„Je to státní nemocnice přímo pod ministerstvem zdravotnictví Laosu s kapacitou 150 lůžek,“ popisuje situaci Hana Hikelová, šéfka komunikace exportní pojišťovny EGAP, která vývoz pojišťuje a jejíž dozorčí rada projekt nedávno schválila.
„Rozšíření zvýší kapacitu nemocnice o 120 lůžek a rozšíří nabídku o další oblasti péče. Dodávky obsahují oddělení diagnostiky, endoskopie, novorozenecké péče, chemoterapie, rehabilitační jednotku a laboratoř,“ dodává Hikelová.
Lídrem projektu je firma Vamed Health Projects CZ, která je dcerou rakouského Vamedu. Vývoz nemocnic na klíč je navíc specifický v tom, že namísto dvou tří je tu hned několik desítek subdodavatelských firem, od těch, které se specializují na zdravotnickou techniku, přes dodavatele nábytku až po stavební společnosti.
Z těch českých bude do Laosu dodávat zdravotnické vybavení MZ Liberec nebo výrobce rehabilitační techniky Audy, výrobce zdravotnických a manipulačních vozíků Klaro, českobudějovický výrobce inkubátorů TSE a další. Nábytkem nemocnici vybaví například společnost Techo, kuchyně budou z ostravské firmy Mava, další techniku přidá i český Siemens. Na stavbě se pak budou podílet například Hochtief, Kyrastav nebo výrobce kachliček Lasselsberger.
Projekt financují rovným dílem česká a rakouská UniCredit Bank, dvě třetiny vývozu pojišťuje podle českého podílu EGAP, zbylou třetinu pak rakouská OeKB.

Jihovýchodní Asie, kde ani ne sedmimilionový Laos leží, ale není první exotickou destinací, kde se české firmy podílejí na modernizaci nemocniční sítě. Na počátku roku v podobném složení a pod vedením české dcery Vamedu – jen financování zajišťovala Česká spořitelna s Erste – podepsaly české společnosti kontrakt na dodávky nemocnice do Papuy-Nové Guiney. Cena celého projektu se tehdy vyšplhala ještě výše – na 2,3 miliardy korun a na české firmy připadlo zhruba 1,3 miliardy.
Stejně tak se EGAP, Vamed, Linet, Techo a další již dříve podílely například na výstavbě a vybavení univerzitní nemocnice v hlavním městě afrického Gabonu Libreville. Tam je nemocnice již hotová a projekt začal úvěr splácet.
Podle Hikelové za žívá vývoz zdravotnické techniky malý boom. „Dříve to byly u EGAP hlavně desítky, maximálně stovky milionů korun, teď jdou ta čísla ale rychle nahoru,“ říká. Jen pro srovnání – oproti dřívějším desítkám milionů činil pojištěný vývoz zdravotnické techniky za posledních pět let téměř šest miliard korun. A to se jedná jen o český podíl,celková hodnota zakázek byla zhruba 10 miliard.
 Zatímco EGAP pojišťuje většinou projekty klinik či nemocnic v méně rozvinutých a rizikovějších zemích, statistiky ministerstva zdravotnictví zaznamenávají i vývoz do EU a vývoz veškerého zdravotnického materiálu. A i ten výrazně roste – z 15,8 miliardy korun v roce 2010 téměř o 60 procent na 25,2 miliardy korun v roce 2014.
„Historicky jsme zdravotnickým zařízením vybavovali celý východní blok. Je tak asi logické, že jsme v tomto oboru dobří,“ říká výkonný ředitel firmy Linet Tomáš Kolář, který za společnost mimo jiné působí i v Asociaci výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků. „Jsou tu firmy, které vznikly vyčleněním či privatizací státního podniku, ale i ty, které vznikly na zelené louce. Jako například my. A ve světě a hlavně na Západě se dobře etablovalo hned několik českých výrobců,“ dodává Kolář, jehož firma vyrábí špičková zdravotní lůžka.

Zatímco většina zmiňovaných projektů byla pojišťována se státními zárukami a riziko tak u nich bylo poměrně malé, ne ve všem se státní pojišťovně či její sestře České exportní bance daří. Oba státní podniky s již obměněným vedením stále bojují s toxickými úvěry z minulých let, hlavně z doby ekonomické krize, kdy se stát pokoušel co nejvíce podpořit český průmysl.
Systém exportního financování tak bude podle ministra průmyslu Jana Mládka v příštích letech na své uzdravení potřebovat 15 až 20 miliard korun. Zatím ale není jasné, jak se o tuto sumu ČEB s EGAP podělí.