Při vstupu na nové a rizikovější trhy je přitom klíčové zajistit si financování projektů. S tím mohou podnikatelům pomoci kromě komerčních bank především státní Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Obě instituce mají za úkol podporovat český vývoz do oblastí, kam se komerčním bankám kvůli vyššímu riziku příliš nechce. ČEB do těchto teritorií českým exportérům poskytuje vývozní úvěry a EGAP zase pojišťuje riziko, že úvěr nebude splacen.
Žadatel o podporu může získat úvěr až do výše 85 procent hodnoty exportního kontraktu. A když jde o jednodušší případ, trvá vyřízení úvěru od ČEB zhruba dvaměsíce. Zájemci ale musejí splnit několik podmínek. Především platí, že podíl českých producentů na celkové hodnotě vývozu musí být minimálně poloviční. Těžit by z toho měly především malé a střední firmy z Česka, které by se samy k zakázkám v zahraničí dostávaly těžko. Díky povinnému českému podílu jim ale velcí exportéři ochotně nabízejí spolupráci – podle šéfa EGAP Jana Procházky bylo za poslední rok u větších zakázek průměrně dvacet českých subdodavatelů.
Nově ale platí i některá další kritéria, která je třeba splnit. Od dubna je nutnou podmínkou pro získání exportního pojištění od EGAP „přínos“ firmy pro tuzemskou ekonomiku. Díky nové metodě je pojišťovna schopna detailně vypočítat přínosy pro stát, tedy například kolik pracovních míst zakázka přinese, jak se jí podaří zvýšit národní důchod či diverzifikovat export. Zmíněné přínosy pak vydělí riziky, jako je například riziko dlužníka, nároky na kapitál či zajištění.
„Hlavním důvodem pro využití nových kritérií je to, že do současné doby jsme sice velmi dobře uměli popsat rizika každého obchodního případu, nicméně chyběla ta druhá strana – jaký přínos pro českou ekonomiku bude mít to, když na sebe EGAP tato rizika vezme,“ vysvětluje Jiřina Rovná, ředitelka odboru ekonomické analýzy a hodnocení pojistných rizik v EGAP.
Zda a jak velký úvěr exportér dostane, závisí samozřejmě i na zemi, do které vyváží. Podle klasifikace OECD jsou jednotlivé státy rozděleny dle rizika do sedmi kategorií. Čím rizikovější teritorium, tím dražší je i úvěr, přičemž některé země, jako například Zimbabwe, jsou zcela nepojistitelné.
Malé a střední firmy doplácejí na nezkušenost Jak experti z bank přiznávají, přes veškerou snahu je expanze českých firem na nové trhy velmi obtížná. A platí to zvláště pro menší a střední podniky. „Hlavní překážkou je neznalost obchodních partnerů navzájem, nedostatek referencí na daném trhu, nezkušenost a neznalost místního trhu, zvyklostí a legislativy,“ říká například Dagmar Dvořáková, ředitelka útvaru Exportní a strukturované financování obchodu ČSOB.
Menší firmy se podle ní kvůli malým zkušenostem, nedostatku informací a kontaktů dostávají k zakázkám pro „horší“ odběratele, a z potenciálních obchodů tak vyplývají větší rizika. „Někdy firmy přijímají obchody, které neodpovídají jejich síle a zkušenostem, a podceňují tak rizika. Z toho vyplývají i horší, respektive omezené možnosti financování,“ říká Dvořáková. Kam Češi vyvážejí: zájem o Rusko rychle klesá Jak dodává Jiří Flégl, manažer strukturovaného exportního financování v UniCredit Bank, malé a střední firmy také často neinvestují do hlubšího pohledu na daný cílový trh. „Dnes nelze na zahraničním trhu uspět na základě dvou tří služebních cest,“ říká Flégl. Firmy by si proto měly již dopředu najít svého zástupce či spolupracovat s někým, kdo na trhu dlouhodobě působí a teritoriu rozumí. „Je totiž velmi těžké trh hodnotit pouze na základě čísel či údajů z databází, jak to některé méně zkušené firmy dělají,“ upozorňuje Flégl.
Nejvyšší podíl úvěrů poskytnutých ČEB tradičně připadá na Rusko. Za ním následuje Slovensko a Turecko. V poslední době se ale situace v důsledku sankcí vůči Rusku a propadu tamní ekonomiky výrazně změnila.
Zájem o Rusko sice stále trvá, podstatně se ale zmenšil. Zatímco dříve byl podíl Ruska na úvěrech ČEB poloviční, loni byl třetinový. Pokles zájmu je vidět rovněž na nově pojištěných úvěrech státní garanční agentury EGAP. Zatímco dříve na Rusko připadala polovina všech pojištěných zakázek, loni tento podíl klesl zhruba na 14 procent. EGAP je vůči Rusku obezřetnější i kvůli tomu, že řadu tamních problémových pohledávek za miliardy korun bude muset pojišťovna, a tedy vlastně český daňový poplatník, uhradit ze svého.
České firmy se tak snaží pronikat na nové trhy. Jak uvádí mluvčí ČEB Petr Křižan, banka nově úvěruje obchodní případy například do Ázerbájdžánu, kde by měla příští měsíc podepsat úvěr na rekonstrukci železničního koridoru. Úvěry chce ale poskytnout i na export do afrických zemí, do Nepálu, Mexika nebo Brazílie. Premiéru by si mohla ČEB odbýt také v Číně. S financováním expanze na tamním trhu chce banka pomoci společnosti Pivovary Lobkowicz. Zájem o financování do asijských zemí nebo Jižní Ameriky se nově objevuje i podle mluvčího Komerční banky Pavla Zúbka.