Egypt

Stručný politický a ekonomický přehled: 

Egypt je republika s prezidentským systémem. V jejím čele stojí již od roku 2014 generál Abdel Fattah Al-Sisi. V roce 2019 došlo ke změně ústavy, která prodloužila prezidentský mandát na 6 let a povolila až tři funkční období. Sisi se může těšit velké podpory armády, která má značný vliv na ekonomický a politický chod země. Po změně ústavy se zvýšila exekutivní moc vlády nad soudnictvím, které je neefektivní a trpí nedostatkem kvalifikovaných soudců. Veřejný sektor zaměstnává nadbytečný počet zaměstnanců a sužuje ho vysoká byrokracie. Rostoucí ceny potravin, hnojiv a energií mohou vést k sociálním nepokojům. Je pravděpodobné, že současný prezident Sisi znovu vyhraje volby v únoru 2024 a teoreticky bude moci vládnout zemi až do roku 2030. Bude to ovšem jeho nejtěžší mandát, jelikož probíhající krize vyžaduje přijímání nepopulárních reforem, která jdou proti zájmům obyvatel i vlivné armády. Sociální a politická rizika rostou, vybalancovat všechny protichůdné zájmy bude pro vládu velmi obtížné.

Ekonomická síla Egypta je zejména v jeho velké a diverzifikované ekonomice. Egyptu se relativně dařilo implementovat ekonomické a fiskální reformy. V 07/2019 byl úspěšně dokončen tříletý program MMF. Na rozdíl od většiny ostatních ekonomik si navíc Egypt udržel hospodářský růst i v době pandemie. Egypt se snažil pokračovat ve fiskální konsolidaci, ale konflikt na Ukrajině ho silně zasáhl. Je totiž jedním z největších dovozců obilí na světě a 80 % jeho dovozu pocházelo právě z Ruska a Ukrajiny. Je také čistým dovozcem ropy. Související růst cen potravin a paliv zásadně snižuje životní úroveň obyvatel a vláda postrádá finance na jejich další dotování. Značný odliv zahraničního kapitálu v loňském roce vedl k silné devalvaci místní měny. Nejvíce se na tvorbě HDP podílí služby tvořící přibližně polovinu HDP. V rámci tohoto sektoru hraje významnou roli příjem ze Suezského průplavu, který se podílí až polovinou na devizových příjmech ze služeb. Mezi další důležité ekonomické sektory patří průmyslová výroba, těžba, obchod a zemědělství.

                Egyptský státní rozpočet se dlouhodobě nachází v deficitu. Výsledkem toho je vysoké vládní zadlužení, které během pandemie vzrostlo nad 90 % HDP a v případě očekávané devalvace měny může přesáhnout i 100 %. Rizikem vládního dluhu je velký podíl krátkodobých závazků a související vysoká potřeba refinancování 30-35 % HDP ročně. Náklady na financování dluhu patří také mezi nejvyšší na světě. Od roku 2018 se pohybují kolem 45 % rozpočtových příjmů. Rizikem jsou také nízké devizové rezervy, které zvyšují riziko, že Egypt nebude schopen absorbovat externí šoky. Inflační tlaky zůstanou intenzivní i v příštím roce. V prosinci 2022 MMF Egyptu schválil další reformní program na 46 měsíců ve výši USD 3 mld., ale slabý pokrok v reformách a nezvládnutí přechodu na flexibilní měnový kurz vedlo k faktickému pozastavení čerpání úvěru MMF. Pokračování v reformách a oživení stávajícího programu MMF lze očekávat spíše až po volbách v únoru 2024. Do té doby bude Egypt silně závislý na pomoci zemí Perského zálivu, které po něm ovšem také vyžadují reformy. Minimálně do voleb bude na oficiálním trhu nedostatek deviz. Riziko suverénního defaultu bude zvláště v roce 2024 velmi vysoké, což bude mít zásadní dopady i pro bankovní sektor, který je značně angažován ve státních cenných papírech. 

Aktualizováno k: 18.9.2023
Barometr rizik EGAP: 
F
Hodnocení rizikovosti země vychází z komplexního interního hodnocení politické, ekonomické a finanční situace země. Zohledňuje nejen suverénní riziko země, ale také platební zkušenosti EGAP a ECAs skupiny OECD, rizika plynoucí ze struktury ekonomiky, politické situace, právního, bezpečnostního a podnikatelského prostředí, bankovního sektoru a další.
OECD: 
6
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde 
Silné stránky: 

Velká a diverzifikovaná ekonomika

Rostoucí HDP

Strategická poloha (Suezský průplav)

Velikost bankovního sektoru

Slabé stránky: 

Vysoké státní zadlužení a závislost na zahraniční pomoci

Neefektivní a neflexibilní pracovní trh

Komplikovaná bezpečnostní situace

Silný vliv armády

Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz




Základní makroekonomické údaje

[zdroj: MMF]
20102011201220132014201520162017201820192020202120222023
Nominální HDP (mld. USD)--------------
Nominální HDP/obyv. (USD)0-------------
Inflace (%)11,2710,067,119,4710,0710,3713,8129,5114,409,155,045,2113,90-
Celkový objem importu (% HDP)25,2923,4824,3123,3622,6821,6619,9028,4929,3725,7718,0520,44--
Celkový objem exportu (% HDP)20,3019,5616,4017,0214,2413,1810,3516,3018,9117,509,9812,68--
Míra nezaměstnanosti (%)8,760,0012,0013,1613,1013,050,0011,780,000,008,000,00--
Počet obyvatel (mil.)82,7684,5386,4288,4090,4292,4494,4596,4498,42100,39102,33---
Saldo běžného účtu platební bilance (% HDP)0,00-------------
Měnový kurz (DM/USD, průměr období)0,00-------------


Legenda