Ruskému zákazníkovi ho poskytla zdejší UniCredit Bank a pojistila ho Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Na závěr slavnostního podpisu smluv si v Praze připil také ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Uzavřený obchod podle něj dokazuje, že české a ruské firmy jsou i za „složitých podmínek daných sankcemi“ schopny nalézat cesty k dlouhodobé a vzájemně prospěšné spolupráci.
„Jde o největší úvěr s podporou EGAP, který jsme kdy poskytli ruské společnosti,“ uvedl Jiří Kunert, šéf UniCreditu pro Česko a Slovensko. Lhůta splatnosti je dvanáctiletá, s roční úrokovou sazbou těsně pod tři procenta.
Nová jednotka na výrobu granulované močoviny je součástí rozsáhlého modernizačního programu firmy PhosAgro. Bude mít kapacitu 500 tisíc tun ročně a spustit by se měla v roce 2017. Stavbu a montáž si samostatně zajišťuje zákazník. Na dodací lhůty a kvalitu celého projektu dohlížejí experti společnosti Chemoproject Nitrogen. Ta už dodala stejnou jednotku uvedenou do provozu v roce 2012. „Jsme rádi, že si PhosAgro jako realizátora nové jednotky opět vybralo nás,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti Chemoproject Nitrogen.
Celková hodnota kontraktu, na jehož financování se svým úvěrem UniCredit podílí, činí 2,3 miliardy korun. „Díky spolupráci s českými partnery budme moct také zvýšit vývoz, který míří do zhruba stovky zemí,“ uvádí Andrej Gurjev, generální ředitel PhosAgra. Podle pojišťovny EGAP je uzavřený obchod v souladu s pravidly nastavenými pro Rusko. „Podpořili jsme vývoz špičkové technologie pro zákazníka s globální působností, který ve svém oboru dokazuje, že to umí a je velice pružný,“ podotýká Jaroslav Šulc, předseda dozorčí rady EGAP.
Společnosti PhosAgro se daří přesto, že se ruská ekonomika ocitla v hlubokém útlumu. Hlavní důvod je ten, že zatímco náklady na energii či na mzdy má v rublech, ceny jejích produktů, hlavně průmyslových hnojiv a surovin pro výrobu, jsou určovány na světovém trhu v amerických dolarech.
PhosAgro za letošní první pololetí vydělalo 27,7 miliardy rublů čistého, v přepočtu asi 11 miliard korun. Ve srovnání se stejným loňským obdobím je to 3,4krát více, informoval list Kommersant. Tržby stouply o 65 procent na 93,7 miliardy rublů (37,5 miliardy korun).
Výroba průmyslových hnojiv v Rusku má velkou perspektivu, neboť jejich spotřeba (kolem 40 kilogramů na hektar) je ve srovnání s vyspělými zeměmi sotva třetinová. Tamní chemický průmysl má doma k dispozici všechny potřebné suroviny, ale chybí mu špičková technologie. Předpokládá se rovněž, že výměra zemědělské půdy v Rusku se během následujících deseti let rozšíří o 20 až 30 procent.