Za celou dobu existence, tedy od roku 1992, eviduje EGAP 61 pojistných smluv se státní podporou na kontrakty do Indie v celkové hodnotě zhruba 41 mld. Kč. Z toho prakticky dvě třetiny představuje pojištění bankovních záruk vystavených v souvislosti s podmínkami získání nebo plnění smlouvy o vývozu. Dominantní převaha bankovních záruk je přirozeným důsledkem toho, že kupující v Indii stále méně využívají dlouhodobé dodavatelské nebo odběratelské úvěry, neboť zpravidla nemají problém platit buď z vlastních zdrojů nebo získat levnější finanční prostředky na mezinárodních kapitálových trzích. Je tedy vcelku běžné, že kupující v Indii je schopen zaplatit proti dodání. Pochopitelně však chce mít jistotu, že objednané zboží přijde včas a v řádné kvalitě. Moderním instrumentem, který takovou jistotu dává, je právě bankovní záruka.

Při pojišťování bankovních záruk ale i úvěrů do jednotlivých zemí se EGAP řídí tzv. Konsensem OECD, což je jakási gentlemanská dohoda mezi členskými zeměmi OECD, která rozděluje země do jednotlivých kategorií od 0 do 7 podle míry tzv. teritoriálního rizika a určuje minimální pojistné sazby v závislosti na výši spoluúčasti, délce splatnosti a typu dlužníka. Teritoriálním rizikem se přitom rozumí riziko mající z hlediska obchodních partnerů povahu vyšší moci, jako jsou například administrativní či legislativní opatření země dlužníka, občanské nepokoje nebo přírodní katastrofy. Země s nejvyšší mírou teritoriálního rizika jsou v kategorii 7. Ekonomická situace Indie se v posledních letech výrazně zlepšila a dnes tato země patří do relativně velmi příznivé kategorie 3, což se projevuje i v její schopnosti běžně si vypůjčovat na kapitálových trzích. Z pohledu EGAP to znamená prakticky neomezenou kapacitu přijímat indická rizika při příznivých pojistných sazbách. Tak například u pojištění záruky za dobré provedení (Performance Bond) začíná pojistná sazba od úrovně 0,37% z hodnoty záruky.

EGAP v posledních letech rovněž pojistil celou řadu záruk za nabídku (Bid Bond) v souvislosti s jednáními o dodávkách investičních celků do Indie, například na výstavbu tepelných elektráren Bellary nebo Tenunghat. Stejně jako v těchto dvou případech i v řadě dalších však nedošlo k uzavření kontraktu. Čeští vývozci investičních celků jsou totiž v posledních letech konfrontováni s nabídkami místních výrobců, kterým často nedokážou konkurovat cenou a někdy i technickými parametry, a to nejenom v Indii, ale i na třetích trzích, především v Asii a Africe.

Pokud jde o zbožovou strukturu, v českém exportu do Indie převládají dopravní prostředky, komponenty pro elektrárny a výrobky strojírenského charakteru. Mezi nejznámější kontrakty mezi Českou republikou a Indií z posledních let patří investice Škoda Auto a.s. do montovny osobních automobilů a dodávky dopravních letadel L-410, které se rovněž uskutečnily za asistence EGAP. V případě letadel se přitom jednalo o jednu z nejkomplikovanějších pojistných událostí v historii EGAP, když soukromý regionální přepravce po nadějném začátku zkrachoval a pracovníci pojišťovny se v zájmu minimalizace škody aktivně podíleli na velmi složitém přesunu letadel zpět do Česka a jejich přeprodeji jinému zákazníkovi.

V "Exportní strategii ČR pro období 2006 - 2010", kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, je Indie zahrnuta do skupiny prioritních zemí, neboť je pro nás atraktivní nejenom počtem svých obyvatel, tj. spotřebitelů, ale i tím, že místní výrobci nestíhají pokrýt veškeré potřeby rychle rostoucí ekonomiky. EGAP registruje několik projektů velkých investičních celků a je připravena českým vývozcům nabídnout celou škálu produktů pojištění s cílem napomoci jejich realizaci. Současně bude podporovat rozvoj vývozních aliancí a ve zvýšené míře využívat pro zajištění splátek pojištěných úvěrů prvky projektového financování.

Jinými slovy, EGAP je připravena výrazně podpořit vývozní aktivity našich exportérů na bezpochyby atraktivní indický trh a vyhovět i individuálním požadavkům vývozců a financujících bank.

Ing. Vlastimil Nesrsta
EGAP