Nigérie je politicky, etnicky i společensky velmi heterogenní zemí. Od 02/2023 je prezidentem Bola Tinubu, jehož mandát je velmi slabý a jehož vláda je také značně nepopulární. Prezident krátce po svém jmenování do funkce prosadil několik strukturálních reforem, které byly z dlouhodobého hlediska nutné a vítané, nicméně jejich rychlá a obsáhlá implementace vedla k největšímu ekonomickému otřesu za několik generací. Výsledkem bylo silné oslabení měny, nejvyšší inflace za téměř tři dekády a prohlubující se chudoba velké části populace, která se potenciálně může stát živnou půdou pro společenské nepokoje i různé radikální nálady. Nigérie se navíc potýká také s několika bezpečnostními hrozbami (Boko Haram a Islámský stát na severovýchodě a ve střední části země, militantní skupiny na ropném jihu v deltě Nigeru, násilné konflikty mezi farmáři a pastevci v zemědělské střední části, nebo stále rozšířenější únosy a banditismus).

Ekonomika Nigérie byla do roku 2021 dle HDP největší ekonomikou Afriky, v důsledku znehodnocení domácí měny naira však v posledních letech došlo k velkému propadu HDP, a nigerijská ekonomika je proto v současné době až 4. největší africkou ekonomikou. Země je silně závislá na ropě, z těžby ropy pochází asi 10 % HDP a také více než 90 % exportu. Většina ropy se zatím vyváží v surovém stavu a Nigérie je paradoxně závislá na dovozu paliv. Velmi pozitivní vliv by v tomto ohledu mělo mít spuštění rafinérie Dangote (produkce nafty od 01/2024), které podpoří také hospodářský růst. Rafinérie Dangote zatím nefunguje na svou plnou kapacitu, ale jakmile jí bude schopna dosáhnout, měla by vyprodukovat až 650 tis. barelů nafty denně, čímž by se měla zařadit mezi největší rafinerie na světě.

Vládní finance Nigérie jsou v současné době pod tlakem, dlouhodobě roste vládní zadlužení i náklady na dluh, které v roce 2023 spotřebovaly až 90 % vládních příjmů (z toho asi třetina padla pouze na platbu úroků). Zásadním problémem je v tomto ohledu velmi rozsáhlá šedá ekonomika a související dlouhodobě nízké vládní příjmy, které dosahují pouze asi 12 % HDP. Současná administrativa se pokusila o radikální rozpočtové škrty i zefektivnění výběru daní, pod tlakem nastalé ekonomické situace a silným odporem veřejnosti však nakonec musela velkou část strukturálních reforem včetně části fiskální konsolidace odvolat.