Co však určitě není dobře, je to, že jsme až příliš závislí na vývozu do zemí Evropské unie, tedy na trhy, které už dlouho neslují závratnou dynamikou. Růstové příležitosti dnes leží někde úplně jinde. Například v Rusku, jež stojí na prahu celkové obnovy, je nám jazykově a kulturně blízké a čím dál častěji se objevuje v hledáčku českých exportérů. Konkurence tam je a bude nesmírně tvrdá, ale zkušenost z posledních let ukazuje, že se v ní rozhodně ztratit nemusíme.

Sice asi ne ve stejném rozsahu, ale velmi podobně lze nahlížet i na další země SNS, třeba Kazachstán či Ázerbájdžán. Velmi perspektivně se začíná jevit také Turecko, země geograficky téměř za rohem a s obrovským hladem po nových energetických a výrobních kapacitách. Za zmínku určitě stojí také arabské země, zejména v severní Africe, které rovněž mají zcela nepochybně v sobě velký obchodní potenciál.

Komplexní pojistná ochrana

Je pravda, že tam všude číhají na exportéry větší rizika, mezi nimiž je na prvním místě riziko, že za své zboží nebo služby nedostanou zaplaceno.

Ať už jde o nezaplacení vinou nějakých politických otřesů, legislativních opatření, nepokojů a dalších jevů v zemi dlužníka, které souhrnně označujeme za politická rizika, nebo vinou platební neschopnosti či neochoty dlužníka zaplatit, což jsou zase rizika čistě komerční, obojí jsou zpravidla pro standardní úvěrové pojišťovny, které působí na našem trhu, rizika neakceptovatelná a tudíž nepojistitelná.

A tady hraje státní úvěrová pojišťovna EGAP nezastupitelnou roli, protože může poskytnout komplexní pojistnou ochranu pro všechny fáze financování obchodního případu, kdy se kupující a budoucí dlužník nachází v zemi s vyšším než standardním rizikem. Začíná to pojištěním úvěrů na prospekci zahraničních trhů a pokračuje přes pojištění předexportního financování, všech typů vývozních úvěrů až po pojištění bankovních záruk, vystavovaných v souvislosti se získáváním nebo realizací vývozních kontraktů.

Pro velké i malé

Zájem o naše služby v posledních letech roste. Nabízíme je všem bankám financujícím export a všem vývozcům bez ohledu na jejich velikost, právní formu a objem vývozu. V první řadě pojišťujeme vývozní odběratelské úvěry se splatností delší než dva roky, tedy bankovní úvěry na financování vývozu investičních celků, energetických, strojních a technologických zařízení, dopravních staveb a investic. Vedle velkých firem zaměřených na tento typ vývozu však využívají naše pojistné produkty i malé a střední podniky, kterým navíc ve spolupráci s bankami nabízíme výrazně zjednodušenou, a proto skutečně rychlou, variantu pojištění předexportních úvěrů a bankovních záruk.

Očekáváme, že letos pojistíme vývozní úvěry, bankovní záruky a investice v zahraničí v pojistné hodnotě až 54 miliard korun. Na první pohled by se mohlo zdát, že je to ústup z dobytých pozic, ale ve skutečnosti v zásadě držíme trend nastoupený po roce 2005. Výsledky v letech 2009 a 2010 byly totiž ovlivněny globální finanční krizí, která, ač to zní paradoxně, zvedla poptávku po našich službách. Ale to se jenom v plné síle projevila jedna ze základních rolí státní úvěrové pojišťovny – působit anticyklicky a protikrizově a pomáhat exportním firmám i ve složitých dobách, kdy riziko roste, a banky zpřísňují podmínky, za kterých jsou ochotny vývoz financovat.

Přijali jsme sadu dočasných opatření, z nichž nejvýznamnější bylo radikální snížení spoluúčasti pojištěných bank, a když se ještě k tomu konkurence v obavách z dalšího vývoje stáhla z některých trhů, například z Ruska, zaznamenali jsme nejvyšší pojištěné objemy v historii EGAP.

Posílení pojistných fondů

Naše možnosti přijímat rizika spojená s financováním českého exportu do zemí se zvýšenými politickými a komerčními riziky se odvíjí od výše „regulatorního kapitálu“, který máme k dispozici. Ten má podobu pojistných fondů a rezerv a musí dosahovat minimálně osmi procent naší pojistné angažovanosti, zjednodušeně řečeno součtu všech „živých“ rizik. S tím, jak rostou pojištěné objemy a současně podíl rozsáhlých obchodních případů financovaných úvěry, jež dlouhá léta zůstávají v naší angažovanosti do úplného splacení, rostou i nároky na naše pojistné fondy. Můžeme je posílit z rozděleného zisku, ale jedním ze základních požadavků na nás kladených je být prospěšní pro ekonomiku, a tedy pokud možno neziskoví, protože jinak bychom snižovali konkurenceschopnost našich exportérů. Druhou a i v zahraničí obvyklejší možností je dotace ze státního rozpočtu.

A právě v minulých dnech jsme z ministerstva financí obdrželi jednu miliardu určenou k posílení pojistných fondů. Ministr financí Miroslav Kalousek k tomu mimo jiné řekl: „Česká republika je malá, otevřená a proexportně orientovaná, vývoz je tedy pro nás klíčový. Miliarda korun umožní dále navýšit podporu exportních projektů ze strany EGAP. To znamená tisíce nových či zachovaných pracovních míst.“

Lepší než Německo

EGAP od počátku své existence, tedy od roku 1992, plně hradí veškeré provozní náklady včetně výplat pojistných plnění poškozeným klientům z výnosů z vlastní činnosti a skutečně funguje jako soběstačný, ale přitom cíleně a v dlouhodobém horizontu neziskový nástroj podpory exportu. Státní prostředky v pojistných fondech dosud nikdy nebyly k těmto účelům použity, a o tom, že jsou velmi účelně využity a efektivně alokovány jako regulatorní záloha, svědčí například studie Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy související s navýšením finančních prostředků pro Exportní garanční a pojišťovací společnost zpracovaná renomovanou poradenskou společností EEIP.

Studie hodnotí ekonomické dopady činnosti EGAP s ohledem na dotace státu do pojistných fondů EGAP a konstatuje následující: Jedna miliarda korun dotace do regulatorního kapitálu EGAP zajistí v průběhu deseti let kumulované čisté přínosy z daní a povinných odvodů vývozců a jejich zaměstnanců do veřejných rozpočtů ve výši přibližně 1,7 miliardy korun, při průměrné roční nově vytvořené zaměstnanosti kolem 1750 pracovních míst. Z modelu dopadů činnosti EGAP na export ČR pak dále vyplynulo, že podpora českého exportu přináší dvojnásobně vyšší efekt, než jaký byl prokázán při aplikaci obdobného modelu v Německu.

Oceněné inovace

Přesto všechno ještě v podpoře exportu ve srovnání s průmyslovými ekonomikami Evropy máme prostor k dalšímu růstu, když se například v podpořených vývozních úvěrech na jednoho obyvatele pohybujeme ve druhé části tabulky, daleko za Belgií, Finskem a Norskem, ale třeba i Dánskem nebo Holandskem.

V jiném evropském srovnání jsme na tom ale lépe. Patříme totiž mezi nejvíce inovativní státní úvěrové pojišťovny, jak vyplývá ze srovnání, které nedávno zpracovala Britská asociace exportérů v rámci diskuze o dalším směřování britské exportní úvěrové pojišťovny ECGD (Export Credit Guarantee Department). Z maximálně možného počtu deseti bodů udělovaných za poskytované služby jsme získali devět, zatímco ECGD pouze pět, a dostali jsme se tak mezi tři nejlepší pojišťovny. To, co Britská asociace exportérů nejvíce ocenila, byla komplexní a variabilní nabídka, v níž nechybí nic, co by exportéři a případně i investoři mohli při expanzi na zahraniční trhy potřebovat.

Ing. Karel Pleva
předseda představenstva
generální ředitel