Vládnoucí stranou je v Bangladéši Awami League (AL). AL opětovně zvítězila v parlamentních volbách v lednu 2024, což pro stranu znamená již čtvrté funkční období v řadě. Legitimita vítězství je však předmětem sporů AL s Bangladéšskou nacionalistickou stranou (BNP). Rivalita mezi AL a BNP zůstane hlavním zdrojem politického napětí. AL zůstává dominantní silou v parlamentu, která má pevnou kontrolu nad bezpečnostním aparátem. Není vyřešena otázka nástupnictví v rámci AL vzhledem k pokročilému věku premiérky (s volbou pokračovatele mohou být spojeny třenice uvnitř AL). Pro vládu bude nadále představovat problém vliv radikálních islamistických skupin v zemi. Existuje určité riziko protestů pramenících z nespokojenosti občanů s tlaky na životní náklady v důsledku strukturálních reforem realizovaných vládou ve spolupráci s MMF. Bangladéš se staví k válce na Ukrajině neutrálně a zaujímá propalestinský postoj v souvislosti s konfliktem v Izraeli. Země usiluje o vyvážené vztahy s regionálními partnery. Bangladéš je charakteristický vysokou mírou korupce a byrokracie. Dlouhodobý růstový potenciál země je solidní. K vysoké hodnotě průměrného meziročního růstu reálného HDP za posledních 10 let přispěl postupný přechod hospodářství směrem od zemědělství k výrobě a službám. V letech 2023 a 2024 ekonomika podle předběžných výsledků poroste průměrně cca 6% meziročním tempem. Dlouhodobým cílem vlády je omezit závislost hospodářství na textilním průmyslu a tím docílit lepší mezinárodní konkurenceschopnosti domácí ekonomiky. Od roku 2026 již země nebude dle UN klasifikována jako nejméně rozvinutá (Least Developed Country – LDC), díky čemuž ztratí některé výhody – např. bezcelní přístup na hlavní exportní trhy (USA a EU) apod. Problematickým aspektem ekonomiky je dlouhodobý převis poptávky po elektrické energii nad nabídkou. Přetrvávají také tlaky na deficit běžného účtu platební bilance. Podle nynějších očekávání dosáhne vládní dluh Bangladéše v roce 2024 cca 35,2 % HDP. Dojde tak k poměrně výraznému zvýšení vládního zadlužení oproti roku 2022, kdy činilo 28,2 % HDP. Navzdory nepříznivému trendu se stále jedná o přijatelnou úroveň zadlužení v porovnání s podobně hodnocenými zeměmi a na pozadí dynamického růstu HDP. Pozitivní je ve vztahu k vládní zadluženosti skutečnost, že 30 % celkového vládního dluhu a přibližně 70 % zahraničního dluhu tvoří zvýhodněné půjčky od multilaterálních a bilaterálních věřitelů. Nepříznivé je naopak to, že pravděpodobně poroste část dluhu denominovaná v cizích měnách. Země se potýká s relativně vysokými náklady na dluhovou službu. Bangladéš se v roce 2023 s MMF dohodl na balíčku finanční pomoci ve výši 4,7 mld. USD v rámci extended credit facility, extended fund facility a resilience and sustainability fund. Po dokončení prvního přezkumu byla v prosinci 2023 vyplacena druhá tranše ve výši 690 mil. Ve sféře monetární politiky pravděpodobně bude zahájeno uvolňování počátkem roku 2025. Bankovní sektor trpí zvýšeným objemem špatných úvěrů.