V čele Jihoafrické republiky (JAR) stojí znovu prezident Cyril Ramaphosa z dlouhodobě nejsilnější strany African National Congress (ANC). V květnu 2024 se uskutečnily presidentské i parlamentní volby. Strana ANC už poněkolikáté v řadě ztratila na popularitě a tentokrát nedosáhla ani na polovinu hlasů. Byla tak nucena vytvořit koalici s ostatními stranami. V nové administrativě je zastoupeno všech 11 stran, které zformovaly širokou vládní koalici národní jednoty (GNU). Některá ministerstva se musela rozdělit a vedou je zástupci ze stran s protichůdnými názory. Implementace vládní politiky tak může být v některých oblastech problematická. Obecně ovšem panuje shoda na nutnosti pokračovat v investicích do infrastruktury, energetiky, železnic a přístavů, což by mohlo zrychlit dlouhodobě slabý ekonomický růst. FATF (The Financial Action Task Force) v 02/2023 zařadil JAR na šedou listinu (AML riziko). V červenci 2023 EU zařadila JAR na seznam tzv. „vysoce rizikových třetích zemí". Vztahy s EU a USA bude nadále ochlazovat orientace i nové vlády na země BRICS a především Rusko.

Ekonomika JAR je relativně velká a diversifikovaná, se značným růstovým potenciálem. Jde stále o vstupní bránu zahraničních investorů do regionu s relativně vyspělými finančními institucemi. Přesto dynamika hospodářského růstu JAR neodpovídá potenciálu ekonomiky. Hospodářství čelí dlouhodobým strukturálním problémům. Mezi klíčová omezení hospodářské výkonnosti země patří dlouhodobě kriticky nespolehlivá infrastruktura k distribuci elektřiny, vysoká nezaměstnanost, nespokojenost zaměstnanců s výší mezd (potenciální tlak odborů; možné stávky), špatná bezpečnostní situace v zemi, korupce, nerovné rozdělení bohatství ve společnosti, chudoba, bezpečnostní problémy, nedostatek vzdělané pracovní síly, pomalá realizace reforem atp. Pokračování v zahájených reformách energetiky, železnic a přístavů jsou klíčovými předpoklady pozitivního výhledu ekonomiky.

JAR dlouhodobě vykazuje deficit běžného účtu PB. Vládní dluh je vysoký přes 70 % HDP, ale jeho struktura je poměrně dobrá – průměrná splatnost činí cca 12 let a dluh je převážně denominovaný v domácí měně (nad 80 %). Problematické jsou vysoké a rostoucí náklady na dluhovou službu. Monetární politika zůstává restriktivní, což podporuje výhled na pokles inflace. Země má solidní devizové rezervy. Bankovní sektor je velký a koncentrovaný. Existuje riziko nárůstu podílu NPL na bankami poskytnutých půjčkách.