„Z teritoriálního pohledu se jednalo o vývozy do Běloruska, Ruska, do Gruzie, ale také do Albánie, Bulharska, Kazachstánu, Mexika, Mongolska, Polska, Uruguaye či Etiopie a na Kubu. A zejména v oblasti vývozu potravinářských technologií jsme podpořili celou řadu malých a středních podniků,“ doplnil generální ředitel EGAP Jan Procházka. Velmi dobrým českým vývozním artiklem jsou například zařízení pro pekárny, pivovary, minipivovary, mlékárny a výrobu sýrů. V tomto segmentu EGAP uzavřel v posledních deseti letech více než 60 pojistných smluv.

Metrostavu tam postaví rychlostní komunikaci od konce jižního obchvatu města Gdańsk (město Koszwały) do města Nowy Dwór Gdański v délce přes 20 kilometrů.

Podle firmy zažilo Polsko stejně jako Česko v minulých letech mnoho dílčích zásahů do právních norem, které často vyústily do nesmyslných výkladů zákona a nefunkčních pravidel. V případě projektů podpořených z evropských fondů však polští příjemci dotací i regulátoři po mnoha letech sporů nalezli řešení komplikací vznikajících při stavbě dotovaných projektů.

Šlo o jeden z nejdivočejších případů vymáhání pohledávky České exportní banky (ČEB) v zahraničí. Tato státní banka uplatňovala nárok na 18 milionů eur od Kuzmineckého cihlového závodu na Ukrajině, kterému předtím poskytla úvěr. Hlavním dodavatelem její stavby totiž byl tuzemský exportér - brněnská společnost Alta. Tamní soudy ale odmítaly nároky banky uznat, i když ČEB měla své požadavky podložené verdiktem rozhodčího soudu při Hospodářské komoře v Praze z roku 2012.

Enrico Minniti, ředitel divize firemního a investičního bankovnictví pro střední a východní Evropu skupiny UniCredit, uvedl: „Skupina UniCredit opětovně prokázala, že díky své rozsáhlé síti, kompletní nabídce produktů obchodního financování, kompetentním poradcům a orientaci na zákaznické služby a technologie je dokonalým partnerem pro globální i národní firmy v regionu střední a východní Evropy. Skupina UniCredit bude i nadále zdokonalovat služby pro své klienty, a to i díky investicím do digitalizace ve výši 1,2 mld. eur během následujících tří let.

Letos poprvé vyplatí státní exportní pojišťovna EGAP na pojistném více než čtyři miliardy korun, říká v rozhovoru pro HN její šéf Jan Procházka. I když za většinu mohou starší případy, i loni některé úvěry zkrachovaly. Největší je ruská paroplynová elektrárna Poljarnaja na severním Uralu. Situace v Rusku se navíc nezlepšuje, levná ropa a slabý rubl dále komplikují splácení úvěrů.

HN: Podle ministerstev financí a průmyslu máte mít za loňský rok ztrátu pět až osm miliard korun. Platí to?

Pětileté ekonomické sankce proti Íránu byly sice tento týden zrušeny, velká část českých exportérů si ale na možný vývoz zatím stejně musí počkat. Státní exportní pojišťovna EGAP má totiž po kontrole od České národní banky dočasně zakázáno pojišťovat případy do nejrizikovějších zemí, které podle škály OECD spadají do 7. kategorie. A sem patří právě i Írán.

Jedna ze změn, kterou zrušení sankcí přináší, je, že banky mohou na obchod s Íránem nebo na investice v této zemi půjčovat peníze. Podle ministra Mládka bez toho nebylo možné dělat „pořádné obchody“.„Bez toho můžete do Íránu exportovat nějaké spotřební zboží buď skrze Ázerbájdžán nebo skrze Spojené arabské emiráty, ale nemůžete exportovat investiční statky, nemůžete exportovat lokomotivy, tramvaje.

Zásadní změnu v českém exportu potvrzují hlavní trendy minulého roku – podíl kdysi dominantního Ruska na celkovém vývozu s podporou státu postupně klesá. A stejně tak se snižuje podíl České exportní banky (ČEB).
Daleko větší význam má spolupráce státní pojišťovny EGAP a soukromých bank – tedy kombinace komerčního úvěru a státního pojištění. Jestliže EGAP loni pojistila exportní úvěry a garance za 40,5 miliardy korun, více než 93 procent připadá na komerční banky.

Již vloni činila pojistná angažovanost EGAP v Ázerbájdžánu 15 %, letos podle odhadů banky vzroste pravděpodobně na více než 20 procent. "Přes negativní vývoj v tradičních zemích českého vývozu jako je Ukrajina a Rusko došlo v posledním roce k růstu trhu exportního financování téměř o 10 %," komentuje aktuální situaci na trhu Jan Nývlt, ředitel Exportního a strukturovaného financování obchodu ČSOB.

„Naše rozhodnutí souvisí také s tím, že máme s minulými obchodními případy do Íránu pozitivní zkušenosti a evidujeme takřka bezproblémovou platební historii íránských subjektů. Do doby zavedení sankcí odběratelé z Íránu platili v řádných termínech, po zavedení sankcí nám zůstaly pouze dva pojistné případy, které dosud nejsou splacené,“ řekl generální ředitel EGAPu Jan Procházka. Před zavedením sankcí přitom činila celková aktivita EGAPu v Íránu přes 16 miliard korun.