Politická situace je v Maďarsku dlouhodobě stabilní. Politickým lídrem je od roku 2010 středopravá konzervativní strana Fidesz v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož vládní koalice má v parlamentu ústavní většinu. K tomu jí pomáhá kontrola nad většinou místních médií a volební systém zvýrazňující vítěznou stranu. Vláda je dlouhodobě kritizována ze strany EU kvůli svým antiimigračním, euroskeptickým postojům a řadě přijatých opatření, které směřovaly proti zahraničním společnostem. Problémem je i korupce a klientelismus. Vztahy s EU jsou složité, což vede k opožďování čerpání fondů EU. Tlak EU na posilování demokratických principů je označován za zásah do maďarské suverenity. Podobně Maďarsko kritizuje sankce EU proti Rusku, které vláda viní z ekonomických problémů místní ekonomiky. Svoje zájmy si Maďarsko v EU tvrdě prosazuje za pomoci práva veta v otázkách, kde je třeba jednomyslný souhlas všech zemí EU. Vztahy vůči Rusku zůstanou dobré s ohledem na značnou závislost na ruských energetických zdrojích.

Maďarsko patří mezi středně velké, otevřené, vyspělé a diversifikované ekonomiky. Významný je podíl průmyslu, především automobilového, strojírenství a výroba elektrických zařízení. Ekonomika dlouhodobě roste okolo 3 % ročně, což značně podporuje čerpání fondů EU. Jen mezi lety 2021-27 může načerpat cca EUR 50 mld., resp. 20 % HDP. Demografický vývoj je negativní, ale dopady částečně kompenzuje příliv zahraničních investic směřujících do moderních technologií a robotizace. Vláda je dlouhodobě přívětivá k zahraničním investorům, ale v některých odvětvích (energetika, bankovnictví, telekomunikace) zavedla nestandardní opatření, je méně predikovatelná, preferuje domácí subjekty apod.