Škoda Ostrov získala koncem roku 1997 kontrakt na dodávku komponentů pro 220 standardních a 30 kloubových trolejbusů pro San Francisco. Aby se však mohl celý obchod realizovat, musela plzeňská Škodovka založit v USA společný podnik s místní společností.

Domluvila se s AAI Corporation (AAI) a jejich společná firma dostala jméno Electric Transit, Inc. (ETI). Ta uzavřela se Škodou Ostrov smlouvu o dodávkách komponentů pro montáž trolejbusů a s městem San Francisco smlouvu o dodávkách zkompletovaných trolejbusů.

V souvislosti se smlouvou mezi Škodou Ostrov a ETI vystavila Česká exportní banka (ČEB) s pojištěním EGAP záruku za závazky českých exportérů a americká pojišťovna AIG zase vystavila dvě záruky pro případ, že by ETI neplnila své závazky vůči americkým subdodavatelům, říká Dalibor Vainer, náměstek generálního ředitele EGAP a vedoucí úseku správy a vymáhání pohledávek.

Rozhodlo se ve Vídni Ačkoli měla plzeňská Škodovka v této firmě majoritu, přenechala celé řízení společnosti v rukou svého partnera, tedy AAI. A ten toho patřičně využil.

Koncem roku 2003 požádal pojišťovnu AIG o výplatu ze záruk s odůvodněním, že ETI, kterou manažersky ovládal, mu nezaplatila za dodaný materiál a služby.

Tento požadavek řešil příslušný soud v San Franciscu, a protože se spor nevyvíjel ve prospěch pojišťovny AIG, uzavřela tato s AAI dohodu o narovnání ve výši 18 miliónů USD a následně začala vymáhat tuto částku po plzeňské Škodovce, toho času již v konkursu, a také po Škodě Ostrov. Obě to odmítly, a tak se AIG obrátila na ČEB, která na začátku vystavila za obě Škodovky záruku pojištěnou EGAP.

Vzhledem k tomu, že mezi ČEB, EGAP a AIG nedošlo k dohodě o způsobu čerpání a výši čerpané částky, podala AIG začátkem roku 2009 žalobu na ČEB u rozhodčího soudu ve Vídni.