Pojištění exportních úvěrů zaznamenalo letos několik změn. Jednou z nich je nový systém pro stanovování spoluúčastí, tedy nepojištěné části rizika, které nese zčásti banka a zčásti vývozce. Systém zavedla státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) a místo původních fixních pěti procent z hodnoty pojištěného úvěru nyní nastavila spoluúčast v rozsahu od nuly do deseti procent podle toho, jak riziková se jeví konkrétní transakce.
„Pokud je dlužníkem například stabilní stát, tak bude spoluúčast nula procent. Výše spoluúčasti je nastavená i podle teritorií,“ říká Hana Hikelová, ředitelka odboru komunikace EGAP. U některých zemí zařazených do nejrizikovější kategorie (vychází se z hodnocení organizace OECD) se tak může spoluúčast vývozců až zdvojnásobit oproti současnosti. A to přesto, že jde o destinace, které jsou podle vládní strategie exportu oblastmi prioritního zájmu. Konkrétně se jedná například o Srbsko, Irák, Bělorusko nebo Egypt. Může dojít také ke zdražení exportních úvěrů nebo menší aktivitě bank při financování exportu do těchto teritorií.
 Vzhledem k situaci s evropsko-ruskými sankcemi se pochopitelně snížila poptávka z Ruské federace, kam nyní EGAP pojišťuje kolem desetiny objemu transakcí, zatímco v minulosti tam směřovala až polovina pojištěných kontraktů. Vůbec v současnosti nepojišťuje export na Ukrajinu a vzhledem ke státnímu bankrotu neočekává ani nové transakce do Argentiny. Na druhou stranu výrazněji roste podíl Ázerbájdžánu, pojišťovna se také připravuje na zvýšenou poptávku po pojištění v Íránu a na Kubě, kde cítí velký potenciál.
Spolu se změnami ve spoluúčasti zavedla pojišťovna EGAP též systém bonusů a malusů, zvyšující spoluúčast těm bankám, které vytvářejí pro EGAP nadměrné škody. Naopak snižuje spoluúčast u bank, které EGAP vnímá jako spolehlivé. „Použití bonusů a malusů je základním principem pojišťovnictví, který ale EGAP dříve nikdy nepoužíval. Když to hodně zjednodušíme, je to jako u havarijního pojištění: když způsobíte velkou škodu, také vám pojišťovna napočítá malus,“ říká Hikelová.
Svaz průmyslu a dopravy ČR vnímá nový systém bonusů a malusů jako pozitivní krok. „Podařilo se přijmout změny, které dosavadní systém nezhoršují, ale v několika ohledech ho dokonce zlepšují,“ tvrdí viceprezident svazu Radek Špicar. Systém podle něj jak zohledňuje kvalitu provedení transakce s následnou možností vymoci daný úvěr zpátky, tak zároveň motivuje banky k vyšší aktivitě při předcházení pojistným událostem.

Ceny pojištění pro zahraniční zákazníky českých exportérů, jimž úvěr poskytuje banka z Česka, se odvíjejí od rizikovosti cílové země i samotného dlužníka a také od délky úvěru. Za poslední roky, speciálně při exportu do rizikovějších teritorií, se zvýšily. Konkrétní hodnotu pojištění si může každý exportér zjistit prostřednictvím kalkulačky pojistného, kterou najde na webu EGAP. „Exportní garanční a pojišťovací společnost se při stanovení ceny musí řídit pravidly OECD, která podle rizikovosti země nastavují minimální sazbu pojistného. Obecně se u většiny transakcí pohybujeme právě na této minimální hranici,“ uvádí ředitelka odboru komunikace Hikelová.
Za pravdu jí dává František Masopust, výkonný ředitel Komory SNS. „Sice vyčítáme pojišťovně EGAP, že ceny pojištění jsou příliš vysoké, ale ty se odvíjejí od nastavení kategorizace OECD,“ zmiňuje. Firmy orientující se na export do zemí SNS v současnosti trápí hlavně přeřazení Ruska ze třetí do čtvrté skupiny rizikovosti, což představuje i zdražení pojistného. „Z pohledu našich členů je pro český export důležité i Bělorusko, u kterého OECD stále trvá na zařazení do nejvyšší rizikové skupiny sedm. A tomu odpovídá i vysoká cena pojistného,“ konstatuje Masopust. Komora SNS na druhou stranu oceňuje, že EGAP má vyčleněny dostatečné finanční částky na pojištění do jednotlivých zemí, tedy do Ruska, Ázerbájdžánu, Běloruska i Kazachstánu.
 Naopak Svaz průmyslu a dopravy s argumentací pojišťovny EGAP nesouhlasí. Sazby se podle něj odvíjejí od úrovně kreditního ratingu, který si každá pojišťovna stanovuje dle svých pravidel. „Pokud je ratingový model nastaven příliš přísně, daný dlužník dostane nakonec vždy horší rating než jinde, a tudíž i vyšší cenu pojištění,“ je přesvědčen viceprezident svazu Špicar.

Především u krátkodobých transakcí se splatností do dvou let využívají exportéři služeb komerčních pojišťoven. Větší možnosti v tomto směru mají hlavně velké nadnárodní společnosti, které jsou pro komerční pojišťovny zajímavým klientem. „Naše společnost, stejně jako celá skupina ArcelorMittal, využívá služeb komerčních pojišťoven specializujících se na pojištění kreditního rizika, tedy eliminaci rizika z titulu platební neschopnosti našich odběratelů. Tyto produkty jsou dostupné i pro většinu lokálních společností v České republice,“ uvádí Barbora Černá, mluvčí ArcelorMittalu Ostrava.
Komerční pojišťovny zvláště u dlouhodobých úvěrů, drobnějších exportérů či rizikových destinací hrají marginální roli, zde je naopak státní pojišťovna EGAP nezastupitelná. Ač mají čeští exportéři k její práci výhrady, oceňují, že v porovnání s jinými obdobnými pojišťovacími institucemi v zahraničí si nestojí špatně. Zachovala si jak spektrum pojistných produktů, tak rozsah pojištění. „To se zdaleka nedá říct o všech, speciálně se to týká trhů, které se potýkají s ekonomickými problémy,“ uvádí Špicar.
Svaz průmyslu by ale uvítal, kdyby se eliminovala averze vůči takzvanému projektovému riziku. „Lze ji pravděpodobně překonat jen úplným doladěním pravidel a požadavků pro tento typ transakcí,“ dodává Špicar. Právě pojišťování celých projektů, například výstavby elektrárny nebo továrny, u nichž se úvěry začínají splácet až z toho, co projekt po dokončení vydělá, ale přineslo velké problémy v Rusku. Po pádu rublu není ruská strana schopna úvěry splácet. EGAP tak nyní u projektového financování počítá s pevně stanovenou spoluúčastí 10 procent.

Dobrou zprávou je, že v posledních letech roste podíl drobnějších transakcí menších exportérů. U EGAP je možné pojistit obchod už od 100 tisíc korun. „Výrazně jsme omezili transakce projektového financování, kdy je splácení závislé pouze na výnosech podpořené investice. Jsme nyní mnohem konzervativnější a snažíme se diverzifikovat. Za první půlrok máme 41 procent transakcí s malými a středními podniky, nejvíce v historii. To ale neznamená, že nejsme schopni podpořit i velké transakce, například letos jsme pojistili výstavbu železnice v Ázerbájdžánu v hodnotě sedm miliard korun. Dnes již téměř polovina pojištěných obchodů patří do kategorie malých a středních podniků. Mezi nimi je nejpopulárnější takzvané pojištění faktury, kdy má exportér díky pojistce jistotu, že dostane ve všech případech za své zboží zaplaceno,“ vypočítává Hikelová.
 Nejčastěji EGAP pojišťuje vývoz produktů z oborů strojírenství, energetika a doprava. Pojišťuje ale prakticky jakýkoliv artikl od varhan přes pivo až po dveře do letadel. „V poslední době roste poptávka po české zdravotnické technice. Kromě výstavby nemocnic, o kterých se hodně psalo, se nám podařilo historicky poprvé pojistit zajímavý export do Kolumbie, kam se vyvážely transplantační implantáty. K letošním zajímavým případům patří i pojištění dodávek pro nemocnice v Laosu a na Papui-Nové Guineji nebo dodávky letadel na ostrov Man,“ popisuje Hikelová.
Vedle jiných hledisek hodnotí EGAP při sjednávání pojištění také přínosy jednotlivých transakcí pro českou ekonomiku. Posuzuje je z hlediska tvorby pracovních míst, přínosu do veřejných rozpočtů i diverzifikace exportu. „Pokud je případ podle naší metodiky hodnocen jako vysoce nadprůměrný, tedy že přináší vysoké benefity pro český export při nízkých rizicích, poskytujeme vyšší pojistné krytí,“ poznamenává ředitelka komunikace EGAP.
Jedním z úkolů EGAP je také podpora exportu s vyšší přidanou hodnotou. Státní pojišťovna proto navázala spolupráci s Technologickou agenturou ČR. Společně se snaží pomoci řešitelům s komercionalizací výsledků výzkumných projektů na zahraničních trzích. „Již máme první úspěšný případ firmy Lešikar, která vyrábí snímače tachografů do nákladních vozů. Díky pojištění EGAP má nyní tento podnik, který měl dosud obrat kolem 10 milionů korun ročně, poptávku od společností z celé Evropy včetně největších automobilek v celkové hodnotě 250 milionů korun. Zároveň jsme touto podporou udrželi špičkové know-how v České republice a vytvořili či udrželi desítky pracovních míst,“ říká Hana Hikelová.