Podle ministerstva je výhodou Japonska fakt, že země má nízkou potravinovou soběstačnost, a proto musí velké množství dovážet. Navíc má stabilní ekonomiku, dostatek bohatých domácností a je vstupenkou na další asijské trhy. Z diplomata v USA budou moc například těžit výrobci bio potravin, o jejichž zboží je za oceánem zájem.

Od Libanonu si ministerstvo slibuje nárůst odbytu mléčných výrobků či vývoz minerálních vod a cukrovinek. "Libanon bude v příštích letech hodně investovat do zemědělských a potravinářských technologií a tam je potenciál pro české dodavatele vysoký," říká mluvčí exportní pojišťovny EGAP Hana Hikelová k výběru Libanonu.

Za hranicemi již působí čtyři vyslanci - v Číně, Saúdské Arábii, Srbsku a Rusku. O třech nových destinacích se Jurečka rozhodoval posledních několik měsíců. Mimo jiné přemýšlel také o Nigérii, Turecku a Ukrajině.

Některé zemědělské organizace se však na výběr zemí, i samotný smysl agrárních diplomatů, dívají spíš skepticky. "V některých zemích je kultura obchodu zcela odlišná od představ našich úřadů a jejich aktivita je tam zcela zbytečná," dodává Jiří Mach ze Spojených farem a Svazu marginálních oblastí.

Export chce ministr podporovat také zřízením dalších vyslanců, kteří by neměli status diplomata, ale spíše obchodního zástupce v dané zemi. "V Kazachstánu a Gruzii už máme vytipované lidi a řešíme s nimi smlouvu," přibližuje Jurečka.

V cizině je především zájem o firmy, které umí vyrobit zařízení pro pekárny, pivovary, minipivovary, mlékárny a výrobu sýrů. Z komodit se jedná třeba o sušené mléko, slad či pšenici.