Moc je centralizována v rukou prezidenta Vladimíra Putina, který svůj post obhájil v posledních prezidentských volbách v březnu 2024. Poslední ústavní změny mu umožňují opětovně kandidovat, což by v případě volebního úspěchu znamenalo prodloužení jeho funkčního období do roku 2036. Opozice je znevýhodněná, roztříštěná a slabá. V únoru 2022 propukla válka na Ukrajině. V září 2022 následovala částečná mobilizace. Rétorika mezi západními zeměmi a Ruskem je vyostřená a hrozí eskalace. Zásadně se navyšují veřejné výdaje, většinou na zbrojení, průmysl je militarizován. Pokračuje odklon Ruska od Západu, který ponechává v platnosti sankce a politicky, finančně i vojensky podporuje Ukrajinu. Existuje riziko vyvlastnění.

Rusko disponuje velkou a relativně vyspělou ekonomikou s obrovským surovinovým bohatstvím. V roce 2023 činil ekonomický růst 3,6 % a v letech 2024 a 2025 by ekonomika měla růst o 3,7 % resp. 1,5 % - 2,2 %. Ruská ekonomika doplácí na dlouhodobé zásadní strukturální problémy - závislost na vývozu ropy a zemního plynu, nedostatečná konkurenceschopnost, dlouhodobě nízká míra investic, slabší infrastruktura, slabé instituce, korupce, rigidní pracovní trh, vysoké angažmá státu a velkých firem v ekonomice, včetně intervencionistického přístupu vlády a stárnoucí populace. Orgány státu budou výhledově pravděpodobně dominovat tvorbě hospodářské politiky (investice z vládních zdrojů, podpora spotřeby atp.) a vláda se nebude spoléhat na soukromý sektor jako zdroj hospodářského impulzu. EU se společně se západními partnery snažila zastropovat nákup ruské ropy na 60 USD za barel. Rusku se však daří sankce obcházet. Státy jako Čína, Indie a Turecko se k sankcím nepřidaly a nakupují ruské komodity se slevami. Tržní ceny ropy a plynu zůstávají zvýšené, a mají za následek slušné devizové příjmy Ruska navzdory prodeji komodit pod cenou.