Od 05/2019 stojí v čele Ukrajiny prezident Volodymyr Zelenskyj, který se těší široké podpoře veřejnosti (navzdory její mírně klesající tendenci v posledních měsísích) i podpoře napříč spektrem politických stran. Ruská invaze na Ukrajinu, která začala v 02/2022, vyvolala silný pocit národní jednoty a riziko protivládních protestů je proto momentálně velmi nízké. Na druhou stranu s prodlužováním válečného konfliktu výrazně klesá důvěra veřejnosti ve veřejné instituce a zvyšují se obavy z rostoucí korupce. Další parlamentní volby se měly dle volebního řádu konat v 10/2023, s ohledem na trvající stanné právo však byly odloženy na 03/2024 a lze očekávat, že budou znovu odloženy. Budoucí hospodářsko-politický vývoj v zemi je nyní těžko předvídatelný a závisí na době trvání a konečných výsledcích války mezi Ruskem a Ukrajinou.

Před ruskou invazí byla Ukrajina rozvíjející se ekonomikou s nízkou mírou hospodářské diverzifikace, ale poměrně slušným ekonomickým potenciálem pro budoucí růst, daným zejména výhodnou geografickou polohou, vzdělanou a levnou pracovní sílou a dostatečnými nerostnými zásobami i zemědělským potenciálem. Svůj hospodářský potenciál země bohužel nebyla schopna v plné míře využít, zejména kvůli dlouhodobé politické nestabilitě na domácí i přeshraniční úrovni, neschopnosti přijímat zásadní a komplexní reformy i dalším strukturálním problémům včetně závislosti na vývozu komodit, energetické závislosti na Rusku nebo stárnoucí populaci a dlouhodobé rozsáhlé emigraci kvalifikované pracovní síly.

Současný stav ukrajinské ekonomiky odpovídá probíhajícímu válečnému konfliktu. Po ruské invazi se ukrajinský HDP v roce 2022 propadl o téměř 30 %. Následně se ukrajinská ekonomika stabilizovala a v roce 2023 zaznamenala hospodářský růst, přesto asi třetina ekonomiky stále kvůli válce s Ruskem nefunguje a zbytek ekonomiky funguje jen v omezené kapacitě. Válka zničila značný fyzický kapitál a vyvolala masovou emigraci pracujícího obyvatelstva, která dále umocnila dosavadní demografické problémy země. Ukrajina navíc ztratila některé významné zemědělské regiony i kontrolu nad řadou klíčových průmyslových a přístavních měst. Vláda se nyní soustředí především na posílení vojenských schopností země a zajištění dostatku zdrojů pro ozbrojené síly a až poté na rekonstrukci a návrat k co nejvíce normální ekonomické aktivitě. Pro širší ekonomickou stabilitu Ukrajiny je proto momentálně zásadní financování ze zahraniční. Očekává se, že na předválečnou úroveň se ukrajinský HDP dostane nejdříve ve 30. letech 21. století. Již nyní se náklady na obnovu ukrajinské ekonomiky odhadují na asi 2,5násobek aktuální výše HDP Ukrajiny. Čím déle bude válečný konflikt trvat a čím rozsáhlejší bude destrukce, tím větší tato částka zřejmě bude.

Také v oblasti udržitelnosti dluhu existují značná rizika. Ukrajina se již před ruskou invazí dlouhodobě pohybovala v podstatě na hranici suverénního defaultu a po propuknutí války s Ruskem se finanční situace Ukrajiny dále významně zhoršila. Ukrajina sice těží z významné mezinárodní podpory, nicméně přibližně 40 % dosud obdrženého financování tvořily půjčky, které dále zvyšují dluhovou zátěž Ukrajiny. V kombinaci s obrovskými finančními potřebami vlády (schodky vládního rozpočtu patří od roku 2022 mezi nejhlubší v Evropě) a silným poškozením produkční kapacity země došlo k výraznému nárůstu vládního dluhu i duhové služby. V roce 2024 se odhaduje, že vládní dluh Ukrajiny dosáhne téměř 100 % HDP. Ve střednědobém horizontu lze očekávat, že se vládní dluh stabilizuje kolem 90 % HDP, budoucí trajektorie dluhu však podléhá značné míře nejistoty v závislosti na vývoji války a čelí také rizikům vyplývajícím ze znehodnocení směnného kurzu a naplnění podmíněných závazků od státních podniků, zejména z energetického a finančního sektoru.