V Gruzii se 26. 10. 2024 uskutečnily parlamentní volby. Ve volbách zvítězila strana Georgian Dream. Zatímco Georgian Dream slaví vítězství (zisk 54,23 % hlasů), opozice popírá výsledky voleb a požaduje jejich anulování. Úřadující pro-evropská presidentka Salome Zourabichvili v presidentském paláci učinila prohlášení (za přítomnosti představitelů opozičních stran), že neuznává výsledky voleb. Presidentka následně vyzvala Gruzínce, aby se shromáždili k protestu v centru hlavního města Tbilisi. Poslední velké protesty se odehrály 04. 11. 2024 a v tuto chvíli lze jen obtížně predikovat, jaký bude další vývoj v tomto směru. Předseda vlády před parlamentními volbami prohlásil, že v případě opětovného vítězství Georgean Dream ve volbách 10/2024 zakáže hlavní opoziční stranu, United National Movement (UNM), a pět dalších stran, které tvoří jednu politickou sílu. Výhledově lze očekávat období charakteristické politickou polarizací, lidovou nespokojeností a protesty. Gruzie je od prosince 2023 kandidátskou zemí EU, ale jednání jsou nyní prakticky zmrazena na neurčitě dlouhou dobu. Rostoucí nedůvěra ke všem politickým aktérům bude škodit stabilitě a přispěje k nejistému politickému prostředí.  Reálný HDP Gruzie se podle aktuálních dat za rok 2023 zvýšil meziročně o 7,5 %. V roce 2024 by ekonomika měla zaznamenat meziroční růst v rozmezí od 6,3 % do 8 % a v roce 2025 růst o 5,6 % - 6,3 %. Očekávání poklesu dynamiky hospodářského růstu Gruzie souvisí s hospodářsko-politickými turbulencemi (uvnitř i vně státu). Dlouhodobě je potom ekonomický růst omezován demografickými riziky, omezenou produktivitou důležitého zemědělského sektoru atp. Vláda již v červnu 2021 představila desetiletý rozvojový plán se zaměřením na tvorbu nových pracovních míst, modernizaci infrastruktury, růst exportu a další cíle. Zahraniční investice jsou podporovány příznivým podnikatelským prostředím. Problematické je gruzínské vysoké vládní a zahraniční zadlužení (za předpokladu nezměněné hospodářsko-politické situace by ale mělo docházet k postupnému poklesu obou ukazatelů). Vládní dluh je z 80 % denominován v zahraničních měnách (kurzové riziko). Většina úvěrů má ale formu mnohostranných a dvoustranných půjček uzavíraných za zvýhodněných podmínek. Běžný účet PB je dlouhodobě v deficitu.  Bankovní systém je na poměry velikosti ekonomiky rozsáhlý a je považován za poměrně zdravý (ačkoliv jeho negativem je značná míra koncentrace a dolarizace). Očekává se uvolnění monetární politiky. Na úrovni hodnocení kvality institucí rostou obavy některých zahraničních subjektů z kvality správy, řízení a nezávislosti gruzínské centrální banky, což se odráží v potenciálním zhoršení vztahů např. s MMF. Je tím do budoucna ohrožen přístup Gruzie k financím MMF (eventuálně dalších institucí).