Podle generálního ředitele EGAP Jana Procházky reaguje pojišťovna tímto krokem na aktuální vývoj mezinárodněpolitické situace, kdy se v horizontu půl roku očekává zrušení sankcí vůči Íránu. „Chceme tím pomoci zajistit konkurenceschopnost českých vývozců a umožnit přípravu nových obchodních případů tak, abychom po zrušení sankcí byli schopni rychle reagovat a začít pojišťovat nový export,“ uvádí Jan Procházka.
Zmíněné rozhodnutí EGAP souvisí také s tím, že pojišťovna má pozitivní zkušenost s minulými obchodními případy do tohoto teritoria a eviduje takřka bezproblémovou platební historii íránských subjektů. „Do doby zavedení sankcí odběratelé z Íránu platili v řádných termínech, po zavedení sankcí nám zůstaly dva pojištěné případy, které dosud nejsou splacené,“ doplňuje generální ředitel.
Před sankcemi přitom činila celková aktivita EGAP v Íránu téměř 13 miliard korun, přičemž po zavedení sankcí řeší úvěrová pojišťovna jen jednu pojistnou událost s Bank Saderat. Nezaplacení pohledávky ve výši 8 milionů dolarů v tomto případě souvisí právě se sankcemi, které omezují zahraniční platby. Nyní se nicméně rýsuje reálná varianta, jak ve velmi krátké době dořešit i tuto pojistnou událost. V tomto případě má totiž EGAP státní záruku Íránu, a pokud by tato pohledávka nebyla řádně zaplacena, šlo by o komplikaci při pojišťování případných dalších obchodů. Druhá pohledávka, kterou EGAP v Íránu má, je u Bank Tejarat, tam ale nyní splátky probíhají bez problémů.
Právě s platbami z íránských bank mají u starších pohledávek problém i další evropské země. Významným dopadem sankcí je totiž i vyloučení některých bank ze systému SWIFT a jejich uvedení na sankční seznam. Tento krok fakticky zkomplikoval mj. obchodní vztahy, které vznikly ještě před zavedením sankcí, neboť banky z reputačního hlediska odmítají se sankcionovanými subjekty spolupracovat a v mnoha případech nedokončují transfery splátek íránských dlužníků. Nemožnost transferu dlužné částky bohužel nakonec postihuje především evropské věřitele.

Zásah mezinárodních sankcí je možné demonstrovat na objemu vývozu, který v případě ČR postupně klesal od roku 2010 z hodnoty 96 mil. USD na 27 mil. USD v roce 2014. Česko-íránské obchodní vztahy a mezinárodní sankce

V září 2014 se uskutečnila podnikatelská mise do Teheránu. Setkání bylo významné nejen z pohledu obchodního, ale i historického, neboť se jednalo o první podnikatelskou misi do této země. Podle sdělení Hospodářské komory ČR se jí zúčastnilo téměř 20 zástupců českých firem z oborů, jako je strojírenství, doprava či energetika. Pravděpodobně se tím podařilo opět nastartovat posílení tradičních íránsko-českých obchodních vztahů. Na konci dubna letošního roku pak na tuto cestu navázala návštěva íránského ministra pro hospodářské záležitosti a ministra financí v Praze v sídle Hospodářské komory ČR. Výsledkem bylo, že obě strany chtějí navázat na četné obchodní vztahy, které byly v období 2010 až 2012 utlumeny mezinárodními sankcemi. Jestliže dojde k uvolnění těchto sankcí, mohla by se českým společnostem naskytnout možnost spolupráce v oblasti energetiky - rozšiřování a obnova tepelných elektráren a spolupráce spojená s plánovanými investicemi v oblasti obnovitelných zdrojů. Íránská delegace dále projevila zájem o farmaceutické výrobky a zdravotnickou techniku.

S podporou EGAP byly do roku 2010 úspěšně realizovány dodávky kolejnic, technologického zařízení pro elektrárnu Iran Shahr, linky pro výrobu dieselových čerpadel, parní turbogenerátory, cukrovary Khoozestán, cementárna Shahr-E-Kord, čistička odpadních vod a další dodávky v celkové hodnotě více než 10 mld. Kč. Aktivity EGAP nebyly omezeny pouze na poskytování pojištění vývozních úvěrů, pojištěny byly také bankovní záruky v hodnotě 1,2 mld. Kč a českým vývozcům bylo poskytnuto i pojištění výrobního rizika ve výši 1,6 mld. Kč.

O autorovi| Hana Hikelová je ředitelkou PR a komunikace EGAP