První týden roku 2022 Kazachstán zažil největší sociální nepokoje za více než tři dekády.  Prezident Tokajev za pomoci síly (policie, armády i mezinárodních jednotek z regionu zemí SNS) rychle a úspěšně stabilizoval bezpečnostní situaci. Využil situace a významně konsolidoval moc do svých rukou. De facto efektivně ukončil dohodu o dělbě moci s Nazarbajevem, která platila od roku 2019. Nazarbajevův politický vliv zásadně zeslábl. V červnu 2022 Tokajev změnil díky referendu ústavu, dále omezil privilegia a vliv předchozího prezidenta Nazarbajeva a obecně omezil pravomoci prezidenta. Využívá aktuálních nálad ve společnosti, staví se do role reformátora a drobné reformy již provedl. Nejedná se o zásadní změnu politického systému, kterou před lety sliboval, ale zvýšila se legitimita jeho politiky. V listopadu 2022 vyhrál předčasné volby a může vládnout až do roku 2029. Vztahy prezidenta s parlamentem zůstávají relativně nejasné a bude záležet na jejich praktické implementaci; zatím ovšem zůstává pozice prezidenta velmi silná. Na zásadní ekonomické reformy se stále čeká. Privatizace bude velmi pozvolná a stát si v klíčových sektorech zachová majoritu.

Kazachstán disponuje velkými zásobami ropy a zemního plynu, které vystačí zemi ještě několik generací. Těžba ropy a zemního plynu tvoří zhruba pětinu HDP, skoro přes polovinu zbožového exportu a je cílem třetiny zahraničních investic. Klíčová je také pro státní rozpočet, protože tvoří skoro polovinu jeho příjmů. Vláda se snaží  o diverzifikaci ekonomiky, jejíž citlivost na externí faktory v podobě změn komoditních cen je ovšem stále značná. Po propadu necelých 3 % v roce 2020 ekonomika aktuálně roste o 4-5 % díky exportu ropy a plynu, revitalizaci ICT sektoru, stavebnictví, průmyslové výroby, transportu i logistice. Vztahy s Ruskem zůstávají napjatější, což představuje určité riziko např. s ohledem na export většiny kazašské ropy přes ruské území.