Pro malé a střední podniky už vláda nedávno připravila úvěry přes programy COVID, těm velkým chce nově pomoci formou záruk za úvěry. Jejich výše by mohla dosáhnout až dvou set miliard korun. Podle prvních zveřejněných detailů by na ně ale nemusela část firem dosáhnout.

Záruky za úvěry má poskytovat státní pojišťovna Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), která se zaměřuje hlavně na pojišťování exportu. Podle připravovaných změn by je mohly získat firmy s více než 250 zaměstnanci, na jejichž tržbách se export podílí alespoň jednou pětinou. Banky by se tak díky státním garancím neměly bát půjčovat firmám v době krize způsobené pandemií koronaviru.

"Cílem je nastavit motivující spoluúčast všech zúčastněných. Pro exportéra je to pokropení živou vodou, pro banku je to snížení rizika, motivace pro udržení klienta a pokračování v úvěrovém vztahu i ve složité době. Stát takto podporuje všechny zúčastněné, tedy banky i exportéry, a tím i celou ekonomiku," říká generální ředitel EGAP Jan Procházka (na snímku).

Novela zákona o pojišťování a financování vývozu, která změny řeší, by mohla platit už od půlky dubna. Celkově by na pomoc státu při sjednávání úvěrů mohlo dosáhnout 1500 až 1600 společností. EGAP má dnes vyčerpanou pojistnou kapacitu okolo 130 miliard, jeho dosavadní limit byl zhruba 190 miliard. Ministerstvo financí ho kvůli tomuto opatření navýšilo až na 330 miliard korun.

Samotné garance nebude vyjednávat přímo podnikatel či firma. Prostředníkem bude banka, u které bude chtít společnost restrukturalizovat starý úvěr nebo bude potřebovat nový úvěr na provoz či investice. Banka proto ponese část rizika. EGAP bude poskytovat garance jen do maximální výše 80 procent půjčených peněz. "V posledních dnech probíhala celkem vášnivá debata, kdy pojišťovna původně navrhovala poměr 70 : 30, některé banky chtěly garance 100 procent, jiné 90 : 10," popisuje průběh vyjednávání pro HN jeden z jeho účastníků, který si přál zůstat v anonymitě.

O úvěr mohou žádat pouze společnosti, které neměly finanční problémy už před vypuknutím koronavirové krize. Zapojení bank a přenesení části rizik na ně by navíc měly zajistit, že firmy nebudou systém zneužívat.

Podniků, které na nový systém nedosáhnou kvůli nízkému podílu exportu na svých tržbách, by prý mělo být minimum. "Podíl exportu jsme požadovali nižší. Na naše doporučení se ale do celkového vývozu firmy počítá i výroba pro jiného exportéra, takže by na záruky měly dosáhnout i společnosti, které jsou subdodavateli dalších českých exportérů," říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Přesné parametry, jak bude výsledný produkt vypadat, zatím nejsou známé. Podle současných informací by mohly firmy získat záruky na úvěry od pěti milionů do 1,4 miliardy korun. Maximální výše úvěrů bude pravděpodobně ohraničena čtvrtinou celkových ročních tržeb dané společnosti za rok 2019.

Podle Svazu průmyslu jsou ale hranice pro výši úvěrů příliš nízké. "Těch 1,4 miliardy korun je pro největší firmy málo, požadují alespoň dvojnásobek tohoto limitu," říká Martin.

Malým a středním podnikům vyšlo ministerstvo průmyslu vstříc už před dvěma týdny, když Českomoravská záruční a rozvojová banka spustila příjem žádostí o bezúročné půjčky v programu COVID. Zájem byl enormní a za tři dny si podnikatelé řekli o deset miliard korun, dvojnásobek přidělené částky. Nyní se rozjíždí nový program COVID II, do programu byly nově zapojeny i komerční banky. Včera proběhlo jeho první kolo a 1,5 miliardy korun, které na to byly vyhrazeny, byly vyčerpány během tří hodin. Ministr Havlíček proto limit navýšil až na pět miliard.