Bez zajímavosti není ani fakt, že skutečná výše českého exportu do Ruska byla s pojištěním EGAP ještě vyšší, než uvedená pojistná hodnota. Díky multiplikačnímu efektu pojištění se státní podporou představovala celková hodnota kontraktů v roce 2007 téměř 26 miliard, rok poté 35 miliard a v roce 2009 dokonce 45 miliard.

V souvislosti s tím se dá mluvit i, v určitém smyslu, o pozitivní stránce celosvětové finanční a hospodářské krize. Řada vývozců ve světě totiž znejistěla a své aktivity na ruském trhu dočasně utlumila. Této jedinečné a zřejmě dlouho neopakovatelné příležitosti dokázali někteří čeští exportéři velmi dobře využít a získat kontrakty za miliardy korun. Zúročily se také trpělivě obnovované a budované vztahy velkých českých průmyslových vývozců s ruskými zákazníky, podpořené jazykovou a kulturní blízkostí, která představuje na ruském trhu bezesporu značnou devízu. V roce 2009 tak EGAP podpořil český vývoz do Ruska za již zmíněných 45 miliard korun s tím, že největší podíl připadl na velké investiční celky. Za zmínku stojí především dodávky pro Magnitogorský metalurgický kombinát v hodnotě necelých 9 miliard korun.

V letošním roce se situace vyvíjí obdobně. Největším obchodním případem, na kterém se EGAP formou pojištění podílí, je výstavba obchodního a zábavního centra ve městě Rjazaň. Stále silněji však z ruského trhu zaznívá požadavek na projektové financování namísto standardního exportního financování. Rozdíl je podstatný. Zatímco standardní exportní financování je založené na bonitě dlužníka a s trochou nadsázky lze říci, že je čistě na něm, jestli nechá dodané stroje ležet zabalené v bednách na dvoře nebo je instaluje do výroby, u projektového financování je splácení úvěru založené na výnosech nově vybudované samostatné ekonomické jednotky, neboli na cash flow Special Purpose Vehicle, které musí zajistit dostatek zdrojů na úhradu provozních nákladů a na splácení úvěru po celou dobu trvání úvěrového vztahu. To samozřejmě klade na obchodníky a analytiky EGAP mnohem větší nároky, protože kromě posouzení kvality místního investora i českého vývozce je nezbytné velmi pečlivě vyhodnotit rovněž zabezpečení budoucího odbytu a celkovou ekonomiku provozu podniku, což vyžaduje mimo jiné i důkladné znalosti místního trhu. Projektové financování je vhodné zejména pro energetiku, těžbu a zpracování surovin, metalurgii, výrobu stavebních hmot, telekomunikace, infrastrukturní projekty, prostě všude tam, kde lze zajistit dlouhodobé odběratelské kontrakty.

V Rusku se však neuplatňují pouze velcí exportéři. Poměrně často se na EGAP obracejí i firmy spadající do ranku malých a středních podniků. Zpravidla potřebují pojistit proti riziku, že jim ruský obchodní partner nezaplatí ve stanoveném termínu fakturu za dodávky například léků a potravin, potravinářského zařízení, strojního vybavení a podobně. Pro tyto účely je v nabídce pojištění vývozního dodavatelského úvěru, případně bankou financovaného vývozního dodavatelského úvěru, když pohledávku za dlužníkem odkupuje banka. Zájem je ale také o pojištění výrobního rizika, bankovních záruk vystavovaných v souvislosti s exportním kontraktem a v neposlední řadě i o pojištění předexportního financování. Speciálně pro malé a střední podniky je určena velmi zjednodušená verze pojištění jak záruk, tak i předexportních úvěrů. Zjednodušení spočívá v tom, že když se rating klienta zpracovaný bankou pohybuje v předem stanovených mezích, EGAP už se jím pak nezabývá a pojištění je de facto automatické. Hlavní výhodou je především rychlost celého procesu. Takovou dohodu má EGAP k dnešku s Českou exportní bankou, Českou spořitelnou, Komerční bankou, LBBW Bank, Commerzbank, UniCredit Bank a Citibank.

Ing. Vlastimil Nesrsta
EGAP