„Je šance, aby se dosáhlo rekordního výsledku,“ říká Václav Petříček, předseda představenstva Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států. Export do Ruska za první tři čtvrtletí dosáhl 85 miliard. Zhruba šedesát procent této sumy zajišťuje vývoz strojírenských výrobků a dopravních prostředků.

„Strojírenským firmám se v postsovětských zemích trvale daří,“ říká Petříček. Nové zakázky uzavřela například brněnská Alta, největší český strojařský exportér, která má silné pozice v Rusku i na Ukrajině. Její příklad ukazuje, jak důležité jsou pro české firmy střední a menší zakázky. „Máme na stole řadu projektů za desítky milionů eur a to si myslím není v dnešní době rozhodně málo,“ řekl v rozhovoru pro HN Vladimír Plašil, většinový majitel Alty.

Velká část českého exportu je spjata s automobilkou Škoda. Letos českým firmám pomáhá rozšiřování kapacity továrny VW v Kaluze, z jejíchž bran vyjíždějí například modely Škoda Octavia. V tomto případě však nejde o trvalé zachycení na ruském trhu, neboť většinu zakázek získali čeští subdodavatelé přes koncern VW.

K českému vývozu přispívají i stavaři. Společnost PSJ, specialista na průmyslové stavby, v Rusku loni utržila 4,6 miliardy korun, přes 70 procent svého obratu. Ovšem zdaleka největší projekt české firmy, stavba 400kilometrového úseku uralské železnice v režii OHL ŽS, je v husté mlze. Začátek prací na stavbě za 55 miliard korun se opakovaně odkládal a podle hlasů z oboru roste pravděpodobnost, že se zakázka nikdy neuskuteční.

Stinnou stránkou rostoucích obchodů s Ruskem je vyšší objem nedobytných pohledávek České exportní banky. Součet nesplatitelných úvěrů postupně vzrostl na několik desítek miliard korun, přičemž v některých případech ruští partneři nesplatili ani korunu.

Tento vývoj, často způsobený zjevně kriminálními činy, je časovanou bombou pro EGAP, který velkou část exportu pojišťuje. Rusko je pro EGAP klíčovou zemí. Z letos pojištěných kontraktů za 55 miliard se Ruska týká jedna šestina. Pravděpodobnost, že vše nepůjde podle předpokladů, je v postsovětském prostoru větší než na rozvinutějších trzích. Rizika nyní kvůli masovým nepokojům v Kyjevě přehodnocují také firmy obchodující s Ukrajinou.

Autor: Luděk Vainert