Jak hodnotíte nedávno vládou schválenou exportní strategii 2020? Co nového EGAP přinese?
V čem na Vás klade nové nároky?

Předpokládáme, že nám přinese více práce, protože jedním z hlavních cílů nové exportní strategie je zvýšení objemu českého vývozu na mimoevropské trhy a snížení naší neúměrně vysoké závislosti na EU. Což je velmi pozitivní. Evropa sice představuje rozvinutý, stabilní a relativně málo rizikový trh, ale zároveň také trh málo dynamický. A klíčovou rolí pojišťovny EGAP je pomáhat českým exportérům financovat vývoz i do Asie, Afriky, Latinské Ameriky a do dalších perspektivních teritorií, kde lze najít nové obchodní příležitosti, kde však politické, ekonomické a právní prostředí přináší větší míru nejistoty a tím i vyšší riziko nezaplacení.

V posledních letech pojišťujeme bankovní úvěry především na financování českého vývozu energetických, strojních a technologických zařízení, investičních celků, dopravních staveb a investic. A v řadě případů se jedná o vývozy, v nichž se čeští exportéři mnohem častěji než dříve stávají generálními dodavateli velkých investičních celků, namísto dříve častější role subdodavatelů. I tím tedy roste složitost jednotlivých obchodních případů a nároky kladené nejenom na vývozce, ale také na financující banku a EGAP.

S kontrakty v nových zemích navíc přicházejí tvrdě získávané zkušenosti s odlišným právním prostředím, především s těmi aspekty, které přímo ovlivňují výši politického i komerčního rizika krytého EGAP, tedy rizika toho, že dlužník včas a řádně nesplatí poskytnutý úvěr na nákup českého zboží či služeb. Všem těmto novým nárokům musíme neustále přizpůsobovat naši činnost tak, abychom vycházeli vstříc potřebám a požadavkům našich klientů.

Jaká rizika v průběhu krize řešili čeští exportéři? U kterých zemí se rizika exportu zvýšila?
U kterých se naopak snížila?

V průběhu krize se plně projevil antikrizový a anticyklický potenciál EGAP. Nabídli jsme bankám po dobu krize o něco lepší podmínky, abychom povzbudili jejich chuť financovat český export, a vyplatilo se to. V letech 2009 a 2010 jsme dosáhli zatím nejvyšších ročních objemů pojištěných úvěrů a záruk. Nahrála tomu také skutečnost, že zahraniční konkurence zaujala spíše vyčkávací postoj a našim firmám se ještě více otevřel prostor v Rusku a dalších zemích SNS, ale i na jiných trzích. Nelze jednoznačně říci, že by se přitom z našeho pohledu někde rizika zvýšila nebo snížila. My vlastně pracujeme výhradně s tržně nepojistitelnými politickými a komerčními riziky. To je náš denní chleba. Jednou jsou nižší, jednou vyšší, ale to nemůže být na překážku obchodu. Vždy usilujeme ve spolupráci s bankou, exportérem a třeba i zahraničním kupcem o nalezení způsobu, jakým všechna předvídatelná rizika buď zcela eliminovat, nebo alespoň redukovat na přijatelnou úroveň tak, aby se mohl vývozní kontrakt realizovat.

Jaký objem vývozů EGAP pojistil v loňském roce a jak tento objem hodnotíte v kontextu s výkonem letošního prvního kvartálu?

V roce 2011 pojistil EGAP exportní úvěry, bankovní záruky a investice v zahraničí v celkovém objemu přes 53 miliard korun. Je to třetí nejlepší výsledek v historii pojišťovny od roku 1992, kdy byla založena. De facto jsme tak velmi úspěšně navázali na vývoj v posledních letech před globální finanční krizí. V této souvislosti bych rád poukázal na skutečnost, že skutečný objem podpořeného vývozu byl ještě vyšší, díky multiplikačnímu efektu úvěrového pojištění. Například exportní úvěry mohou dosáhnout maximálně 85% hodnoty exportního kontraktu, zbytek musí pokrýt ze svých zdrojů zahraniční odběratel. Ještě větší efekt však přinášejí bankovní záruky. Vystavení a pojištění relativně malé bankovní záruky, zejména za nabídku nebo za kvalitní výkon exportéra, může v případě úspěchu ve výběrovém řízení přinést kontrakt v násobně vyšší hodnotě. Velkou roli hrají i předexportní úvěry, které umožňují profinancovat výrobu pro export, případně i investici do výroby pro export. Tento multiplikační efekt pojištění vyčíslujeme jako podpořený vývoz v daném roce. Vloni jsme tak podpořili český vývoz za téměř 100 miliard korun, což je téměř dvojnásobek pojištěného objemu. Letošní výsledky by také nemusely být špatné. Vždyť jenom v průběhu prvního čtvrtletí jsme uzavřeli pojistné smlouvy v hodnotě přes 26 miliard korun.

Jakou sumu představovala pojistná angažovanost?

Kvalitní práce exportérů a jejich financujících bank se samozřejmě odráží také v naší pojistné angažovanosti, tedy v celkovém objemu všech námi aktuálně krytých vývozních rizik. Po roce 2009 došlo k jejímu prudkému nárůstu, a to nejenom v důsledku pojišťovaných ročních objemů, ale také v důsledku rostoucího počtu velkých obchodních případů v řádu několika miliard, které jsou obvykle financovány delšími úvěry a proto i déle zůstávají v pojistné angažovanosti. Dostáváme se tak do nové, zcela odlišné situace ve srovnání s předchozí dekádou, kdy pojistná angažovanost rostla meziročně jenom mírně, nebo dokonce i klesala. Zatímco na konci roku 2008 činila naše pojistná angažovanost 99 miliard korun, na konci loňského roku už překročila 180 miliard. To mimo jiné znamená, naše pojistná kapacita, neboli schopnost přijímat nová rizika, je tím již využita z více než 70%. Dá se očekávat, že tento trend růstu angažovanosti bude pokračovat. Proto velmi vítáme, že nová exportní strategie počítá s posílením našich pojistných fondů, což navýší naši pojistnou kapacitu tak, abychom mohli plně pokrýt budoucí poptávku po našich službách.

Jakého objemu loni dosáhly vývozní odběratelské úvěry na financování exportních kontraktů českých vývozců? Jaký je jejich podíl na celoročních výsledcích?

Pojištění vývozních odběratelských úvěrů, neboli úvěrů poskytovaných přímo zahraničním zákazníkům českých exportérů, v posledních letech v naší činnosti jednoznačně dominuje. V roce 2011 jsme pojistili vývozní odběratelské úvěry ve výši téměř 36 miliard korun, což představuje zhruba dvě třetiny celkového loni pojištěného objemu. Mezi největší obchodní případy patří výstavba uhelné elektrárny a dodávky zařízení pro důlní těžbu v turecké Adularyi v pojistné hodnotě 11 miliard, výstavba silnice v Ázerbájdžánu v pojistné hodnotě 6 miliard a výstavba závodu na výrobu OSB desek v ruské Kalevale v pojistné hodnotě 4,5 miliardy.

Jak se v minulém roce vyvíjelo pojištění úvěrů na dopravní stavby a jiné infrastrukturální projekty?

Poměrně úspěšně. Již jsem zmínil výstavbu silnice v Ázerbájdžánu. Kromě toho pokračovala rekonstrukce železniční tratě v Černé Hoře a řada dalších projektů, jako jsou například obchodně administrativní a logistická centra. Rád bych zdůraznil, že i v těchto případech důsledně dbáme na to, aby český podíl představoval výraznou část všech dodávek pro jednotlivé projekty. To je jedna ze základních podmínek, abychom jakýkoliv vývozní kontrakt pojistili.

Jaký podíl na vývozních úvěrech drží vývoz dopravních prostředků? Jaké hlavní vývozy jste v minulém roce v této oblasti podpořili, v jakém objemu a do jakých zemí?

Neřeknu vám to úplně přesně, ale dopravní prostředky patří tradičně mezi námi pojišťované vývozy. V podstatě každý rok pojišťujeme úvěry na financování vývozu osobních nebo nákladních a užitkových automobilů, autobusů, někdy dokonce i letadel a lodí. V nedaleké historii by se našly také tramvaje a trolejbusy. Za loňský rok bych ale kromě všech druhů automobilů zmínil i například poměrně velký kontrakt na modernizaci lokomotiv pro běloruské státní dráhy, který pokračuje i v tomto roce.