Prezidentské volby v říjnu 2022 vyhrál velmi těsně levicový kandidát Lula da Silva. Dostal hlasy i od svých odpůrců, kterým se znelíbil konfrontační styl bývalého presidenta Bolsonara. Vláda se skládá ze 14 stran a lze očekávat dlouhá jednání před nalezením konsensu mezi stranami s odlišnými ideologiemi. Přesto se podařil prosadit nový fiskální rámec a zahájit komplexní daňová reforma. Problémem mohou být zhoršující se vztahy vlády s Kongresem. Lula má nesnadnou pozici také kvůli vysokému veřejnému zadlužení a nutnosti fiskálně konsolidovat, což je protichůdná potřeba ve vztahu k Lulou slibovaným sociálním výdajům a boji s chudobou. Z hlediska hospodářské politiky lze očekávat pozastavení privatizace, zvýšení role státních podniků a státních bank v ekonomice. Klíčový je ovšem jasný závazek vlády k fiskální konsolidaci, který nebyl očekáván. Bolsonarova strana extrémní pravice a jeho příznivci představují nejsilnější blok v Kongresu, ale utrpěla přeběhlictvím a politickou izolací po ztrátě politických práv Bolsonara; indikátorem Bolsonarova vlivu budou místní volby na podzim 2024.

Brazílie představuje největší ekonomiku Latinské Ameriky a mohla by mít značný potenciál růstu. Bohužel trpí dlouhodobými systémovými nedostatky, které je třeba řešit komplexními reformami. Korupce e neefektivita minulých vlád zvýšení ekonomického potenciálu moc nepomáhala a v letech 2024-25 lze očekávat růst jen na úrovni 2 % HDP. Dlouhodobý potenciál růstu 2-2,5 % je pro tak velkou a diversifikovanou ekonomiku slabý. Ambiciózní agenda minulé vlády v oblasti privatizace a otevírání ekonomiky zůstala z větší části nenaplněna a od nové vlády se očekává spíše opačný trend. Přesto se postupně daří implementovat alespoň dílčí reformy. Devizové rezervy jsou dostatečné, externí zadlužení a celková citlivost na zahraniční vývoj nízké. Menší deficit běžného účtu platební bilance je dlouhodobě plně kompenzován přílivem přímých zahraničních investic.

Centrální banka je relativně nezávislá a efektivní. Rychlá reakce na rostoucí inflaci od roku 2021 držela inflaci na relativně nízké úrovni. Na druhé straně vyšší úrokové sazby znamenají opětovný nárůst podílu placených úroků na rozpočtových příjmech na 13 %, protože většina státního dluhu je citlivá na změnu úrokových sazeb. Naopak pozitivním faktorem ve struktuře dluhu je velmi nízký podíl nerezidentů a zahraničních měn. Podíl dluhu na HDP se po velkém nárůstu v roce 2020 dva roky snižoval, ale od roku 2023 opět postupně roste a koncem roku 2025 se bude blížit 80 % HDP.