U nových obchodních případů financovaných odběratelským úvěrem bude EGAP nyní uplatňovat spoluúčast v rozmezí 0 – 10 %. Hlavní výhodou nového systému je hlavně jeho transparentnost a předvídatelnost. „Každá banka i exportér se mohou velmi rychle, už v první fázi projednávání kontraktu, zorientovat v tom, jaké pojistné krytí EGAP u konkrétního případu zajistí. Přitom to nijak neomezí kvalitní obchodní případy do rizikových teritorií. Systém zohledňuje jak míru rizika, tak i důraz na diverzifikaci českého exportu,“ říká k novým podmínkám generální ředitel EGAP Jan Procházka.

Odborná diskuse k nastavení nového systému se vedla několik měsíců, do současné doby EGAP kryl standardně 95 % rizika, zbylých 5 % tvořila právě spoluúčast financující banky, která polovinu této částky mohla přenést na exportéra. Po složitých jednáních nakonec akcionáři EGAP (ministerstva financí, průmyslu a obchodu, zahraničí a zemědělství) dospěli k dohodě a nový systém umožní zajistit konkurenceschopnost českých exportérů při získávání nových zakázek.

Při vývozu do zemí rizikové kategorie 0 – 5 (podle žebříčku OECD) zůstává spoluúčast na 5 %, u kategorie 6-7 může být zvýšena na 10 %. „Nový systém exportérům usnadní podmínky vstupu do nových teritorií. Obchodní případy do rizikových zemí, kde doposud český export nebyl výrazně zastoupen, budou mít od EGAP krytí 95 %,“ doplňuje Jan Procházka. EGAP také nově poskytne výhodnější podmínky u případů, kdy je český podíl na vývozu vyšší než 70 % a větší podporu bude mít také export výsledků českého výzkumu a vývoje. „Podařilo se také přenastavit krytí politického rizika.  EGAP ho nově bude svým pojištěním u případů exportu do zemí kategorie 0-5 krýt ze 100 %,“ upozorňuje na další důležitou novinku Jan Procházka. U větších infrastrukturálních a energetických projektů tak bude pojišťovna vyvíjet větší tlak na získání státní garance v zemích, kde projekty budou realizovány.

Kromě transparentního nastavení spoluúčasti je zásadní novinkou nově uplatňování systému bonusů a malusů, který je postavený na výpočtu škodního poměru. U každé pojišťované banky se tak bude hodnotit objem pojistných událostí ve vztahu k objemu pojištěných kontraktů a schopnost banky efektivně vymáhat pojistné události. Plný škodní poměr se bude aktualizovat každé čtvrtletí a umožní na jednu stranu systém bonusů v podobě snížení spoluúčasti na jednotlivých transakcích a na straně druhé systém uplatňování malusů, kdy naopak spoluúčast může překročit i 10% hranici. „Banky s dobrým škodním poměrem, tedy ty, které v minulosti neměly problémy a efektivně vymáhaly pohledávky, získají bonus v podobě nižší spoluúčasti: Tam, kde by u základního nastavení měly být na úrovni 5 %, získají bonus a jejich spoluúčast bude tři procenta,“ vysvětluje generální ředitel EGAP Jan Procházka.
Důvodem pro zavedení bonusů a malusů je především nová regulace pojišťoven Solvency II, kterou se EGAP musí řídit od 1. 1. 2016. Podle ní musí každá pojišťovna řídit rizika v mnohem větším detailu, než tomu bylo dosud.

Tabulka: nastavení spoluúčasti u pojištění odběratelských úvěrů
Obchodní případ do zemí kategorie 0-5                            5 %
Obchodní případ do zemí kategorie 6-7                           10 %
Projektové financování (se státní garancí)                       10 % (5 %)
Politické riziko nebo na suverénní riziko státu (kat. 0-5)   0 %
Politické riziko nebo na suverénní riziko státu (kat. 6-7)   5 %

Vývoz zemědělských a potravinářských produktů             5 %
Exportér spadá do kategorie MSP                 
Země s nižším než 0,1 % podílem na exportu ČR  
Země s nižším než 1 % podílem na portfoliu EGAP  
Odvětví s nižším než 0,1 % podílem na exportu ČR  
Odvětví s nižším než 1 % podílem na portfoliu EGAP  
Zajištění alespoň 50 % PH (ECA/komerční zajistitel) 
Transakce bank-to-bank 

Alternativní nabídka od zahraniční ECA podle nabídky, obvykle 5%

Exportér výsledků výzkumu a vývoje                                   3 %
Český podíl vyšší než 70% a zároveň EPE vyšší než 7 *    3 %

Úprava dle plného škodního poměru ** dle propočtu
 
Hana Hikelová
Ředitelka Odboru PR a komunikace
EGAP