Mezi instituce, které svým dílem přispívají k podpoře exportu v České republice, patří Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., známá spíše pod zkratkou EGAP. Paradoxní je, že vznikla téměř ve stejné době, kdy se rušila obchodní zastoupení naší země v zahraničí, což se výrazně podepsalo na našem exportu v následujících letech. O roli a významu při podpoře našich vývozců hovoříme s mužem nejpovolanějším, generálním ředitelem EGAP ing. Pavlem Parízkem.
Pane řediteli, v čem jsou specifika společnosti, kterou řídíte?
Na prvním místě bych uvedl, že jsme státem vlastněná pojišťovna. Fungujeme na podobném principu, jako je tomu ve všech vyspělých zemích a jsme de facto prodloužená ruka státu v rámci podpory exportu. Naším posláním je ochrana vývozců a bank financujících vývoz před komerčními či politickými riziky, která mohou vést ke vzniku nedobytných pohledávek. EGAP je unikátní a nekonkuruje si s žádnou jinou pojišťovnou na českém trhu. Byl založen v roce 1992 na základě rozhodnutí tehdy ještě federální vlády a vedle úvěrového pojištění se státní podporou uvedl na český trh také komerční úvěrové pojištění. Slovo komerční je tam proto, že toto pojištění nemá žádný vztah na státní rozpočet a je založeno na čistě tržních vztazích. Na druhou stranu ale má úzkou návaznost na činnost státní pojišťovny. Zda klient využije státní či komerční pojištění, závisí na struktuře jeho vývozu a kupujících. Ne ve všech exportních případech totiž může stát poskytnout podporu. Její podmínky jsou dány příslušnými českými zákony a také regulemi Evropské unie a OECD, jejichž dodržování je velice bedlivě sledováno.
Můžete rozdíl mezi pojištěním se státní podporou a komerčním více specifikovat?
V zásadě platí, že pohledávky krátkodobého charakteru, čímž se rozumí krátkodobé dodavatelské úvěry se splatností do 2 let, se pojišťují komerčně. A to jak domácí, tak i exportní, které musejí být poskytnuty kupujícímu ve státě s fungující tržní ekonomikou neboli komerčně pojistitelném, mezi které logicky patří všechny země EU, kam dnes směřuje podstatná část českého vývozu. Abychom splnili pravidla Evropské unie požadující transparentní oddělení komerčních aktivit od pojištění se státní podporou, vyčlenili jsme loni komerční pojištění do dceřiné společnosti - Komerční úvěrové pojišťovny EGAP, a. s., která tedy dnes pojišťuje všechny krátkodobé pohledávky v podobě vývozních i domácích dodavatelských úvěrů. A rád bych dodal, že si vede velice úspěšně. Přesto, že máme v České republice v této oblasti velkou konkurenci, tak pokrývá zhruba padesát procent trhu. Je to dáno zejména tím, že lidé, kteří v ní pracují, mají bohaté zkušenosti s tímto segmentem pojistného trhu, problematikou schvalování rizik se zabývají řadu let, umí komunikovat se zákazníky a tak dále. Za pozitivní považuji, že klient si dnes může komerční pojištění sjednat a spravovat on-line přes zabezpečené internetové připojení 24 hodin denně, 365 dní v roce.
Vraťme se ještě k historii, pokud se nemýlím, tak první pokusy s pojištěním exportu se datují do první republiky?
Máte pravdu. V roce 1929 vznikla první komerční úvěrová pojišťovna a v roce 1933 byl přijat zákon, jímž se zřídil zvláštní státní fond, který umožňoval pojišťování vývozních úvěrů proti politickým rizikům a tento systém fungoval docela úspěšně až do druhé světové války. Takže máme historického předchůdce. V éře socialismu u nás nic podobného nebylo, až na určitou náhražku komerčního pojištění nabízenou Českou státní pojišťovnou, která však k činnostem jako jsou naše měla dost daleko a po roce 1989 se ukázala být nefunkční.
Posláním EGAP je ochrana vývozců a bank financujících vývoz proti rizikům nezaplacení ze strany dlužníků, a to z politických i komerčních příčin. Kdy takové situace mohou nastat?
Prakticky kdykoliv. Komerční riziko znamená, že odběratel zbankrotuje nebo se dostane do platební neschopnosti, popřípadě nemá vůli své závazky uhradit. Politická rizika zase nesouvisí s obchodem jako takovým, ale s makroekonomickou nebo politickou situací v zemi, kam export směřuje a mají z hlediska konkrétního zahraničního dlužníka povahu vyšší moci. Řadíme sem například administrativní či legislativní opatření země dlužníka nebo třetí země, občanské nepokoje, ale i přírodní katastrofy, války a tak dále… Pojištění sjednáváme s vývozcem nebo s jeho financující bankou, přičemž výběr pojistného produktu závisí na způsobu financování vývozního kontraktu. Jsou rizika, která soukromý trh nepojistí, protože jsou pro něj příliš velká. Pro takové případy je tady právě EGAP, který může po důkladné analýze taková rizika na sebe vzít a umožnit tak českým exportérům vyvážet bez obav z nezaplacení i na trhy, které jsou sice podnikatelsky zajímavé, ale nevykazují standardní znaky tržní ekonomiky. To je podstata státní podpory.
Které základní produkty pojištění nabízíte?
V naší nabídce najdete kromě pojištění vývozních dodavatelských a odběratelských úvěrů, což je běžný servis obdobných exportních agentur ve vyspělých zemích, navíc ještě také pojištění investic a úvěrů na financování investic v zahraničí a pojištění tzv. tuzemského rizika, tedy rizika na straně českého exportéra, že splní podepsaný kontrakt nebo že si vytvoří dostatek prostředků na splácení poskytnutého úvěru, třeba předexportního na financování výroby pro vývoz. Do této kategorie patří také pojištění úvěru na prospekci zahraničního trhu, nemožnosti splnění vývozního kontaktu nebo bankovních záruk za smluvní závazky vývozce. Spektrum pojistných produktů je tedy velice široké a díky tomu jsme v praxi schopni pokrýt veškeré požadavky klienta a dokonce i vzít na sebe riziko jeho dobrého výkonu, čímž mu významně usnadňujeme přístup k finančním zdrojům. Pro banky je totiž naše pojištění velmi vítaným způsobem zajištění úvěru nebo záruky, tím spíše, že naše pojistné podmínky jsou plně v souladu s novými pravidly obezřetného chování bank "Basel II.". Na úvěry a záruky pojištěné u EGAP tak banky nemusí vytvářet opravné položky a rezervy, což je pro exportéry výrazně zlevňuje.
Z vašich předchozích slov vyplývá, že firmu pojistíte proti jakémukoli krachu obchodu. Není to příliš optimistické. Skutečně platí rovnice: mám zajímavý výrobek, o který je v zahraničí zájem, seženu kupce, uzavřeme smlouvu a vyvezu ho. Žádných rizik se nemusím bát, od toho je tady EGAP?
V podstatě to tak funguje, i když zas tak jednoduché to není. Naším zájmem je, aby všechny obchodní případy českých exportérů byly úspěšné a pro něj i pro nás s minimálním rizikem. Proto každý obchodní případ zkoumáme takříkajíc pod mikroskopem. Než pojistku uzavřeme, chceme vědět co nejvíce o našem vývozci máme-li převzít odpovědnost za jeho kvalitní výkon, a současně i o zahraničním kupujícím, jedná-li se o pojištění vývozního úvěru. Chceme vědět, že na to, co zahraniční odběratel kupuje, má peníze, nebo je bude mít v době dodání zboží či poskytnutí služby. Důkladná analýza dlužníka je nezbytná, vždyť pojišťujeme proti riziku, že v průběhu splatnosti, někdy je to i více než deset let, nebude mít dostatečné finanční zdroje. Pro českého vývozce a jeho banku je to logicky velká neznámá a tady má úvěrové pojištění se státní podporou nezastupitelnou roli, protože na komerční bázi nelze tak dlouhodobé riziko pojistit.
U vývozních úvěrů, jak jste řekl, jsou velmi přesné předpisy a omezení. Kdy je možné pojišťovat se státní podporou?
Pouze tehdy, když je riziko nepřijatelné pro komerční pojišťovnu. A to bývá v případě krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru kupujícímu v komerčně nepojistitelné zemi nebo v případě úvěru se splatností nejméně dva roky po ukončení dodávek. Například pro rafinerii trvají dodávky tři až pět let, a dalších deset až patnáct let se splácí. Ve většině případů takové kontrakty financují banky. Pojištění se státní podporou však nevyužívají pouze vývozci investičních celků, ale i mnoho výrobců spotřebního zboží, protože, jak už jsem říkal, my na sebe bereme nejen riziko, že kupující nezaplatí, ale i riziko, že český výrobce nedodá včas nebo nesplní kvalitativní parametry či v krajním případě ani nevyrobí.
Kdo všechno může být vaším klientem?
Kterýkoli český podnik nebo společnost, která vyváží své výrobky nebo služby.
V tisku bylo nejednou publikováno, že si vedete velice úspěšně prakticky po všech stránkách přesto, že hospodaříte se státními prostředky…
To hospodaření se státními prostředky vypadá tak, že v počátečních letech existence jsme dostali od státu určité rozpočtové dotace na vytvoření zákonem předepsaných fondů a rezerv na krytí pojistných událostí. Naší odpovědností a současně záměrem je spravovat tyto svěřené prostředky s péčí řádného hospodáře a být přitom soběstační, to znamená financovat běžný provoz pojišťovny a výplaty škod z toho, co vyděláme, především tedy z vybraného pojistného a z dalších výnosů. To se nám dlouhodobě daří a na svěřené státní prostředky jsme nemuseli nikdy sáhnout. Přitom objemy nově pojištěných úvěrů, investic a záruk každoročně rostou o desítky procent a podle předběžných údajů jsme v roce 2006 v komerční části pojistili kolem 125 miliard korun krátkodobých vývozních i tuzemských pohledávek a přibližně 29 miliard zejména dlouhodobých úvěrů v rámci státní podpory. To znamená, že jsme pojistili zhruba 8% celého českého vývozu a poptávka po našich službách dále roste. Na základě jednání, která vedeme s vývozci, očekáváme, že v roce 2007 jenom se státní podporou pojistíme úvěry v objemu až 34 miliard korun.
Na ekonomice země se stále výrazněji podílí malé a střední podnikání. Přitom v oblasti exportu jaksi zaostává. Jak je tomu v případě EGAP?
Na malé a střední podniky v žádném případě nezapomínáme, ale naopak jim věnujeme velkou a stálou pozornost. Jsme si vědomi toho, že tyto podniky často nemají finanční ředitele nebo specialisty na risk management a proto hledáme cesty, jak pojištění maximálně zjednodušit a učinit je dostupnějším. V komerčním pojištění jsme už tak daleko, že jak jsem říkal na začátku, nepotřebujete nic jiného než počítač s připojením na internet. U pojištění se státní podporou je to z objektivních důvodů poněkud složitější, ale i tady máme dobré výsledky. Například jsme ve spolupráci s bankami maximálně zjednodušili a zkrátili proces pojištění úvěru na předexportní financování a bankovních záruk. Podařilo se nám totiž sladit postupy hodnocení rizikovosti exportéra do té míry, že můžeme převzít rating od banky a nemusíme dělat vlastní. Úsporu času přináší i to, že součástí naší dohody s bankami je také odsouhlasený text pojistné smlouvy, takže pokud se banka rozhodne poskytnout klientovi předexportní úvěr a nebo za něj vystavit záruku, je pojištění otázkou pár hodin, maximálně dnů.
Další pozitivní zprávou je, že máme připraveno pojištění krátkodobých vývozních dodavatelských úvěrů do všech zemí bez rozdílu pro malé firmy, které nedosáhnou na komerční pojištění, protože mají nízké objemy vývozu na malý počet odběratelů a tak nenaplňují základní kritéria ekonomické výhodnosti pro komerční pojišťovny. Naše pojištění bude k dispozici všem českým vývozcům, jejichž roční objem exportu nepřesáhne hranici dvou miliónů euro, a to za průměrnou pojistnou sazbu na trhu, tedy někde pod 0,3% hodnoty úvěru. Tento typ pojištění začneme nabízet okamžitě po ukončení notifikačního procesu v bruselské centrále EU.
Malé firmy nemají zatím moc zkušeností s pojišťováním prostřednictvím EGAP. Jak se jim chcete přiblížit?
Ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, agenturou CzechTrade a Českou exportní bankou jsme vybudovali a průběžně i finančně podporujeme síť 13 regionálních exportních manažerů (REM), která by nás měla maximálně přiblížit i těm nejmenším firmám a ukázat jim možnosti vstupu na zahraniční trhy s využitím podpory ze strany státu. Podnikatel tak na jednom místě získává všechny potřebné informace. Kromě toho regionální manažeři sami aktivně vyhledávají potenciální příjemce státní podpory exportu ve svých regionech. Z dosavadních ohlasů vyplývá, že se jedná o smysluplný projekt. Zvyšuje se tak počet firem z kategorie MSP, které mají šanci v exportu uspět.