Původní velkorysé plány naznačovaly, že zakázka by mohla dosahovat až dvou desítek miliard korun. Realita je nakonec skromnější. Česká exportní banka poskytne financování formou vývozního odběratelského úvěru ve výši 271,4 milionu dolarů (5,5 miliardy korun). Celková maximální výše sumy, kterou EGAP pojistí, bude 7,5 miliardy korun.

Práce pro padesát českých firem Hlavním dodavatelem bude otrokovická společnost PSG, která do elektrárny dodá technologii parního cyklu. Jak uvedl generální ředitel firmy Tomáš Krones, 70 procent dodaného zboží by mělo mít český původ. Do výstavby by se tak mělo zapojit téměř 50 středně velkých a menších českých firem. Díky zakázce by mělo v Česku vzniknout více než 1500 pracovních míst.

 „Parní turbíny by měly vyrábět třeba Doosan Škoda Power a brněnský Siemens, z dalších firem mohu namátkou jmenovat například českou firmu Fans, českou dceru společnosti ABB, případně firmu Modřany Power,“ řekl Krones. Výstavba druhé fáze paroplynové elektrárny by měla začít v prvním čtvrtletí příštího roku a měla by trvat maximálně 28 měsíců. První fáze je v podstatě hotová a měla by být uvedena do provozu už začátkem příštího roku. Zakázku na třetí fázi výstavby získal německý Siemens.

„Dohromady se bavíme u všech třech fází elektrárny o výkonu zhruba 1300 až 1400 megawattů elektrické energie, což je o něco více než výkon jednoho bloku jaderné elektrárny,“ říká Krones.

Společnost PSG bude mít na starost výrobu a dodávku zařízení. Samotnou montáž a stavební práce bude realizovat její klient, irácká společnost KAR Power. PSG pak uvede elektrárnu do provozu. Na projektu spolupracuje PSG s tureckou stavební společností Renaissance. Ručitelem v celé transakci je společnost KAR Company, která má licenci na těžbu irácké ropy na příštích 25 let a v oblasti provozuje rafinerie.

Šance oživit renomé v Iráku Podle obou státních institucí jde o nesmírně důležitou zakázku v oblasti energetiky v celém arabském světě. „České firmy tak v tomto regionu potvrdí svoji schopnost dodávat špičkové technologie a investiční celky. Byl to právě Irák, kde naše firmy v sedmdesátých a osmdesátých letech postavily až šedesát procent tamějších rafinérských kapacit, a tento projekt tak může významně oživit již dříve získané renomé značky Czech Made,“ říká generální ředitel ČEB Jiří Klumpar. Přestože Kurdistán, kde se Erbíl nachází, patří v Iráku k bezpečnějším oblastem, jak ČEB, tak EGAP přiznávají, že riziko je poměrně vysoké. „Řadíme to mezi případy s mimořádně vysokým pojistným rizikem. Irák podle hodnocení OECD spadá do sedmé, tedy nejrizikovější kategorie,“ říká generální ředitel EGAP Jan Procházka.

Podle něj se bude EGAP ještě snažit dozajistit kontrakt přes velké světové zajišťovny. „Vyjednávali jsme se zajišťovnami v Londýně a musím říct, že se o celý projekt velmi zajímají. Takže to riziko s největší pravděpodobností nebude pouze na státu,“ říká Procházka. Na financování by se pak mohly kromě ČEB podílet i komerční banky.

Elektrárna Erbíl

7,5 MILIARDY KORUN Maximální hodnota celé transakce, kterou bude muset pojistit Exportní garanční a pojišťovací společnost. Část sumy by mohly dozajistit světové zajišťovny.

1500 PRACOVNÍCH MÍST vznikne v českých firmách díky zakázce na výstavbu jedné ze tří fází irácké paroplynové elektrárny.

70 % Takový by měl být podíl zboží českého původu na zakázce. Celkem by se na kontraktu mělo podílet takřka 50 firem z Čech.

Petr Kain