Politické prostředí v Iráku je dlouhodobě nestabilní, netransparentní a plné korupce. Naději na zlepšení nepřinesl ani nový volební systém a předčasné volby v říjnu 2021. Noví kandidáti byli ze strany stoupenců stávajících politických elit zastrašováni, mnozí nakonec nekandidovali a volební účast byla v důsledku nejhorší od roku 2003. Fragmentovaný parlament jednal i na irácké poměry pomalu a sestavování vlády trvalo celý rok. Za novým premiérem formálně stojí většina parlamentu a teoreticky by mohl prosazovat potřebné strukturální reformy, nicméně politické elity dlouhodobě nemají zájem na zvýšení transparentnosti veřejného sektoru či snížení korupce a pozice premiéra je v tomto ohledu slabá. Společnost je etnicky i nábožensky rozdělená. Silné zastoupení mají v parlamentu šíiti, sunniti a Kurdové. Kurdové usilují o větší autonomii. Zemi ovlivňují geopolitické zájmy, především Íránu a USA. Dlouhodobou křehkou rovnováhu zásadně narušil americký útok na čelní představitele Íránu a Iráku z ledna 2020. Irácký právní systém není kvůli dlouholeté izolaci způsobené válečnými konflikty dostatečně rozvinutý a značně zaostává za mezinárodními standardy. Smluvní vymahatelnost může být problematická z důvodu nejasné regulace, nedostatku rozhodovacích orgánů a vysoké míry korupce. Instituce obecně a státní řízení jsou v Iráku extrémně slabé. Rozpočet na období 2023-25 je pro-cyklický a již vysokou citlivost státních financí na cenu ropy ještě prohloubí. Místo značného růstu ekonomiky tak Irák může i nadále čelit při každém významnějším poklesu cen ropy likviditním problémům.

Irák disponuje čtvrtými největšími zásobami ropy na světě. Ropa tvoří cca třetinu HDP, přes 90 % rozpočtových příjmů a skoro 100 % exportu. Největší naleziště se nacházejí zejména na jihu země. Významnou konkurenční výhodou Iráku jsou náklady na těžbu ropy, které patří globálně mezi nejnižší. Ekonomika i státní finance jsou vysoce citlivé na ceny ropy. V roce 2020 se proto při poklesu cen ropy státní rozpočet dostal do 13% deficitu, reálný HDP se propadl dokonce o 16 %. Vyšší ceny ropy v letech 2021-23 pomohly k růstu ekonomiky, přebytku běžného účtu platební bilance a nárůstu devizových rezerv.