„Zatímco jsme dříve vypláceli na pojistném maximálně 1,5 miliardy korun ročně, loni to vyskočilo na 2,3 miliardy, letos to bude 3,5 miliardy korun a příští rok by se tato suma mohla dostat až na čtyři miliardy korun,“ říká šéf EGAP Jan Procházka. Objem pojistného, které bude muset EGAP vyplácet, by podle něj měl začít klesat až po roce 2016.

Výsledky studie přinesly např. zjištění, že počet zaniklých firem mezi lety 2004 a 2013 každým rokem rostl (vloni činil téměř 6000 subjektů), na druhou stranu se však neustále zvyšuje i počet nově zakládaných společností. Zhruba polovina firem přitom končí až po 16 a více letech. Podobná je situace i mezi podnikateli z řad fyzických osob – jen 6,5 % z nich zruší živnost do 5 let; naopak 56 % jich podniká 16 a více roků. Polovina živnostníků skončí ve věku mezi 50 až 70 lety.

HN: V poslední době se mezi podnikateli i bankami začaly ozývat hlasy, že neschvalujete nové obchodní případy. Jaká je nyní situace?

Jste v čele dozorčí rady budějovického Budvaru. Vytvořil jste si jako Ostravák vztah k jihočeskému pivu?

Ano, velký. Na Bazalech se sice stále nedá koupit, ale jinde již ano. Vždy mě fascinuje například hotelový bar v Minsku, Dillí či v Brazílii. Vždycky když je člověk v zahraničí blízko české ambasády, tak se dá budvar najít. Navíc některé inovace typu belgický kriek či cider Somersby prostě nemají chybu.

Jak dozorování Budvaru časově zvládáte?

„Smlouva s EGAP byla podepsána s cílem zajistit našim klientům co možná nejvyšší pojistné krytí jejich obchodních transakcí,“ říká Ing. Michal Veselý, generální ředitel společnosti KUPEG úvěrová pojišťovna a.s. „Díky této spolupráci můžeme našim klientům jednoduše zprostředkovat pojištění pohledávek se státní podporou v rámci pojištění CREDIRECT. Není nutné uzavírání speciální pojistné smlouvy, pouze s klientem navíc uzavřeme Zvláštní pojistné podmínky. Veškerá správa pojistných limitů i případných pojistných událostí probíhá elektronicky prostřednictvím KUPEG ONLINE.

"K tomuto kroku jsme přistoupili na základě avizovaných obchodních případů. Obchodní úsek nyní eviduje zvýšený zájem především o Bělorusko a Ázerbájdžán a není tajemstvím, že v případě těchto dvou zemí byly limity vyčerpány z více než 80 procent," uvedl Procházka.

Hledání nových trhů v souvislosti s evropsko-ruskými sankcemi je určitě na místě. Zaměření na další trhy by se ale nemělo odvíjet pouze od toho, zda příští rok poroste daný trh rychleji než evropský. Je třeba se dívat na dlouhodobé trendy a obecně na strategii diverzifikace exportu. Zároveň nesmíme zůstat stát pouze na jedné noze v podobě společného evropského trhu.

Zatímco ještě na přelomu století byl podíl exportu na českém HDP kolem 40 procent, dnes je to dvojnásobek. V loňském roce čeští exportéři vyvezli do zahraničí zboží za téměř 3,2 bilionu korun.
Ani český export se ale nemůže spoléhat jen na jediný evropský trh. Proto čeští exportéři sami nebo s pomocí českého státu zaměřují pozornost také na další trhy mimo EU. Jednou z perspektivních a logických destinací byla vzhledem k dobrému jménu českých výrobků na tamějším trhu také Ruská federace.

Nicméně podobně jako lidské tělo nespoléhá pouze na jednu plíci nebo jednu ledvinu, nemůže český export spoléhat pouze na jeden trh v Evropě. Z tohoto důvodu čeští exportéři buďto sami nebo s pomocí českého státu zaměřují svou pozornost také na další trhy mimo EU. Jednou z perspektivních a logických destinací byla vzhledem k dobrému jménu českých výrobků na tamějším trhu také Ruská federace.

Nikoliv samotné sankce, ale nervozita trhu aktuálně nejvíce ovlivňuje zahraniční obchod s Ruskem. Zájem o export do Ruska je přesto stále vysoký. „Banky jsou likvidní. Pokud je na ruské straně seriózní partner, nemají důvod omezovat kvalitní obchody, právě naopak,“ tvrdí Aleš Hrnčíř, vedoucí divize strukturovaného a exportního financování Sberbank. Podle něj se ani nedá očekávat nějaké zásadnější zvyšování cen úvěrů za této situace, protože likvidity je v bankovním sektoru nadbytek.