Tak trochu jiné Rusko. To je bohatý Tatarstán, kde je životní úroveň zhruba čtyřikrát vyšší než průměr v RF. Může se pochlubit širokou průmyslovou základnou - rozvinutou petrochemií, strojírenstvím, automobilovým či leteckým průmyslem.

Tatarstán má zájem o české výrobky i technologie, podmínky zde si dlouhodobě pochvalují i zahraniční investoři. Republika na soutoku řek Volhy a Kamy každý rok přiláká přímé zahraniční investice ve výši stovek milionů dolarů.

Ministr zemědělství Marian Jurečka se stále rozhoduje, do jakých zemí své zástupce pošle. Mezi vytipované destinace patří USA, Japonsko, Nigérie, Turecko a Ukrajina. "Pokud chceme v některých zemích posílit agrární export, tak potřebujeme specifického diplomata, který má určité znalosti," vysvětluje.

Například od amerického trhu si ministerstvo slibuje odbyt u bio produktů, zdravé výživy nebo košer potravin. "Pro segment trhu s biopotravinami může být taková podpora stimulem, který oceníme až v budoucnu," tvrdí Kateřina Nesrstová, mluvčí svazu ekologických zemědělců ProBio.

Souběžně se konal veletrh obalů a obalových technologií EMBAX, jehož nabídka přímo navazovala na potravinářský průmysl. Celkově se v rámci jubilejního třicátého ročníku prezentovalo 794 vystavujících firem z 36 zemí, po dlouhé době také vystavovatelé z Bulharska a vůbec poprvé z Kambodže.

Po více než třech letech získají čeští exportéři do Ruska opět podporu na nejvyšší úrovni. Česko a Rusko obnovují činnost mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci. Dnes a zítra budou jednat o konkrétních exportních příležitostech a o další spolupráci ministři průmyslu obou zemí a sejdou se i zástupci desítek firem.

„Mezivládní komise mají v prostoru bývalého Sovětského svazu pro firmy klíčový význam. Rakušané, Slováci či Maďaři se s Rusy na mezivládní úrovni už sešli,“ říká výkonný ředitel Komory SNS František Masopust.

Obzory českých exportérů se v posledních letech výrazně rozšiřují. Tradiční evropský trh již přestává být dostačující a úspěšné firmy proto čím dál častěji začínají přicházet na chuť obchodování na vzdálenějších a exotičtějších trzích, kde spatřují stále nevyužitý potenciál.

„Nechceme to zakřiknout, ale vypadá to dobře. Nyní čekáme na poslední část takzvaného typového schvalování produktu, které probíhá ve Švédsku,“ říká Jakub Lešikar, který firmu řídí. Samotný snímač je přitom hotový již více než tři roky, od té doby se firma snaží získat potřebné certifikáty.

Zástupci obchodní diplomacie z celého světa, kteří otevírají dveře vývozuchtivým firmám, si v Teheránu nestačí podávat kliku. „Íránská ekonomika patří díky uvolňování z mezinárodní izolace k nejzajímavějším podnikatelsko-investičním teritoriím posledních let,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, když v Teheránu v lednu otevíral pobočku agentury Czech Trade. „Pro české exportéry se otevírá osmdesátimilionový íránský trh a české produkty tam mají historicky velmi dobré jméno. Proto je důležité, aby tam byl pro vývozce k dispozici expert na zahraniční obchod,“ dodal ministr.

Ministr rovněž připomněl význam Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a České exportní banky. Podle něj v obou těchto institucích došlo k pozitivním změnám. „Pokud Česká republika má být proexportní zemí, obě dvě instituce potřebuje,“ řekl.

Právě pojišťování malých a středních podniků bylo ještě nedávno slabou stránkou vaší společnosti. Většina jejich majitelů byla přesvědčena, že jste pouze pro velké firmy. Už se to tedy podařilo zlomit?

Konkrétní výsledky a čísla naznačují, že naše dvouletá práce už nese výsledky. Podpora malých a středních podniků je pro nás naprosto zásadní a i akcionáři po nás chtějí navýšit počet pojištěných menších firem.

Exportéři na Kubu zatím vyvezli 24.000 tun pšenice nebo 1500 tun sladu. "Kuba bude hlavním odbytištěm i v letošním roce, připravuje se vývoz obilí, sušeného mléka a sladu za více než půl miliardy korun," uvedl generální ředitel EGAP Jan Procházka.