Politická situace v Laosu je dlouhodobě stabilní, primárně v důsledku existence jediné politické strany – Laoské lidové revoluční strany (LPRP), která je dle místní ústavy jedinou legitimní stranou v zemi a drží se u moci již od roku 1975. V zemi tedy prakticky neexistuje opozice. Přestože je veřejnost nespokojena s vysokým zadlužením země a rostoucími životními náklady, pravděpodobnost protivládních protestů zůstává nízká. Vládnoucí komunistická strana kontroluje veškeré politické, ekonomické, mediální i společenské dění v zemi a udržuje velmi restriktivní bezpečnostní režim. Slabou stránkou je velká byrokracie, politicky závislé soudnictví a nedostatek kvalifikované pracovní síly. I když je vláda otevřená zahraničním investicím a podporuje je, podnikatelské prostředí v zemi je zatím stále na poměrně nízké úrovni. Problémem je také všudypřítomná korupce.

Laoská ekonomika je malé velikosti s relativně nízkými příjmy a nepříliš velkou odolností vůči externím šokům. Pozitivní je však poměrně rychle rostoucí ekonomika. Před vypuknutím pandemie COVID-19 dosahoval po desetiletí růst reálného HDP v průměru více než 7 % ročně. Pandemie však rychlý růst utlumila, ekonomika se v roce 2020 propadla o asi 0,4 % HDP a v letech 2021 a 2022 zaznamenala pomalejší růst průměrně o 2,2 % HDP ročně. Růst HDP za rok 2023 by měl dosahovat asi 4 % HDP a podobného tempa by měl dosáhnout i v roce 2024 a 2025. Důležitý je pro Laos zejména vývoz elektrické energie, který představuje necelou čtvrtinu celkového vývozu země. Přetrvávají problémy jako je nedostatečně rozvinutá průmyslová báze a závislost na hospodářském vývoji v Thajsku, Číně a Vietnamu, kam směřují asi 3/4 laoského vývozu a odkud pochází přibližně 90 % celkového dovozu.

Laos v současné době čelí značným fiskálním výzvám. Požadavky na financování v posledních letech kvůli narůstajícím vládním dluhům a dluhům státem vlastněných podniků vzrostly. Vládní zadlužení se mezi lety 2018 a 2022 zvýšilo z 57 % HDP na 128,5 % HDP. Pro rok 2023 se odhaduje pokles vládního dluhu na přibližně 118,5 % HDP a další pokles se odhaduje i v roce 2024. Přesto zůstává úroveň vládního zadlužení velmi vysoká. Problémem není pouze výše vládního dluhu, ale zejména jeho relativně vysoká nákladovost, nedostatek finančních zdrojů k pokrytí těchto nákladů a velmi omezená příjmová základna. Zahraniční dluh tvoří více než 80 % celkového vládního dluhu a v posledních letech v důsledku prudkého znehodnocení laoského kipu vzrostl (od 09/2021 do 02/2024 znehodnocení kipu vůči USD o více než 100 %). Nízké devizové rezervy země a slabá měna by potenciálně mohly vyvolat krizi platební bilance. Více než polovina zahraničního vládního dluhu Laosu je tvořena závazky vůči Číně, které byly poskytnuty za účelem financování infrastrukturních projektů. Vztahy Číny s Laosem jsou dobré, Čína proto s největší pravděpodobností přistoupí na restrukturalizaci vládního dluhu a nenechá Laos zbankrotovat.