Od 05/2019 stojí v čele Ukrajiny prezident Volodymyr Zelenskyj, který se nejprve těšil široké podpoře veřejnosti i podpoře napříč spektrem politických stran, nyní však jeho popularita značně klesá. S prodlužováním válečného konfliktu výrazně klesá důvěra veřejnosti ve veřejné instituce a zvyšují se obavy z rostoucí korupce. Pocit národní jednoty, který vyvolala ruská invaze na Ukrajinu v 02/2022, v posledních měsících ustupuje a sílí hlasy pro ukončení války a uzavření mírové dohody s Ruskem. Pravděpodobnost mírových jednání s Ruskem se zvyšuje i s ohledem na zřejmou neochotu nové americké administrativy D. Trumpa (nastupující v 01/2025) nadále Ukrajinu vojensky podporovat. Pokud boje ustanou a zejména pokud bude podepsán mír, dojde k nárůstu domácího tlaku na zrušení stavu stanného práva, který platí od ruské invaze v 02/2022. Se zrušením vzroste i tlak na brzké konání parlamentních a prezidentských voleb (obojí momentálně odloženy na neurčitou dobu). S ohledem na náročnost organizace se volby s největší pravděpodobností budou konat nejdříve v roce 2026 a jejich výsledek lze nyní jen velmi těžko predikovat. Pro-západní orientace Ukrajiny v následujících letech je však s ohledem na veřejné mínění téměř jistá.  

Před ruskou invazí byla Ukrajina rozvíjející se ekonomikou s nízkou mírou hospodářské diverzifikace, ale poměrně slušným ekonomickým potenciálem pro budoucí růst, daným zejména výhodnou geografickou polohou, vzdělanou a levnou pracovní silou a dostatečnými nerostnými zásobami i zemědělským potenciálem. Svůj hospodářský potenciál země bohužel nebyla schopna v plné míře využít, zejména kvůli dlouhodobé politické nestabilitě na domácí i přeshraniční úrovni, neschopnosti přijímat zásadní a komplexní reformy i dalším strukturálním problémům včetně závislosti na vývozu komodit, energetické závislosti na Rusku nebo stárnoucí populaci a dlouhodobé rozsáhlé emigraci kvalifikované pracovní síly.

Současný stav ukrajinské ekonomiky odpovídá probíhajícímu válečnému konfliktu. Po ruské invazi se ukrajinský HDP v roce 2022 propadl o asi 30 %. Následně se ukrajinská ekonomika stabilizovala a v roce 2023 i 2024 zaznamenala hospodářský růst, přesto velká část ekonomiky stále kvůli válce s Ruskem nefunguje a zbytek ekonomiky funguje jen v omezené kapacitě. Válka zničila značný fyzický kapitál a vyvolala masovou emigraci pracujícího obyvatelstva, která dále umocnila dosavadní demografické problémy země. Ukrajina navíc ztratila některé významné zemědělské regiony i kontrolu nad řadou klíčových průmyslových a přístavních měst. Vláda se nyní soustředí především na posílení vojenských schopností země a zajištění dostatku zdrojů pro ozbrojené síly, dále na energetiku a zajištění nejkritičtější infrastruktury. Až v druhé řadě se vláda soustředí na rekonstrukci a návrat k co nejvíce normální ekonomické aktivitě. Rekonstrukce zničené průmyslové kapacity bude vyžadovat mnohaleté úsilí, podle společné zprávy Světové banky, OSN a Evropské komise z 02/2024 se náklady na obnovu ekonomiky Ukrajiny v následujících 10 let vyšplhají na více než 486 mld. USD, tj. více než 2,5násobek ukrajinského HDP odhadovaného pro rok 2024.  Pro širší ekonomickou stabilitu Ukrajiny je proto momentálně zásadní financování ze zahraniční. Očekává se, že na předválečnou úroveň se ukrajinský HDP dostane nejdříve ve 30. letech 21. století.

Také v oblasti udržitelnosti dluhu existují značná rizika. Ukrajina se již před ruskou invazí dlouhodobě pohybovala v podstatě na hranici suverénního defaultu a po propuknutí války s Ruskem se finanční situace Ukrajiny dále významně zhoršila. Ukrajina sice těží z významné mezinárodní podpory, nicméně velkou část dosud obdrženého financování tvořily půjčky, které dále zvyšují dluhovou zátěž Ukrajiny. V kombinaci s obrovskými finančními potřebami vlády (schodky vládního rozpočtu patří od roku 2022 mezi nejhlubší v Evropě) a silným poškozením produkční kapacity země došlo k výraznému nárůstu vládního dluhu i duhové služby. V roce 2024 se vládní dluh odhadoval kolem 96 % HDP a v roce 2025 s největší pravděpodobností překročí hranici 100 % HDP. Také budoucí trajektorie dluhu podléhá značné míře nejistoty v závislosti na vývoji války a čelí také rizikům vyplývajícím ze znehodnocení směnného kurzu či naplnění podmíněných závazků od státních podniků, zejména z energetického a finančního sektoru.

Největší ekonomické a finanční výzvy v roce 2024 pramenily z očekávané restrukturalizace komerčního dluhu (výsledkem 37% haircut a snížení nákladů na dluhovou službu o 11,4 mld. USD v příštích 3 letech) a z přechodu směnného kurzu hřivny z de facto navázání na americký dolar na řízený float. Pro plnění významných potřeb financování a podporu likvidity Ukrajiny bude i nadále klíčová finanční podpora od mezinárodního společenství.