky. Státní exportní pojišťovna EGAP, která Česko na jednání v Bruselu zastupuje, pojistila jen od roku 2010 vývoz energetického zboží za téměř 90 miliard korun. A dodávky pro uhelné elektrárny z toho činily téměř jednu čtvrtinu. I proto je pozice Česka poměrně jasná.
„Jednání s Evropskou komisí stále probíhají. My jsme obecně naklonění všem moderním technologiím a jsme pro ochranu klimatu, ale české strojírenství je prostě stavěné na dodávky pro průmysl a klasickou energetiku. Za celou dobu fungování EGAP, tedy od roku 1992, jsme dokonce pojistili financování uhelných elektráren nebo subdodávek pro jejich stavbu v hodnotě přes 37 miliard korun. Musíme zkrátka za český průmysl bojovat. Není přitom pravdou, že by elektrárny, které stavějí firmy z Česka nebo pro ně dodávají hlavní technologie, nebyly moderní nebo nesplňovaly aktuální požadavky na efektivní využití paliva a ekologické předpisy. Právě naopak, všichni čeští vývozci splňují velmi přísné normy EU, a to jak technické, tak ekologické“ říká k projednávanému návrhu generální ředitel EGAP Jan Procházka.
Celá iniciativa, která je proti podpoře uhelných elektráren, vznikla ve Spojených státech s příchodem břidličného plynu. Pak se k návrhu připojili i Skandinávci a nyní se projednává stanovisko EU pro návrh OECD, který by měl být představen na klimatické konferenci OSN v Paříži. „Jestli se nám podaří tuto iniciativu zabrzdit ještě uvidíme, zatím intenzivně vyjednáváme. Můžeme ale říct, jak to dopadne celkově, pokud tu podporu společně se zeměmi EU zastavíme, pomůžeme jen Číňanům a ostatním, kteří tato pravidla respektovat nemusejí. A ty elektrárny budou ještě černější a ještě špinavější, než kdyby je vyvážely české firmy. Klimatu to vůbec nepomůže,“ dodává Jan Procházka.
Hlavním argumentem při vyjednávání je to, že podíl průmyslu na HDP je v ČR nejvyšší z celé EU a vysoký je také podíl vývozu průmyslových a energetických zařízení. Plošný zákaz podpory elektráren s podkritickými parametry by v ČR vedl k podstatnému omezení výroby několika klíčových průmyslových podniků, včetně desítek jejich subdodavatelů. To by se odrazilo v nárůstu nezaměstnanosti v průmyslových regionech.
 Podle plánů iniciátorů by nově nemohly získat možnost exportního financování méně účinné uhelné elektrárny (tzv. podkritické). A i ty nejmodernější by měly mít výrazně zkrácenou dobu splatnosti úvěrů. Většina světových elektráren přísná kritéria komise nesplňuje a bohužel většina českých dodavatelů se zaměřuje na dodávky právě v této kategorii.
Členské státy OECD by podle předloženého návrhu měly zakázáno podporovat i export takového typu elektráren, které firmy stavějí nebo pro ně dodávají na domácí půdě a nikdo s nimi nemá problém. Do podporovaných kategorií totiž nespadají ani nové zdroje společnosti ČEZ v Tušimicích a Prunéřově. A to i přesto, že splňují kritérium BAT (nejlepší dostupná technologie), které Unie již dlouhodobě vyžaduje.
Podle asociace EPPSA, která zastupuje evropské dodavatele uhelných elektráren, je diskutabilní i očekávaný dopad na životní prostředí nových omezení. V Evropě se totiž nové bloky pravděpodobně stavět nebudou, a proto se opatření dotkne jen vývozců technologií do rozvojového světa.
Asijské státy přitom plánují jen v dalších pěti letech postavit nové zdroje o výkonu 275 gigawattů. A protože v Asii i Africe prozatím není přístup k ochraně životního prostředí takový, jaký je v Evropě, lze očekávat, že bez podpory financování budou tyto státy dávat přednost před evropskými, méně progresivním a méně ekologickým technologiím, hlavně z Číny.
Česká republika proto v dosavadních jednáních vyjadřovala vážné výhrady k celému návrhu a snaží se zachovat alespoň částečně podporu pro vývoz malých uhelných elektráren. V rámci tohoto jednání se tím rozumí elektrárny s výkonem jednotlivých bloků do 500 MW.
Česká delegace své kroky koordinuje s přirozeným spojencem – tedy Slovenskem, ale i s celou řadou dalších zemí, které se rovněž neztotožňují se zákazem oficiální podpory pro malé uhelné elektrárny. Jednání budou nyní pokračovat na úrovni OECD s cílem přijmout nové podmínky oficiální podpory uhelných elektráren do podzimu letošního roku, aby OECD mohla prezentovat výsledek na prosincové konferenci v Paříži.