„Důležité je, že se tato spolupráce bude týkat zvláště projektů ve třetích zemích. Může -me tak podpořit subdodávky českých firem na stavbách jaderných elektráren, kde bude hlavním dodavatelem ruský Rosatom" řekl Jan Procházka. Také EXIAR má od ruské vlády pověření tyto projekty podporovat. Šéfové obou pojišťoven podepsali memorandum během Mezinárodního fóra Atomexpo za účasti generálního ředitele Rosatomu Alexeje Lichačova.

Hodnota vývozu roste přes dílčí problémy jako brexit. V prvním pololetí se podařilo zvrátit sestupný trend vývozu do Ruska. Tamní export klesal v letech 2015 a 2016. Mezi lety 2014 a 2016 klesl o 37,8 miliard korun, tedy o třetinu, přitom za leden až červenec se letos meziročně zvýšil o 15 procent.

Pokud se díky partnerství mezi výzkumníky a firmami podaří tyto projekty komercionalizovat, může jejich vývoz podpořit právě pojišťovna EGAP. Potenciální pojištění vývozu se tak může stát klíčovým faktorem při posuzování tržního potenciálu výzkumných projektů.
"Smyslem této akce bylo seznámit zástupce firem s výsledky výzkumných projektů a poskytnout jim prostor pro technickou i obchodní diskusi přímo s jejich řešiteli," uvedl předseda Technologické agentury (TAČR) Petr Očko.

„U každé z těchto zemí máme pro zrušení specifických opatření různé důvody" vysvětluje předseda představenstva Jana Procházka. V případě Ukrajiny bylo od února 2014 pojišťování v podstatě zastavené, výjimkou byla podpora několika malých a středních podniků. Strategicky významný dlužník, společnost NAEK, své závazky vůči EGAP stále splácí. Tím došlo ke snížení angažovanosti exportní pojišťovny na Ukrajině na současných 1,1 miliardy korun. Nový teritoriální limit je přitom nastaven na 2,5 miliardy korun.

"Ve vymáhání je EGAP v posledních letech výrazně aktivnější, tým workoutu byl více než z poloviny obměněn a jeho role v pojišťovně je postavena na stejnou úroveň jako útvary obchodu a risku. Naše vymáhání pohledávek je efektivnější a důslednější," říká Hikelová. Zhruba 200 milionů korun vrátila Česku například Íránská centrální banka, svůj dluh začala splácet i Kuba, vymáhat se daří i na Ukrajině nebo v Rusku.

Pojištění Exportní garanční a pojišťovací společnosti pokrývá v obou případech standardní investiční rizika, doba platnosti činí 15 let. Jak v Číně, tak v Mexiku budou Příhodovy dceřiné společnosti vyrábět. Firma se zde spojila s tamními partnery, přičemž sama si drží podíly ve výši 66 procent.

Když v polovině loňského července do Česka poprvé zavítal prototyp vojenského víceúčelového transportního letounu KC-390 společnosti Embraer, byla to bezesporu jedna z leteckých událostí roku. A to nejenom pro fanoušky letectví, kteří v hojném počtu pozorovali na okraji letiště Vodochody jeho přílet a zkušební lety, ale také pro představitele společnosti Aero Vodochody. Právě ta se podílí na vývoji a výrobě letadla, které se má stát konkurentem známých amerických herkulů.

Díky tomu, že EGAP poskytl pojistku na úvěr určený na financování vývoje a výroby náběžné hrany křídla a také výroby všech dveří, nákladní rampy a zadní části trupu, mohl jsem si i já tento letoun důkladně prohlédnout. Bylo skvělé vidět, že tato podpora se vyplatila. Pojistkou v přibližné hodnotě 670 milionů korun podpořil EGAP vývoz za více než 7,9 miliardy korun.

Ostatně naše pojišťovna má v podpoře exportu výrobků leteckého průmyslu bohatou tradici. Za 25 let svého fungování uzavřela v tomto odvětví pojistné smlouvy přesahující 30 miliard korun.

Spolupráce bude týkat zvláště projektů ve třetích zemích. „Můžeme tak podpořit subdodávky českých firem na stavbách jaderných elektráren, kde bude hlavním dodavatelem ruský Rosatom,“ řekl Jan Procházka. Také EXIAR má od ruské vlády pověření tyto projekty podporovat. Šéfové obou pojišťoven podepsali memorandum během Mezinárodního fóra Atomexpo, které se koná právě v ruské metropoli, za účasti generálního ředitele Rosatomu Alexeje Lichačova.

S podporou exportu počítal už státní rozpočet federace na rok 1991, kdy na podporu exportu bylo vyčleněno 500 milionů korun. Byly vypracovány zásady poskytování státní podpory exportu a schváleny úrokové subvence ke krytí úrokových rozdílů. Praxe ale ukázala, že české podniky nejsou na tuto koncepci podpory vývozu připraveny. Z vyčleněné rezervy Česká republika využila pouhých 85,9 milionu korun a Slovenská republika 11,3 milionu.