Kvůli rusko-ukrajinské krizi nejprve loni na jaře státní pojišťovna EGAP zastavila pojišťování na Ukrajině. Poté v souvislosti s problémy ruské ekonomiky Česká exportní banka (ČEB) v prosinci oznámila ukončení poskytování úvěrů do Ruska.
Český vývoz do obou zemí se přitom během posledních pěti let zvedl téměř dvaapůlkrát. České firmy do země dovážely vše od převodovek a elektráren po potraviny a textilní výrobky. K nestabilní situaci na Ukrajině se ale v létě přidaly protiruské sankce EU a na konci roku i slabý rubl. Ten během posledního roku oslabil o více než třetinu. Vývoz se tak stal velmi rizikovým.
Namísto podpory nového exportu tak budou Česká exportní banka i EGAP od počátku roku spíše sčítat ruské ztráty. Jen pojistná angažovanost EGAP byla v Rusku ke konci roku 2014 téměř 56 miliard korun. Většina firem tam ale vydělává v rublech a splácí v eurech. Dá se tak očekávat, že mnoho z nich bude mít se splácením problémy.
„V současné době víme minimálně o deseti případech, které budou potřebovat restrukturalizaci, a jejich počet pravděpodobně naroste,“ říká šéfka komunikace EGAP Hana Hikelová. Splátky jsou čtvrtletní i půlroční, a schopnost splácet úvěry se tak ukáže až nyní.
Pokulhávající ruská ekonomika jen znásobila snahu Česka najít firmám nová odbytiště pro jejich export. Výběr padl hlavně na státy bývalého Sovětského svazu – Bělorusko, Ázerbájdžán či Kazachstán. Začaly se plánovat (i uskutečňovat) první oficiální návštěvy a EGAP na podzim pro tato teritoria dokonce navýšil exportní limity.
Při této příležitosti zástupci ministerstev hovoří i o pronikání do Latinské Ameriky či některých afrických zemí. Nicméně k bývalým sovětským republikám mají čeští podnikatelé přece jen o něco blíže. „Dobře se s nimi komunikuje, české firmy tam mají dobrou pověst, není tam velká jazyková bariéra. Mají obrovské nerostné bohatství a zisky investují do rozvoje – hlavně infrastruktury,“ hodnotil v nedávném rozhovoru pro HN pozitiva generální ředitel EGAP Jan Procházka.
Některým podnikatelům se omezení exportu na Ukrajinu a Rusko sice nelíbí a volají po změnách ve vedení ČEB i EGAP, jsou ale v menšině. A i když se s novou vládou vedly bouřlivé debaty o tom, v jaké podobě exportní financování dále poskytovat a jestli náhodou obě instituce nesloučit, v posledních měsících vše – až na občasné stížnosti na přílišnou nerozhodnost ČEB – utichlo.