V Běloruské republice vládne od roku 1994 president Alexandr Lukašenko. V čele země zůstává i po volbách v roce 2020, které EU a USA označily za nesvobodné. Předmětné volby byly doprovázeny protesty. V roce 2022 president prosadil změnu ústavy, která mu po konci jeho funkčního období v roce 2025 v případě vítězství ve volbách umožňuje zůstat v čele státu další dvě funkční období. Na základě schválené legislativy má president doživotní imunitu. Má kontrolu nad vládním kabinetem, parlamentem, lokálními úřady, soudní mocí i bezpečnostními složkami. Hlavním spojencem země je Rusko, na kterém je Bělorusko ekonomicky a finančně závislé. Závislost na Rusku se prohloubila v souvislosti s konfliktem na Ukrajině (Bělorusko se postavilo na stranu Ruska). V reakci na výše uvedené uvalily západní státy na Bělorusko hospodářské sankce zaměřené na vybrané osoby, produkci oceli, minerální paliva, exportně orientované sektory (např. výroba potašových hnojiv) atd. Součástí sankcí je, krom dalšího, odpojení běloruských bank od SWIFT, zákaz transakcí s běloruskou centrální bankou. Sankční opatření brání Bělorusku v přístupu na finanční trhy EU, UK a USA ve věci nových emisí běloruských státních dluhopisů.

Bělorusko je středně velkou ekonomikou, jejíž HDP v roce 2022 činil 73 mld. USD. Ekonomika je do značné míry státem kontrolovaná, ochromená uvalenými sankcemi a závislá na centralizovaném a vládou řízeném průmyslovém sektoru. Reálný HDP Běloruska se za rok 2023 zvýšil meziročně o 3,9 %. V roce 2024 by ekonomika měla meziročně růst přibližně v intervalu od 1,5 % do 3,2 %.  V důsledku sankčních opatření bude v nadcházejících letech trvat zvýšené riziko makroekonomické nestability země. Narušení vztahů Běloruska s EU a dalšími západními zeměmi způsobuje citelné oslabení exportu, který se před válkou podílel na tvorbě HDP Běloruska z 65 %. Hned po Rusku byly totiž státy EU druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem Běloruska a třetím byla Ukrajina. Sankce přispěly k překlopení salda běžného účtu platební bilance do deficitu (od roku 2023). Klíčovými produkty jsou pro běloruský export rafinované ropné produkty a potaš. Bělorusko nadále musí usilovat o diversifikaci exportu směrem do Ruska, Číny, Indie, Turecka a afrických států. Po ztrátě přístupu do pobaltských přístavů vedou obchodní cesty po zemi přes Rusko.

Bělorusko je stále více závislé na Rusku, jakožto hlavním poskytovateli nových finančních prostředků prostřednictvím dvoustranných oficiálních půjček, dluhopisů vydaných na ruském domácím trhu a financování od institucí s většinovým vlastnictvím Ruska. Velikost běloruského vládního dluhu v poměru k HDP zůstává mírná (cca 45 % HDP), horší je ovšem jeho struktura. Značná část veřejného dluhu je denominována v cizích měnách, s čímž je spojeno kurzové riziko. Bělorusko v důsledku uvalených sankcí není schopné splácet zahraniční dluhy v cizí měně, a tak se rozhodlo, že zahraniční dluhy bude splácet běloruskými rubly, což mezinárodní finanční instituce neschvalují. Přibližně 70 % dluhu je ve formě multilaterální a bilaterálních půjček, přičemž většinu z nich tvoří půjčky z Ruska, Číny a Euroasijského fondu pro stabilizaci a rozvoj.  Monetární autorita na konci roku 2023 disponovala poměrně malými devizovými rezervami o objemu asi 4,6 mld. USD (dostatečné k pokrytí 2 měsíců importu). Existuje riziko zhoršení kvality aktiv bank.