Pro Bulharsko jsou (dlouhodobě) příznačné časté změny politického vedení země. Na konci října 2024 se konaly předčasné volby, v nichž zvítězila strana GERB ziskem 26,4 % hlasů následovaná centristickou koalicí PP-DB, která ve volbách získala 14,2 % hlasů. Kontinuálně ovšem roste vliv politických stran majících alternativní postoj k aktuálnímu dění ve světě – např. strany Vazrazhdane (Revival). Strana Vazrazhdane ve volbách získala 12,9 % hlasů. Po více než dvou měsících vyjednávání došlo k sestavení vlády. Nová koaliční vláda tvořená stranami GERB, ITN a BSP byla parlamentem schválena dne 16.01.2025. Pro vládní koalici se kladně vyjádřilo 126 poslanců z 240. Premiérem se stal Rosen Zhelyazkov. Dne 01. ledna 2025 se Bulharsko stalo také členem Schengenského prostoru (spolu s Rumunskem).

Reálný HDP Bulharska se za rok 2024 zvýšil meziročně o více než 2 %. V letech 2025 a 2026 by ekonomika měla zaznamenat meziroční růst o 2,5 % až 3,3 % resp. 2,9 %.  Bulharská ekonomika od roku 2021 (včetně) každoročně vykazuje deficit běžného účtu platební bilance. Výjimkou byl rok 2023, kdy země vykázala přebytek ve výši 0,9 % HDP. V roce 2025 bude dle nynějších odhadů bilance běžného účtu platební bilance vyrovnaná.  Vládní zadlužení Bulharska v EU nadále patří k nejnižším – cca 25 % HDP (2024). Pro roky 2025 a 2026 je očekáván dluh ve výši 27 % HDP resp. 29 % HDP. Ačkoliv je asi 70 % celkového vládního dluhu denominováno v eurech, přesto je cca 60 % dluhu v držení domácích residentů. Náklady na dluhovou službu zůstávají nízké. V srpnu 2024 Bulharsko emitovalo eurobondy s o hodnotě 4,35 mld. EUR. Navzdory politickým turbulencím se dluhopisy setkaly se silným zájmem investorů. Bankovní sektor se vyznačuje poměrně dobrou úrovní likvidity a adekvátní kapitalizací.