S oživením vztahů mezi Kubou a Spojenými státy začala země i s otevřenější hospodářskou politikou. Letos se díky ní v Havaně střídají delegace z celého světa. Oficiální české návštěvy se nyní zúčastnila více než dvacítka tuzemských podnikatelů. Karibskou misi viděli jako velkou příležitost.

„Kuba vykročila na cestu transformace, ale je pravda, že státní podniky jsou tu stále dominantní. Jsou tu tržní podmínky zcela jiné, než jaké znají naše firmy v Evropě,“ vylíčil poznatky na závěr čtyřdenní cesty s více než dvacítkou českých podnikatelů náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa, který se jako vedoucí vládní delegace sešel se zástupci kubánské vlády i obchodních organizací.

Po prvních jednáních ale podnikatelé zůstávají obezřetní. Starosti jim dělá přebujelá byrokracie nebo nejistota ohledně finanční situace kubánských firem.

„Určitě to nejsou průlomové změny, ale jsou pozitivní,“ řekla šéfka Česko-slovensko-kubánské smíšené hospodářské komory Ivana Tichotová, jejíž organizace vznikla v létě s cílem podpořit nejen obchodní výměnu mezi oběma zeměmi. Kubánská vláda, která je stále terčem kritiky za porušování lidských práv a nerespektování svobody slova, nedávno přijala nový zákon o investicích. Ten má do země, kde žije valná část obyvatel na hranici chudoby, dostat potřebné finance.

Čeští podnikatelé se shodují, že po prvních schůzkách se zástupci úřadů a podniků bude klíčové pojistit finance, které za své produkty dostanou od místních podniků. „Vyjednává se o tom, aby se zvýšila pojištěná částka, za kterou bude možné s Kubou obchodovat,“ přiblížila jeden ze stěžejních bodů jednání Tichotová.

„Snažíme se tam ten export udržet, ekonomické podmínky nejsou ještě tak růžové, ale zlepšuje se to a očekáváme jakési oteplení,“ konstatuje generální ředitel EGAP Jan Procházka. A dodává, že za poslední čtyři roky EGAP směrem na Kubu pojistil vývoz za 650 milionů korun. „A  nemyslím si, že by to byla v nejbližší době otázka miliard korun,“ dodává.

Podle ministerstva zahraničních věcí mají Češi velkou šanci uspět v oblastech potravinářství a zemědělství. Kubánci totiž musí asi čtyři pětiny potravin dovážet. Další příležitosti očekávají podnikatelé ve strojírenství či energetice.

Výhodou navíc může být dobré jméno, které v zemi má někdejší značka „Made in Czechoslovakia“. Ta je v kubánské ekonomice stále viditelná – stát totiž dosud příliš neinvestoval do inovací. A některé české firmy už na tuto tradici úspěšně navázaly. V Havaně totiž téměř každý člověk starší 30 let zná Československo, s nímž si Českou republiku většina okamžitě spojí. To by podle podnikatelů mohla být při dalších jednáních jistá výhoda, ačkoli většina firem nemá tak dlouhou tradici.  Prezident hospodářské komory Vladimír Dlouhý ale vidí i velkou konkurenci

„Zaznamenal jsem, že dobře vnímají Československo, ale my nenavazujeme na předrevoluční vztahy, jsme zcela nová firma,“ uvedl ředitel brazilské pobočky společnosti Linet Martin Lošťák. Firma je úspěšným exportérem nemocničních lůžek a ráda by uzavřela smlouvy s kubánskými státními zdravotnickými zařízeními. Složité pronikání do zdejšího systému, ovládaného byrokracií, ale prý bude vyžadovat čas.

Dlouhý ale upozorňuje, že to na Kubě nebudeme mít lehké kvůli politickému směřování Česka. „Nejsme na Kubě politicky nejpopulárnější. Významným způsobem jsme podporovali a podporujeme disidentská hnutí, což ale v žádném případě nezpochybňuji,“ řekl Dlouhý. Slovensko tak podle něj uspělo lépe díky své odlišné politice.

Tradice výrobků z bývalého Československa je nicméně v kubánské ekonomice stále viditelná i kvůli tomu, že stát dosud příliš neinvestoval do inovací a některé součásti – například elektráren či strojírenských podniků – dosluhují. V tom vidí šanci velké podniky, jako například strojírenský gigant Vítkovice.

„Nejzajímavější jednání bylo ohledně energetiky. Nejedná se o dodávky nových elektráren, ale o náhradní díly pro ty stávající… Pokud se dohodneme, mohla by se tady postavit válcovna,“ shrnul výstup jednání ředitel obchodního rozvoje vítkovického holdingu Roberto Clemente.