"V posledních letech se nám daří získávat finanční prostředky z pojistných událostí, které jsme vypláceli v letech 2011 až 2016. Loňský rok se nám v oblasti vymáhání mimořádně povedl a pozitivní vývoj by měl vydržet i v roce 2018," uvedl generální ředitel EGAP Jan Procházka. Ze zmiňovaných dvou miliard podle něj připadá 1,6 miliardy na již vyplacené pojistné a zbytek na zabráněné škody.

Procházka přišel do pojišťovny před pěti lety. Jeho hlavním úkolem bylo právě řešení velkého množství problémových případů za desítky miliard korun, které vznikly za jeho předchůdců a které zkrachovaly. EGAP pak musel pojistné vyplácet financujícím bankám.

Nejvíce problémových projektů bylo historicky v Rusku. V minulých letech zde neúspěšně skončila například výstavba elektrárny na Sibiři nebo několik projektů skláren. Právě z Ruska také loni EGAP vymohl nejvíce – necelých 900 milionů korun. Hned za ním následovala Ukrajina, Írán a dalších 13 zemí.

Podle Procházky se pojišťovně daří i na začátku letošního roku. Zhruba čtvrt miliardy korun a tedy 90 procent vyplacené pojistky se jí podařilo získat z případu polské elektrárny Salowa Wola. Tam vyvážela turbíny českého výrobce španělská Abengoa předtím, než tato obří skupina v roce 2015 zkrachovala.

Největší rizikový případ, které nyní EGAP řeší, je turecká elektrárna Adularya. Na tu Česká exportní banka půjčila přes 12 miliard korun a EGAP jí pojistil. Elektrárna nicméně ani po čtyřech letech stále elektřinu nevyrábí a Češi tak s Tureckou stranou řeší její prodej. I tak se nicméně nepočítá s tím, že by případný zájemce za nedostavěný zdroj zaplatil více jak polovinu ze zmiňované sumy.