Liberální zákonodárství kombinované s transparentními psanými i nepsanými pravidly obchodování přilákaly do Velké Británie stovky zahraničních bank a pojišťoven. Výnosy z mezinárodního bankovnictví a pojišťovnictví každoročně vytvářejí přebytky v řádu několika miliard liber šterlinků a jsou tak významnou aktivní položkou britské platební bilance.

Velká Británie je považována za velmi vyspělý trh i z hlediska úvěrového pojištění. Pojišťování úvěrů se datuje od roku 1918, kdy vznikla pojišťovna Trade Indemnity, která se původně orientovala zejména na pojišťování pohledávek tuzemského trhu. Trade Indemnity je největší britskou úvěrovou pojišťovnou dodnes, avšak v polovině 90-tých let byla začleněna do skupiny Euler a dnes je součástí největší světové skupiny úvěrových pojišťoven Euler-Hermes. Na britském trhu rovněž působí další dvě velké, dnes nadnárodní společnosti Atradius a Coface prostřednictvím svých poboček resp. dceřiných společností. Kromě toho mají v Londýně své zastoupení všichni významní hráči na světovém trhu úvěrového a investičního pojištění. Specifikem Londýna je i existence pojišťovacího trhu Lloyds, který nabízí významnou kapacitu především v komerčním investičním pojištění. Londýn je však mimo jiné i sídlem sekretariátu Mezinárodní unie úvěrových a investičních pojistitelů (tzv. Bernské Unie), jejíž členem je již řadu let i EGAP.

Systém státní podpory exportu prostřednictvím pojišťování vývozních úvěrů obstarává ve Velké Británii Export Credit Guarantee Department (ECGD), který je institucionálně formovaný v rámci ministerstva obchodu jako státní úřad, ale v praxi funguje jako úvěrová pojišťovna na stejných principech jako EGAP v České republice. ECGD je nicméně ze všech státních úvěrových pojišťoven nejstarší, neboť vznikl jako první již v roce 1919. ECGD dnes již nepůsobí na trhu komerčního pojištění, neboť v devadesátých letech minulého století došlo k privatizaci úseku komerčního pojištění nizozemskou pojišťovnou NCM, která byla v letošním roce transformována do nadnárodní skupiny Atradius. Nyní ECGD nabízí určitou zajišťovací kapacitu všem hráčům na trhu pro politická a dlouhodobá komerční rizika, která soukromý zajistný trh není schopen absorbovat.

Na rozdíl od trhů kontinentální Evropy je britský trh úvěrového pojištění specifický tím, že prodej pojistek je převážně zajišťován prostřednictvím nezávislých pojišťovacích zprostředkovatelů (brokerů) a pouze v menší míře přímým prodejem.

Pro úspěšnost úvěrového pojištění je základním předpokladem dostupnost spolehlivých informací o obchodních partnerech. Z praxe hodnocení rizikovosti britských firem můžeme konstatovat, že informace o nich jsou velmi dobře dostupné a pokud někdo rád zdůrazňuje povahu britských obchodních partnerů ve směru jejich náhledu na ochranu vlastního soukromí, musí vzít na druhé straně v úvahu i jejich smysl pro informační otevřenost. Tato informační otevřenost plyne rovněž z faktu, že britský trh pojišťování pohledávek je velmi kultivovaný a vyvinutý.

Z pohledu rizikovosti firem, které jsou ohroženy bankrotem se Británie řadí na střední příčky v pomyslné stupnici. V roce 2003 zbankrotovalo v Británii celkem 15 667 firem což je cca o 8 % méně než v roce předchozím. Britským ostrovům se zatím velké bankroty typu Worldcom a Parmalat vyhýbaly. Menší soukromé podnikyfirmy, zejména obchodní firmy, nebývají silně kapitálově vybavené, výjimkou není ani společnost se základním kapitálem jedné libry. Pracovní kapitál je obstaráván převážně z externích zdrojů. Dostupnost úvěrů pro podniky se zlepšila i v důsledku snížení úrokový sazeb, prvního za poslední čtyři roky, které provedla britská centrální banka loni v listopadu.

Na základě srovnání dosavadních zkušeností EGAP s hodnocením britských firem se dá konstatovat, že finanční hospodaření britských firem je poměrně konzervativní. Přesto i zde firmy bankrotují, a to v důsledku špatných investičních rozhodnutí, z nedostatku cash flow a z dalších, zcela běžných forem selhání. Britský zákon upravující bankroty firem je odlišný od tzv. kontinentálních zvyklostí a je často zmiňován jako vzor pro úpravy v ostatních členských státech EU. Mimo samotnou problematiku ukončení činnosti firmy procesem bankrotu stojí za zmínku fakt, že dobrovolné ukončení činnosti procesem likvidace firmy s sebou nese poměrně značné závazky podnikatele plynoucí z tvorby a správy podnikových penzijních fondů. Podnikové penzijní fondy jsou pro ostatní věřitele prakticky netknutelné i v případě bankrotu firmy.

EGAP při pojišťování pohledávek českých vývozců z vývozů do Velké Británie spolupracuje při posuzování rizik britských firem s lokálními informačními zdroji, přičemž některé přesnější informace o firmách získává rovněž díky svému členství v Credit Alliance od partnerské pojišťovny Coface UK.

Z pohledu pojistné angažovanosti EGAP je Velká Británie stabilně řazena na 7-8 místo. V minulosti došlo k několika pojistným událostem a následným výplatám pojistného plnění v důsledku neplacení britského kupujícího ; svým rozsahem a četností tyto případy patří do střední kategorie. V minulosti se však EGAP setkal i s neobvyklou zkušeností, která měla i částečně kriminální charakter podvodu, kdy jménem již neexistující firmy kupujícího jednali jeho bývalí zaměstnanci, kteří prováděli obchod na svůj vlastní účet. Tato skutečnost vyšla najevo až v okamžiku, kdy český exportér požádal EGAP o pojištění pohledávek a EGAP prověřoval rizikovost zahraničního partnera pro účely pojištění.

Britská ekonomika se v loňském roce stabilizovala. Přesto střednědobé výhledy odborníků nejsou zcela optimistické, zejména kvůli vysoké úrovni zdanění (obdobné jako v Německu) a vysokým personálním nákladům, což má za důsledek přesun činností do teritorií s nižšími mzdovými náklady. Rovněž penzijní systém, který byl chloubou Britů a vzorem pro ostatní členské státy Evropské Unie, je stejně jako i jinde v EU, na pořadu dne pro větší strukturální změny.

Ing. Martin Růžička
vrchní ředitel úseku
komerčního pojištění EGAP